Jiné životy Hynka Harra líčí boj podivínů s nadpřirozenem

recenze

Jiné životy Hynka Harra (2014) 4 z 5 / Kni-holka
Jiné životy Hynka Harra

Česká společnost v šedesátých letech 19. století začíná ožívat a hlásit se o své místo v monarchii. Vznikají první spolky (některé z nich přetrvaly do současnosti). Ovšem organizace, o níž je tento příběh, takové štěstí mít nebude.

Lidé se od pradávna snaží najít důkazy existence nadpřirozených sil. Obor parapsychologie se zabývá jevy, jež se vymykají základním pěti smyslům. Kniha Jakuba Dotlačila vypráví příběh o členech první české parapsychologické společnosti, která se snaží položit vědecké základy studia telepatie a spiritismu.

Jakub Dotlačil

Narodil se roku 1979 v Roudnici nad Labem. V Praze vystudoval bohemistiku a slovenistiku. S rodinou se přestěhoval do Nizozemí, kde nyní na univerzitě v Groningenu vyučuje lingvistiku. Román Jiné životy Hynka Harra je jeho prvotinou.

Znalost českých dějin nemusí být nijak velká

V románu vyrůstá fantaskní příběh o národní a lidské identitě, jehož hlavní postavou je mladý učitel matematiky Hynek Harra. Žije svůj obyčejný život až do chvíle, kdy se jednoho nedělního večera náhodou zastaví na schůzi české parapsychologické společnosti. V tom okamžiku se dají do pohybu události, jež mu zcela změní život. Aby si získal úctu rodičů své milované, přidává se ke společnosti, která dostala za úkol najít slabinu v Pruské armádě právě pomocí parapsychologie. Odjíždí do Berlína, kde se sám (i když nevědomky) zapojí do války mezi Rakouskem a Pruskem. Nevlídné překvapení ho čeká v momentě, kdy zjišťuje, že vše je tak trochu jinak.

Slavný bojovník s duchy

Román zachycuje život lidí v 19. století – jejich radosti a strasti, zvyklosti a politické problémy. Autor u čtenářů nepředpokládá velkou znalost českých moderních dějin. Fakta jsou předkládána tak, aby byla pro čtenáře co nejvíce přehledná. Sám autor přiznává, že i když se jedná o fantaskní příběh, snažil se, aby vycházel z reality. Proto jeho popis života v 19. století, tvoření spolků a samotných válek i parapsychologie vychází z mnoha odborných a dobových textů.

Hlavní postavou příběhu je Hynek Harra, učitel na dívčí škole. Ovšem v parapsychologickém světě je znám jako bojovník s duchy. Tuto přezdívku získal poté, co porazil strašidlo v salonu. Jeho život se obrátil vzhůru nohama po absolvování seance, na níž se poprvé setkal s nevysvětlitelným úkazem při vyvolávání duchů. Začal mít výpadky paměti, cítil v ústech podivné chutě. Až později se dozvěděl, že je v něm prozatím ukryta schopnost dostat se do mysli jiných lidí a na nějakou dobu převzít jejich osobnost – tzv. Telepaté.

Jenže aby něco takového bylo možné, je k tomu zapotřebí i prostředník – theosof, člověk, který provede spojení mezi telepatem a druhým člověkem. Jenže toto spojení má pro Hynka i vedlejší účinky. Trvají stále déle a déle. Někdy i několik dní. Poté, co se vrátí zpátky do svého těla, v něm stále něco z té druhé osoby přebývá. Přestává rozlišovat, co je skutečné a co ne. Co je jeho život a co naopak život člověka, se kterým se telepaticky spojil?

Je libo stará mrtvola k večeři?

Jakub Dotlačil se nijak nedržel zpátky v popisování tehdejší špíny a ošklivých míst. Pokud chtěl ve čtenářích vyvolat odpor a úžas zároveň, nejvíce se mu to povedlo během popisování špionážního výletu první české parapsychologické společnosti do Berlína. Ukazuje zde dva naprosto protichůdné obrazy tohoto německého města v 19. století. Jedna část je moderní, zdobené a kulturní město, chlubící se navenek svou mocí a vyspělostí. Avšak ve svých uličkách skrývá druhou tvář – chudé město plné dělníků a podivných existencí.

