Krev není všechno

recenze

Klan (2019) / Kikina182
Krev není všechno
Eelyn nikdy nepochybovala o tom, že bojovat každých pět let proti klanu Rikiů je správné. Jsou to nepřátelé, kteří musí být zastaveni. Ale při tomhle boji se stane něco podivného. Na straně Rikiů uvidí svého bratra, který měl být mrtvý. Nechápe, co to všechno znamená, a tak se rozhodně svého údajně mrtvého bratra sledovat, což vyústí v její zajetí. Eelyn je naštvaná a nenávidí všechny, především svého bratra, který zradil Asky, když se přidal k nepříteli. Ale ne všechno je takové, jak se na první pohled zdá.

Myslím, že v Česku není žádný fanoušek Young Adult, který by o této novince od Adrienne Young neslyšel. Už před vydáním byl internet plný informací o Klanu, a to včetně recenzí, které popravdě nebyly tak pochvalné, jak jsem čekala. Ale propagace spolu s lákavým tématem vikingů udělala své, a tak jsem knihu potřebovala.

Je pravdou, že než jsem se ke knize dostala, tak počáteční nadšení trochu opadlo, jelikož se mě internet snažil přesvědčit o tom, že není zas až tak skvělá, jak původně říkal. Byla jsem tedy docela nejistá ohledně toho, jaká kniha nakonec bude, ale to mi v žádném případě nemohlo zabránit ve vytvoření si vlastního názoru.

Klan je napsán v ich formě, a to z pohledu Eelyn. V první chvíli jsem měla dojem, že kvůli tomu bude tato kniha dost jednostranná, ale mýlila jsem se. Vlastně to, že Eelyn svůj příběh vyprávěla sama zapříčinilo, že se tam byly jasně patrné alespoň nějaké emoce, které mi popravdě docela dost v knize scházely.

Není to však jediný důvod, proč se mi autorčin styl psaní líbil. Popravdě jsem si ho zamilovala. Přestože byl začátek docela dlouhý a u jiných autorů bych u něj už pravděpodobně umřela nudou, tak u této autorky to tak není. Díky jejímu stylu psaní mě kniha chytla od prvního okamžiku a já se od ní nemohla odtrhnout. Způsob, jakým Adrienne Young píše, je jednoduše uhrančivý.

Příběh se mi opravdu moc líbil, ale je pravda, že není zrovna dvakrát originální. V podstatě skoro od začátku je jasné, jak to všechno nakonec dopadne. Tedy skoro všechno. Což není zrovna ideální. Na druhou stranu jsou tu ti maličkosti, které nikdo nečeká, a tak je z toho alespoň o malinko méně předvídatelná kniha, ale stejně. Trocha originality by Klanu neuškodila.

Možná víc, než nedostatek originality mi vadilo to, jak je kniha uspěchaná. Přijde mi, že se všechno děje ráz na ráz. Jedna akce střídá druhou, a nakonec si nikdo není jistý, jak se tohle všechno pořádně stalo. Příběh se odehrává až v příliš krátkém časovém období na to, aby tam byl nějaký prosto pro zpomalení.

Pokud se nad tímhle člověk opravdu nezamyslí, tak to na první pohled není zrovna moc poznat. Tedy až na samotný konec. To byla možná ta nejdůležitější část celé knihy a autorka tomu dala hrozně málo prostoru, takže místo epického konce vznikl docela obyčejný a nedokonalý.

Bohužel ani postavy na tom nejsou o moc lépe. Vzhledem k tomu, jak čtivě autorka píše je docela těžké to postřehnout, ale o jejích postavách v knize v podstatě skoro nic není. Jejich charakteristika je dost na bodu mrazu. Je dost těžké spojit si s nimi jiné vlastnosti než takové ty základní – hodný, vzteklý, milý. Nějaký obrázek o postavách si tedy lze udělat, ale jsou takové plošné. Není možné je pořádně poznat, a to včetně hlavní hrdinky. Je to škoda, ale pravdou je, že to téhle knize ani moc neubližuje.

I přes všechny nedostatky se mi kniha opravdu zalíbila. Sice by podle mě mohla být mnohem lepší, ale i tak je vážně dobrá. Je to sice spíš taková oddechovka, ale i ty jsou v životě potřeba a tahle je navíc velmi povedená. Rozhodně se k ní v budoucnu ještě vrátím a pokud vám nevadí oddechové knihy, tak vám jí můžu určitě doporučit.

Za poskytnutí knihy k recenzi děkuji nakladatelství Albatrosmedia - Fragment.

Komentáře (0)

kniha Klan recenze