Kopírka Harryho Pottera

recenze

Magický expres (2019) 2 z 5 / Nezletilci
Magický expres

Magický expres je první díl klasické fantasy německé autorky Ancy Sturm, která hojně kopíruje Harryho Pottera. Hlavní hrdince třináctileté Flinn jednoho dne zmizí nevlastní bratr a ona se vydává jej hledat.
Čas ani místo nejsou stanoveny, ale začátek vyprávění se odehrává v Německu, kde hrdinka žije. Zmizelý Jonte po sobě nezanechal nic než pohlednici, na které Flinn jako jediná spatří parní lokomotivu, zatímco všichni ostatní vidí drezínu. Flinn každou noc vysedává na opuštěném nádraží, kde bratr zmizel. Až tam jednoho dne přijede stejný vlak, jaký viděla na pohlednici. Bezmyšlenkovitě do vlaku nastoupí, aniž by věděla, co ji čeká.
V ději je několik nelogických nebo neobjasněných událostí (zmizelí studenti ve vlaku) a spousta načatých a nedomyšlených nápadů, které jsou samy o sobě dobré a snad se vysvětlí v dalším díle. Vlak-škola-magický expres je založen na záhadné a nevysvětlené technologii, díky níž se nikdy nestřetne s jiným vlakem. Navíc je neviditelný stejně jako vše, co je v něm. Princip této technologie autorka čtenářům nevysvětluje a studenti jej mají zakázáno znát. Připadá mi, že se tím autorka vyhnula vysvětlení, jak by se něco takového mohlo stát. Tak to svedla na zakladatele této vlakové školy a jeho dovednosti.
Čtenáře fantasy tato knížka rozhodně bude bavit: je tam klasická záhada a magie s ní spojená. Kromě toho je tam milostná i přátelská zápletka, typická trojice kamarádů a samozřejmě úhlavní nepřítel, v tomto případě nepřítelkyně. Konec mě potěšil aspektem, který nelze prozradit.
Kdybych měla ráda fantasy, dala bych 2,5 hvězdiček z 5, protože je to hodně podobné Harry Potterovi. Garabina (nepřítelkyně) je prostě Malfoy, hlavní trojice jsou jako Ron, Harry a Hermiona, akorát dvě dívky a jeden kluk a učitelka Madam Florettová se hodně podobá Snapeovi/Quirellovi/ Roháčovi… Naopak mě bavil nápad s pohyblivou školou na kolejích a s kupé coby internátními pokoji.
Marika, 14 let

Můj úhel pohledu je jako obvykle trochu jiný než sestry. Název Magický expres zní, jako by studenti této školy uměli ovládat magii, třeba levitaci anebo telekinezi. Zdání však klame. Součástí kouzelného vlaku jsou zařízení jako lampa, která dokáže určit, že se nějaký zloděj objevil na palubě, nebo pohybující se fotografie. Žádná z těchto magických technologií však nemá vysvětlení, což mi trošku vadilo. Jiná magie se ve vlaku nenachází, a proto nechápu, proč jí do celku autorka musela nutně cpát. Asi proto, aby to četlo více dětí, protože fantasy je aktuálně hodně populární. Mě osobně by více bavila škola na kolejích bez magie – vlastně by to bylo i originálnější.
Jak už sestra psala, bratr hlavní hrdinky Jonte zmizel. Flinn je jeho hledáním skoro posedlá a je to zápletka, kolem které se točí celá kniha. Trochu mě mrzelo, že nakonec autorka Jonteho nechala ztraceného. S TÍMTO NÁPADEM BY se daly vymyslet úžasné věci jako např. „Změnil si jméno a stal s z něj druhý Albert Einstein“ nebo: „Nikdy nebyl jejím bratrem nýbrž uprchlíkem z Pákistánu“. Třeba se dočkám v druhém díle.
Také uznávám, že se příběh podobá Harry Potterovi, ale co se této knize z fantasy vyprávění dnes nepodobá?
Nejvíce mi však v textu vadila přirovnání. Omlouvám se, ale co je to za přirovnání „Její hlas se vznášel tichou místností jako malá medúza oceánem?! A takových tam byly spousty. V hlavě se mi hned zjevil obraz nešťastné Ancy Sturm, která hodiny sedí nad rozepsanou knihou, dokud jí někdo nenabídne spisovatelský kurz, na kterém jí poradí, aby přirovnání užívala často a především, aby byla co nejoriginálnější! Byla to opravdu hrůza a k tomu ještě metafory tohoto typu. Alespoň jsem se zasmála, bohužel ale ne vtipům, o které se autorka pokoušela.
Ještě jedna věc mi na knize vadila. Hned jak Flinn poznala své přátele i nepřátele dělala autorka, že se znají celý život. Důležité momenty přátelství, jako první hádky, a nepřátelství, jako neustálé útočení zlé strany, se dělo hrozně rychle, a naopak hlavní zápletka postupovala pomalu.
Celkový dojem z knihy je spíše negativní, ačkoli jsem ji dočetla, což se mi moc často nestává v případě, že se mi příběh nelíbí. Hlavní zápletka je sice dobrá stejně jako zmizení bratra a závěr, bohužel roztahaná tajemství, strašná přirovnání a rychle probíhající vztahy výrazně zhoršily můj názor.
Rosaria, 12 let

Komentáře (0)

Přidat komentář