Kronika rodu Prokopů již počtvrté

recenze

Husitská epopej IV.: 1438–1449. Za časů bezvládí (2016) / Kariol (593 views)
Kronika rodu Prokopů již počtvrté
Na podzim před dvěma roky vyšla první kniha ze sedmidílné série Husitská epopej. Jedná se o unikátní literární počin spisovatele a historika Vlastimila Vondrušky, v němž se čtenářům na pozadí událostí patnáctého století snaží přiblížit život obyvatel Českého království. A nebo naopak - prostřednictvím vyprávění o osudech obyčejných lidí vykresluje dějiny našeho národa, rozpolceného a nestabilního.

Vlastimil Vondruška má českou historii, zvlášť tu středověkou, opravdu v malíčku a jistě mi jeho fanoušci i náhodní čtenáři dají za pravdu, že píše velmi čtivě, dokáže upoutat, zaujmout a předat spoustu informací nenápadně, jako by mimochodem. Daří se mu to i skrz Husitskou epopej a čtvrtý díl s podnázvem Za časů bezvládí odehrávající se v letech 1438 až 1449 to jen potvrzuje.

Již čtvrtá kronika píseckého rodu Prokopů vypráví o osudech druhé a třetí generace, s níž jsme se setkali i v předchozích dílech. Členové rodiny vyznávají kalich i katolickou víru, žijí v různých koutech království - v pražských městech, Písku, Plzni, na Táboře i v tvrzích a hradech. Tak jako pokaždé, i během tohoto desetiletí se jejich životy pojí s různými způsoby obživy, lidskými vlastnostmi a touhami, ale také charakterním vývojem, cíli a cestou, která k nim vede. Tentokrát právě tento výčet dějových linií upozaďuje historické události, jakými byl například boj o český trůn mezi Jagelonci a Habsburky. Dvorské intriky si nezadají s vypočítavostí a chytrostí Prokopových potomků. Ti totiž neustále musí řešit finance, obživu, ale také svůj milostný a rodinný život, ve kterém v časech patnáctého století hraje velkou roli víra a způsob přijímání u mše svaté.

Vlastimil Vondruška se i dalšího dílu zhostil bravurně, drží se na úrovni, se kterou sérii započal. Jeho styl je prostý, leč poutavý a těch šest set stránek přečte i nečtenář za krátkou dobu a s chutí, neboť jakmile se vyzná v postavách, jejich vlastnostech a životních údělech, celý propletený příběh ho pohltí. Já jsem přečetla všechny předchozí díly, myslím si však, že by tuto knihu pochopil i ten, kdo by se rozhodl začít tím čtvrtým. Na konci knihy je jako již tradičně rodokmen pro lepší přehlednost a autor se k událostem z knih předchozích vrací vždy trochu oklikou a s vysvětlením (protože prostě všichni zapomínáme).

Já sama se velmi těším, co přinese další díl. Ten se totiž bude odehrávat za vlády Jiřího z Poděbrad, což je osobnost jistojistě zajímavá, už v této knize mnohokráte zmiňovaná.

Knihu vřele doporučuji všem milovníkům dobré literatury, historie a pořádně bichlovatých svazků!

Komentáře (4)

kniha Husitská epopej IV.: 1438–1449. Za časů bezvládí recenze

šebory
28.06.2016

No, nevadí, ale těším se stejně. Už jsem četla knihu Mrtvý posel od pana Vondrušky. Jinak o Husovi a husitství nic nečtu, snažím se číst originály, tedy ne o autorovi ale autora. Jenže pan Vondruška je výjimka))

Kariol
28.06.2016

Možná je dobré přečíst si pak vše najednou, na druhou stranu se události v knihách hodně připomínají nebo jsou velmi podobné a stejně není v kapacitě člověka pamatovat si všechno z toho. :)

šebory
27.06.2016

Vždy jsem si říkala, počkám si na Husa, až ho přeloží, ale už jsem si stáhla první díl. A vrhnu se naň jen co dočtu Než jsem tě poznala))

oldrich9851
27.06.2016

Přečetl jsem I. díl, i když mám všechny doposud vydané. Abych neztratil niť, tak ostatní začnu číst později. ;)