Když není stop dostatek

recenze

Na dosah ruky (2014) / jakear
Na dosah ruky

Na chodbách jednoho pražského činžáku můžete potkat osoby všeho druhu. Od otravných starých dam, přes výstředního herce, až po vysloužilého právníka Klabouška.

Jednoho dne se dvě nájemnice v domě, sestry Fikejzová a Líbalová, vydají do lázní. Tam ale nikdy nedorazí! Z počátku je nikdo nepostrádá, ale když se objeví pan Laub, který má s oběma nevyřízené účty ohledně prodeje jejich bytu, začne se místní policie zabývat, kam se poděly. A když se na nádraží v Poděbradech, kam sestry měly odjet, objeví jejich nevyzvednuté kufry, je jasné, že se jim muselo něco stát.

Věci se ujme svérázný kapitán Michal Exner, kterému se do případu z počátku příliš nechce, ale pak pro něj začne nabývat na atraktivnosti. Ze všech svých kapitánských sil se snaží tomuto záhadnému zmizení přijít na kloub. A postupně začíná nabývat dojmu, že za vším může stát právě prodej jejich bytu.

Kapitán je jedinou postavou, která nepůsobí směšně a vnáší do knihy alespoň pramalou známku autorovy snahy. Celá kniha působí kostrbatě, nezáživně. Pokud prahnete po špatně zformulovaných vetách a nepřirozenou přímou řeč plnou archaismů, tak sáhněte po tomto paskvilu.

Přesto bych knihu rád doporučil příznivcům české detektivky s významným upozorněním… KNIHA JE PRO STARŠÍ GENERACI ČTENÁŘŮ – bude se spíše líbit babičkám a dědečkům než jejich vnoučatům.

Komentáře (0)

Přidat komentář