Rozpadající se domy bez dveří. Ve vzduchu se vznáší zápach moče. Nejedním důkazem je žena kálící na ulici či mrtvý pes s dírou v břiše, který je napůl rozkládající se mrtvolou a napůl večeří pro jednu rodinu. Obraz absurdity, lidské bídy a nekonečnosti jejich utrpení, které má na ně velký psychický vliv, je vidět i u muže, jenž si spravuje levou botu, přitom má nohu nad kotníkem useknutou. Této odvrácené stránce dělnického města velí muž s příhodným jménem Kyklop – tvář s jedním okem.

Příběh plný skrytých podtextů

V první a zřejmě hlavní rovině knihy se jedná o politiku. Role odborů byla důležitá dávno před první a druhou světovou válkou. Revoluce a převraty se plánovaly zdola. Vyskytuje se zde detailní popis atentátu na Bismarcka i další politické osobnosti. Intriky jsou skryté za usměvavými tvářemi dělníků, ale stejně tak i politiků a teprve ve chvílích, kdy na ně nesvítí přímé světlo, se ukazuje jejich pravá tvář.

Není to však jen politika, na co se příběh odkazuje a co je z něj na první pohled patrné. Velice často a důkladně se zde řeší filosofické otázky na téma smyslu života, válek a účasti člověka ve nich, v bojích o které kromě vládnoucí vrstvy nikdo nestojí a přesto v nich musí umírat. Filosofické úvahy na téma společenství a lidské synchronie, vnitřního spojení. Je vůbec něco takového možné? Jsme my lidé na podobnou úroveň myšlení a koexistence připraveni?

Stejně nelehká je v knize brilantně popsaná situace žen v tehdejší společnosti. Příkladné stereotypní názory se čtenář dozvídá z úst Lízina otce (Líza je milou Hynka). V příběhu je vyobrazen jako typický omezený šovinista s odulými tvářemi, robustní postavou a zálibou v doutnících, jenž zde představuje ustupující zpátečnickou generaci, která ženy považuje za méněcenná stvoření. Je krásné ve zmíněném ohledu pozorovat vývoj Lízy, ze které se ke konci příběhu stane naprosto jiná žena, než jakou z ní chtěl otec mít.

Co tím chtěl autor říct?

Jiné životy Hynka Harra možná nejsou klasickým příběhem ze světa fantasy, na který je naše generace zvyklá, ale to neznamená, že nestojí za přečtení. Místo chodících mrtvol, krvežíznivých upírů, malebných prostředí zahraničních měst je zde příběh založený na skutečných událostech z našeho domova. Nemusíme cestovat či se rovnou přestěhovat na druhý konec světa, abychom našli inspiraci. Stačí se podívat do vlastní historie a nějaká ta múza se vždycky najde.

Jakub Dotlačil ve svém románu kombinuje prvky reality a fantazie. Čtenář se z jeho stránek může zároveň poučit i pobavit. Proto může kniha připomínat díla Jakuba Arbese, jehož literární žánr romaneto (název pro Arbese vymyslel Jan Neruda), si zakládá právě na kombinaci faktů a fikce.
Ukázka typické mluvy lidí z 19. století, nahlédnutí za oponu dění v předvečer války, to vše a mnoho dalšího může být důvod pro zařazení románu Jiné životy Hynka Harra do seznamu literatury k maturitě. Studenti se možná i u této knihy jednou dočkají velmi oblíbené otázky: „A co tím chtěl autor říct?“


Jiné životy Hynka Harra Jiné životy Hynka Harra Jakub Dotlačil

Šedesátá léta 19. století. Česká společnost ožívá a hlásí se o své místo v monarchii. Vznikají první české spolky, z nichž některé přežijí až do současnosti. Mnohé další to štěstí mít nebudou. Kniha Jiné životy Hynka Harra vypráví... více


Komentáře (0)

Přidat komentář