Kniha, ze které opravdu mrazí

recenze

Mráz (2015) / Thanyss (1626 views)
Kniha, ze které opravdu mrazí
Podle Publishers Weekly je Mráz „zcela mimořádný mezinárodní bestseller, který vám nedá spát“ a The Sunday Times jej bez rozpaků řadí k 50 nejlepším thrillerům z celého světa za posledních pět let. Jak vznosná slova! Přesně takové řeči, v čele s označením BESTSELLER, mě vždycky rozdráždí. To, že se něco dobře prodává, ještě nemusí nutně znamenat, že to je taky dobré. Tak se pojďme Mrazíkovi podívat na zoubek.

Na první pohled se jedná o úctyhodnou bichli, čítající přes šest set stran. To už je slušná porce čtení. Vydržela mi přesně jeden a půl dne…

Kulisy: vodní elektrárna z dvacátých let minulého století, umístěná 2000 metrů nad mořem, zasněžené Pyreneje, osaměle stoupající lanová kabina.

Obsazení: parta dělníků nastupující na neveselou šichtu na vrchní stanici elektrárny.

Scéna: kabina se pomalu přibližuje do cílové stanice na vrcholu, jeden z dělníků si všímá podivného útvaru zapleteného do ocelových lan, který připomíná ptáka.

Odhalení: nejedná se o ptáka, ale o bezhlavou mrtvolu koně, jíž někdo instaloval jako hrůzné umělecké dílo na tomto těžko přístupném místě.

Dobře, sice tu hned na začátku nemáme lidskou mrtvolu, ale tenhle dvousetkilový kus zvířete uprostřed oslňující sněžné běloby vám taky dokáže nahnat značnou husí kůži. Nu, a protože tento výstavní koňský kousek patřil místnímu velmi bohatému prominentovi, je na místo činu přivolán major Servaz, aby záhadě přišel co nejdříve na kloub.

Kulisy: izolované údolí zapadané sněhem, osamělá slepá příjezdová cesta, gigantická stavba psychiatrického ústavu.

Obsazení: osmdesát osm psychicky narušených chovanců toho nejtěžšího kalibru, včetně psychopatických vrahů, deviantů a násilníků, které hlídá nejmodernější zabezpečovací systém, ochranka a fundovaní lékařští odborníci.

Scéna: do tohoto pozemského inferna, obydleného spodinou lidského druhu, se vydává mladá psycholožka Diana Bergová, aby se přesvědčila, že tento ústav má svá znepokojivá tajemství.

Ještě pořád vás nemrazí dostatečně? Tak necháme koně na pokoji a vydáme se na příjemnou procházku do hor. A copak nám to támhle visí z toho malého mostku přes potok? Nějaký panák? Ale kdepak. Račte pohledět na další zvrácenou inscenaci! Někdo si dal tu práci a z mostu spustil nahé tělo obuté do příliš malých vysokých gumáků a polozakryté černou pláštěnkou.

Co má tento nešťastník společného se svým zvířecím protějškem? Na obou místech činu se našla DNA chovance z místního ústavu. A to rovnou toho nejhoršího z nejhorších. Chladného a inteligentního. Problém je, že ten je stále zavřený ve své cele, kterou neopustil.

Julian Hirtmann prostě neměl šanci překonat bezpečnostní opatření, provést své šílené eskapády v okolí a zase se nenápadně vrátit do své nedobrovolné ubytovny. Nebo je to jinak?

Mráz je napsán ledově čistým stylem, a přestože stránkový rozsah knihy je značný, rozhodně nenudí. Vraždy jsou rafinované, brutální, šílené a přesto vysílají jasný vzkaz o své promyšlenosti. Přítomnost se postupně začne proplétat s dávnou pozapomenutou minulostí, postav přibývá a přitom nemáte sebemenší tušení, kdo je ten mazaný šílenec a proč to všechno vlastně dělá. Ale víte, že ještě neskončil.

Fajn, knížka se sice už na obálce holedbá mírně nabubřelými slogany, které mají za úkol navnadit čtenáře, ale faktem je, že těmhle úvodním slibům dostojí do posledního mrazivého krystalku. Bravurně popsané prostředí s tunami sněhu, lidským vyšetřovatelem, kterého dokáže řádně potrápit i nachlazení a přímo hororovou psychiatrickou léčebnou s nebezpečným osazenstvem.

Zhltla jsem to jako malinu, přestože mi chvílemi hrozilo, že mi omrznou prsty a můj dech začne být viditelným. Ano, je pravda, že tomu závěru bych mohla ledacos vytknout, ale autor chtěl mít zřejmě epický konec, že se mu jednoduše ze zřetele ztratila jedna z důležitých postav a mě vážně trochu štve, že nevím, jak dopadla jedna z klíčových postav případu. Přece jen tak nevysublimovala…

Áááále, kašlu na to. Pane Miniere, jestli budete i nadále psát TAKHLE, beru další vaše počiny všemi deseti.

---DO PRDELE PRÁCE!!!
Rozhlédl se kolem a cítil, jak mu v zádech naskočila husí kůže. Muž neumřel sám, nespáchal sebevraždu. Kromě popruhu, který měl obtočený kolem krku, ho další popruhy vázaly ke kovové konstrukci mostu a na hlavu mu někdo natáhl… kapuci… Kapuci od černého nepromokavého pláště, která mu zakrývala tvář, a zbytek pláště mu visel vzadu na zádech.
KURVA! KURVA! KURVA!
Zmocnila se ho panika. Nikdy nic podobného neviděl. To, co viděl teď, mu vstříklo do žil jed strachu. Byl tady sám, v horách, čtyři kilometry od nejbližšího obydlí, a existovala tu jen jedna jediná cesta, kterou se sem dalo dostat. Cesta, po níž právě přišel.
Stejně jako vrah…---

Komentáře (0)

kniha Mráz recenze