Láska má mnoho podob

recenze

Postel (2011) 3 z 5 / AndyK
Postel

"Výstřední hrdina Malcolm odmítá vše rutinní a zdánlivě všední. V den jeho 25. narozenin se v něm něco definitivně zlomí a rozhodne se už nikdy nevstát z postele. A jeho tělo začíná tloustnout a tloustnout. Po mnoha letech strávených na lůžku se už nedokáže zvednout, ani kdyby opravdu chtěl – váží totiž víc než šest metráků. Román se může pochlubit neotřelou strukturou s četným využitím retrospektiv a poutavým stylem, který se vyznačuje jemně ironickým nadhledem, barvitým líčením a živými obrazy. Je plný kontroverzních až bizarních obrazů. Popis dospívajících hrdinů a jejich nesnází a úzkostí velice dobře mapuje charakter doby, kde jsou problémy deprese, obezity a slávy nejen aktuální, ale často přímo nebezpečné."

Po přečtení knihy jsem měla hodně smíšené pocity a vlastně jsem pořádně nevěděla, jestli se mi knížka líbila nebo ne. A musím přiznat, že jsem měla zpočátku problém se do příběhu začíst. Začala jsem a pak jsem si knížky poměrně dlouho nevšímala - což se mi moc často nestává. Nicméně pak jsem jí opět dala opět šanci a najednou ji přečetla během chvilky.

Kniha je psaná jednoduchým stylem a i když autor skáče z přítomnosti do minulosti, nebyl problém se v ději orientovat. Nutno podotknout, že dějové skoky do minulosti jsou pro pochopení příběhu velmi důležité. I když pochopení je možná silné slovo - jde vůbec pochopit člověka, který se rozhodl, že už nikdy nevstane z postele? Co ho k tomu vede? Mal byl už od dětství velmi zvláštní a život s ním nebyl vůbec jednoduchý. Nejvíc pro jeho bratra, který celý příběh vypráví a bohužel se nikdy nedozvíme jeho jméno. Pro mě osobně to byl jeho příběh, ne příběh Mala. Můžu říct, že jsem ho v průběhu čtení začala mít opravdu ráda a fandila mu. Moc jsem si přála, aby jeho celoživotní láska byla nakonec naplněna a byl šťastný. Protože on si to rozhodně zasloužil.

Knížka ukazuje lásku v mnoha podobách a obzvlášť o té mateřské by se dalo psát hodiny a hodiny. Malova matka mu byla vždy oddaná a tolerovala jeho excesy a manýry. Myslím, že ona snad ve výsledku byla za Malovo rozhodnutí ráda - měla svého milovaného syna pořád doma a mohla se o něj starat od rána do večera. A to je přece poslání každé matky, ne? Starat se o své děti. Jak říkám, o tomto tématu by se dalo polemizovat, protože přehnaná péče podle mě může být pro člověka stejně devastující jako péče žádná.

Abych to uzavřela - prvotina tohoto britského autora se nezapíše mezi mé nejoblíbenější knížky, ale určitě nelituji, že jsem si ji přečetla. Rozhodně jsem si na ní našla to své a obzvlášť oddanost a láska vypravěče k Lou mě neskutečně dojímala. Rozhodnutí "hlavního hrdiny" vás zase donutí k zamyšlení - nad životem a nad jeho smyslem. Má vůbec cenu vstát ráno z postele? :-)
--------------------------------------------------------
Originální název: Bed
Žánr: Romány
Rok vydání: 2011, 1. vydání originálu: 2011
Počet stran: 256
Nakladatelství: Jota
Překlad: Johana Martinová
Autor obálky: Jiří Mičkal
Vazba knihy: vázaná s přebalem

Komentáře (0)

Přidat komentář