Láska & gelato

recenze

Lina se po smrti své matky na její přání vydává do Itálie za svým nově objeveným otcem Howardem. A vůbec se jí tam nechce. Do Ameriky se chce vrátit o to více, když zjistí, že Howard je správcem hřbitova padlých vojáků, kde taky bydlí. Ale rozhodne se dát Itálii šanci, obzvlášť, když se jí do ruky dostane deník její matky právě z doby, kdy v Itálii žila a seznámila se s Howardem. A svou roli v tom taky hraje fakt, že potkala jistého napůl Itala Lorenza, díky kterému se ihned seznámila s dalšími lidmi a který jí pomáhá objevovat jak tajemství její mámy, tak krásy Toskánska... a spoustu gelata. A Lina nakonec možná dokonce zjistí, že je všechno trochu jinak, než si myslela.

Klasické young adult zamilované příběhy známe všichni. A některým už možná lezou krkem. V tom případě vám můžu s čistým svědomím říct, že Láska a gelato je přece jen něco trochu jiného. Jistě, láska a trocha toho klišé se tu taky objeví, ale jde tu i o něco víc. Jde tu o vztah matky a dcery, přestože ta matka už nežije. O tajemství a události, o kterých se Lině máma nikdy nezmínila a díky kterým poznává, jak těžké životní situace musela řešit. A o tom, jak jí Itálie změnila život a to jak dobrým, tak i trochu horším způsobem, a že by jej mohla změnit i Lině.

Na knize se mi mimo jiné líbí, že nás spolu s Linou trochu provede po Toskánsku. Tenhle typ knih mám neskutečně ráda (dalším příkladem může být třeba Polibek pro Annu z pařížského prostředí, že). Kromě čtení taky moc ráda cestuji a sbírat tímto způsobem inspiraci je prostě a jednoduše skvělé. Obzvlášť, když vám průvodce dělá taktéž skvělý Lorenzo.

S Linou jsem se dokázala ztotožnit poměrně jednoduše. Je jasné, že smrt matky pro ni musela být těžká a při představě, že bych se ne tak dlouho poté musela vydat někam, kde jsem v životě nebyla a žít tam s někým, koho jsem v životě neviděla, bych se asi zhroutila. Ale přese všechno se tomu Lina snaží postavit čelem, ačkoliv pro to, aby v Itálii zůstala, se rozhodla především díky mámině deníku. Když to tak řeknu, ten tvoří vlastně jednu linku příběhu, kdy díky deníkovým zápiskům zjišťujeme, jaký byl tedy její život v Itálii a co vše se jí přihodilo. A to mě tedy opravdu bavilo.

No a v "současné" lince zase zjišťujeme Lininu reakci na mámin deník, to, jak s ní nově zjištěné informace zamávají a nechybí tedy ani nějaká ta láska.. Ehm, už jsem se zmínila o Lorenzovi? Mám už jednoho takového knižního Lorenza, který je pro mě prostě bůh a jsem moc ráda, že tento Lorenzo pro mě to jméno ještě vyzdvihl. Což vlastně není až takové překvapení, když přihlédnu k tomu, že do kluků z knih se zamilovávám neustále. A myslím, že do Lorenza Ferrariho se zamiluje snad každý. Mě tedy zaujal od první chvíle. Zamilovávání se Liny a Lorenza rozhodně nepůsobilo nijak uspěchaně nebo vynuceně, naopak, vyústilo tak nějak samo od sebe a celé jsem si to mohla dokonale užít. A právě to, že pátrali po tajemstvích Lininy mámy, ty dva hodně spojilo dohromady, trávili spolu čas a zjistili, že ho spolu tráví opravdu rádi.

Už jsem to slyšela od víc lidí a i já to zopakuju - Láska a gelato je rozhodně něčím víc, než jsem čekala a docela mě překvapila. I v samotném ději se dočkáme takového překvápka, které jsem sice tak nějak začala tušit dřív než Lina, ale pěkně to mnou zamávalo. Určitě považuju za pěkné zpestření deníkové zápisy, které mě v knihách asi nikdy neomrzí. K tomu nádherné prostředí Itálie, Linino hledání sama sebe, gelato a Lorenzo a jsem naprosto spokojená.

Komentáře (0)