Když sny v noci nestačí...

recenze

Co dělat, když se vám zdají sny o klucích, kteří patří mezi nejdiskutovanější témata ve vaší nové škole, a najednou se o vás ti kluci začnou zajímat? Tento a mnoho dalších problémů musí Liv Silberová řešit poté, co se s mamkou, mladší sestrou Miou a chůvou Lottie přestěhují do jednoho luxusního bytu v Londýně. A pak se najednou začnou dít věci, o kterých se Liv (ani ne)snilo...

Knihy Kerstin Gier mají takovou zajímavou vlastnost. Mám pocit, že na nich není nic zvláštního a originálního - ničím vás nevytrhnou. Hlavní hrdinky jsou (přiznejme si to otevřeně) většinou na zabití a náhodou vletí do náruče nějakému krasavci, který se do nich ještě větší náhodou zamiluje. Člověk by se až divil, čím Kerstin dokáže zaujmout. Ale tahle geniální spisovatelka uhodila hřebíček na hlavičku. Po přečtení jejích knih vám (nebo aspoň mně) zůstane v hlavě takové zvláštní kouzlo a zdá se vám, že kniha byla prostě skvělá. A časem to neodezní.

U První stříbrné knihy snů tomu nebylo jinak. Příběh byl sice zajímavý, ale myslím, že kdyby mi ho naservíroval někdo jiný než Kerstin, asi bych knihu moc kladně nehodnotila. Začátek mě vůbec nezaujal a zdálo se mi, že knihu odložím, protože to vypadalo jako bláznivá snůška nesmyslů. Nakonec se mi ale podařilo zvyknout si na Kerstinin jednoduchý styl psaní, který mě v Drahokamech vytáčel. Teď už mi tak nevadil a dokonce jsem si ho i oblíbila, takže jsem se nakonec (naštěstí) rozhodla číst dál.

Nejmilejší překvapení pro mě představoval blog Třesky Plesky. Na články z blogu nějaké středoškolské drbny nebo (jak je to slovo v mužském rodě?) Secrecy jsem se vždycky těšila a nakukovala jsem o několik stránek dopředu, abych zjistila, kdy už konečně přijde. Nečekala jsem, že by mě takové ohrané téma mohlo tolik nadchnout. Jsem opravdu ráda, že záhada autorky či autora tohoto blogu zůstala utajena do dalších dílů, protože právě on/a mě k nim nejvíce táhne.

Postavy této knihy taky docela ušly, i když - jak už jsem naznačila, by se tu daly objevit nějaké paralely se sérií Drahokamy: praštěná hlavní hrdinka, krásný kluk, který se do ní zamiluje, extravagantní kamarádka, milí sourozenci a mamka. Musím se ovšem přiznat, že jak Liv, tak onen mužský hrdina mi byli mnohem sympatičtější než Gwendolyn a Gideon. Kdybych tedy měla srovnat První stříbrnou knihu snů a sérii Drahokamy, Silber (nechce se mi to psát znova) by vyhrála na celé čáře. Knize sice k dokonalosti ještě krůček chybí, ale pokud se vám Drahokamy líbily, První stříbrná kniha snů vás ohromí.

První stříbrnou knihu snů jsem si koupila na základě doporučení kamarádky a prvních zhruba sto stran se mi zdálo, že se ve mně poprvé spletla. Ale naštěstí tomu tak nebylo. Kniha mě nakonec mile překvapila - hlavní hrdinové byli sympatičtí, blog Třesky plesky všemu dodával ten správný šmrnc a po dočtení knihy mi zůstalo takové to krásné kouzlo. Pokud se vám tedy líbily Drahokamy, s chutí do toho! A pokud ne, dejte Kerstin ještě jednu šanci - třeba vás překvapí!

Kniha: 4,5/5
Obálka: 5/5

Marky

Komentáře (0)