Krvavé právo

recenze

Krvavé právo (2017) / Blaufik
Krvavé právo
Strhující příběh plný napětí od autora
New York Times bestsellerů s advokátkou
Amandou Jaffeovou, která se zaplétá do případu
vraždy spojené s největším etickým dilematem
své kariéry.



Obhájkyně Amanda Jaffeová si vezme na starost případ Toma Bradyho, který je souzen za vážné ublížení na zdraví, ke kterému mělo dojít při hospodské rvačce.
Amanda se vydá svůj případ, jako vždy, důkladně vyšetřit, přičemž se dozví zajímavé informace, díky kterým je její klient zproštěn obžaloby.

Tento zcela nevinný případ později rozpoutá sérii ohavných vražd a spousty dalších obvinění.

"Podle zákona státu Oregon osoba jednající v sebeobraně může použít takovou míru násilí, jakou považuje za úměrnou dané situaci," řekla Amanda. "Roux má rozdrcené koleno, zlomený nos a vykloubené rameno. To vše se přihodilo během několika vteřin. potřebuji zjistit, zda Tomova reakce byla nepřiměřená, či ji lze považovat za úměrnou dané situaci, s přihlédnutím k výcviku, kterým Tom prošel, a posttraumatické poruše."
"Popište mi okolnosti, za jakých ke rvačce došlo."


Advokát Dale Masterson je bohatým a úspěšným zástupcem ropných společností. Spolu se svou druhou manželkou si žijí v luxusu a v podnikání se mu daří. Ovšem, když se najde zohavené tělo jedné z jeho zaměstnankyň, Christine Larsonové, tak se firma automaticky dostává pod policejní drobnohled.

Vražda, u které je pachatel v podstatě znám, se však záhy zkomplikuje ve chvíli, kdy je Dale Masterson nalezen ubitý k smrti a svědek zahlédne jeho syna, který je přímo posedlý záchranou planety a otcovo podnikání mu bylo trnem v oku, když utíká z místa činu v oblečení potřísněném krví.

Mastersonův syn, Brandon, se k otcově vraždě nakonec přizná s tím, že se jednalo o pomstu za to, jakým způsobem ničil planetu a ještě na tom vydělával. Amanda Jaffeová se stává obhájkyní Brandona ve věci vraždy jeho otce, avšak moc nevěří tomu, že to byl Brandon, kdo Mastersona ubil. Proč se tedy Brandon k otcově vraždě přiznal? A kdo má na svědomí vraždy, které byly spáchány v tak krátkém čase na lidech z jedné firmy?


Milí čtenáři, musím Vám říct, že bych si této knihy vůbec nevšimla. Reklamu jsem na ni nezaznamenala, předchozí díly z této série vůbec neznám a to by byla vážně škoda!

Jako první se zkusíme klasicky podívat na obálku knihy. Ta je v tomto případě opravdu nenápadná, vyvedená v tmavě modrých odstínech. Jedinou výraznou částí shledávám červený pruh, který se táhne přes přední stranu obálky.

V knize nás pak čeká 54 kapitol, které jsou spíše kratší a neskutečně čtivé, takže vám stránky šustí pod prsty neskutečnou rychlostí.

Naše hlavní hrdinka, právnička Amanda Jaffeová, je velice sympatická žena, která svou práci miluje. Již nějakou dobu má partnera, kterého, jak si uvědomuje stále více, opravdu z celého srdce miluje a je velice ráda, že jí dokáže být v těžkých chvílích patřičnou oporou.
Do svého dalšího případu se pouští po hlavě a je rozhodnutá přijít na to, kdo vlastně vraždí a snaží se své skutky naaranžovat tak, aby ukázaly na nepravého pachatele.

V se nám představí několik případů, které spolu na první pohled nijak nesouvisí. Vyprávění je rychlé, bez zbytečné omáčky kolem. Příběh vás pohltí a nepustí, dokud nedočtete poslední stránku a přesně tak to mám ráda. Bez hluchých míst, bez zbytečného natahování.

Nejen samotný název, ale také anotace napoví, že se bude jednat o detektivku z právnického prostředí, kde jsou policisté až na druhém místě. Naší vyšetřovatelkou je v podstatě sama Amanda, která se svého úkolu zhostila opravdu perfektně.

Charaktery jednotlivých postav jsou popsány realisticky a jsou dobře rozvinuté, při čtení jsem si je dokázala krásně představit. Amanda je jako hlavní hrdinka silná a neohrožená žena, která má také své křehké já.
Někoho by možná mohlo štvát, že se v příběhu v podstatě vyskytují jen dva druhy postav a to "ti hodní" a "ti zlí" a že když je potřeba, tak všichni hezky spolupracují, nicméně mně tento fakt nevadil.

I když se jedná o detektivku z právnického prostředí, tak je zde všechno krásně vysvětleno, nemusíte se tedy bát nějakých odborných termínů, které by vám nic neřekly. Autor se totiž zaměřil na lehký styl vyprávění, který vám jistě učaruje, stejně jako mně.

Užívala jsem si čtení, které bylo plné zvratů, akce a intrik, lehce zjemněné trochou romantiky. To vše se autorovi povedlo napsat na necelých tři sta stranách.

Osobně mě velice mrzí, že se jedná o pátý díl ze série. Nicméně, pokud jste na tom stejně, jako já, a o této sérii jste doteď neslyšeli ale Krvavé právo vás láká, tak se nebojte. Kniha se totiž dá číst i samostatně, bez toho, aniž byste nechápali nějaké souvislosti.

Za sebe mohu jedině doporučit, myslím si, že se jedná o velice čtivý kousek, který vás bude bavit.

Komentáře (0)

kniha Krvavé právo recenze