Kdo chytá v síti nabízí pohled do duše predátora

recenze

Kdo chytá v síti se ptá Marika Pecháčková a navazuje touto knihou na dokument Víta Klusáka, který vstoupil do kin ještě chvíli před jejich uzavřením a rozvířil po celé republice debaty na velice důležité téma – bezpečnost na internetu.

Na začátek si ovšem musíme povědět, o čem vlastně je dokumentární film V síti. Tvůrci Barbora Chalupová a Vít Klusák vybrali během castingu tři dospělé ženy, které ovšem měly zahrát dvanáctileté dívky. Posadili je před počítač, vytvořili falešné profily na sociálních sítích a čekali, co se bude dít. A dělo se hodně. Dospělí muži začali dívkám pomocí chatu a skypu dávat nemravné návrhy a posílat fotografie penisu, později je někteří dokonce chtěli vydírat. A to všechno i přes důrazné upozornění, že dívkám je pouze dvanáct.

Kniha Mariky Pecháčkové potom přímo navazuje na tento film a odhaluje pocity samotných obětí, ale i predátorů. Autorka se nebála oslovit přímo muže, kteří se nevědomky zúčastnili tohoto dokumentu. Valná většina jí ignorovala, ale jeden z nich se dokonce ozval sám. Pan Jaroslav.

Jeho výpověď je šokující. Ovšem není tím jediným, co je v této knize zajímavé. Najdete tu i rozhovory se sexuologem, samotnými herečkami nebo osobami, které sice ve filmu nevystupovali, ale mohou na dané téma vyprávět vlastní příběh. Jednou z nich je třeba Monika Ludlová, která si rovněž prožila své vlastní peklo. Naštěstí jí z něj pomohla její maminka. I ta se rozhodla svěřit se svými pocity do knihy.

Tím ovšem seznam rozhovorů ani zdaleka nekončí. Za ty hlavní bych ještě zmínil povídání s Martinem Mertlem, polovinou z dua skautských vedoucích vystupujících pod přezdívkami Piškot a Meluzín. Ti nejprve přes internet vydírali a později i fyzicky zneužívali několik chlapců ze svého oddílu. Vyprávění tohoto muže, který již opustil vězení působí opravdu živě a bude vás při něm mrazit v zádech.

Celá kniha nabízí velice intenzivní prožitek, protože popisuje reálné události, které jsou bohužel i v dnešní době velkým problémem. Zároveň je velice čtivá, protože se povětšinou jedná o rozhovory. Vedle toho v ní najdete poměrně velké množství přepisů samotných internetových diskuzí, které holky pořídili pro film.

Svým způsobem se snaží nabídnout i jiný pohled, než jste mohli vidět v samotném filmu. Prostě jde daleko více do hloubky a nevykresluje pachatele těchto skutků jen jako zrůdy. I přesto mi jich nikdy nebylo líto. Věřím, že třeba někteří z nich mohli mít své problémy nebo prostě mají takovou nemoc. Ale v tom případě se mají jít léčit. Protože i podprůměrně inteligentní člověk musí pochopit, že nabízet sexuální služby malým holkám je prostě špatně.

Knihu můžete s klidem číst, i když jste vůbec neviděli film. Ostatně já jsem na něj rovněž nestihl zajít. Nechybí v ní ani fotografie hereček nebo některých zpovídaných obětí, ale i různých filmových předmětů.

Kdo chytá v síti je titul s velice silným tématem, o kterém by se rozhodně mělo mluvit. Nezletilé děti jsou velice zranitelné a podobné zážitky jim mohou ovlivnit celý jejich život. Takto nad tím bohužel sami predátoři nepřemýšlejí a chtějí si jen užít svou chvilku spokojenosti. Díky podobným projektům se ovšem může bezpečnost internetu o něco zvýšit, protože se rodiče začnou zajímat, co na něm jejich děti dělají.

Knihu vydala společnost Albatros Media.

Komentáře (0)