Jezdci apokalypsy

recenze

Trojice (2014) / Morsie (679 views)
Jezdci apokalypsy
Po delší odmlce jsem zpět a přináším vám moje zbrusu nové postřehy z literární scény. Takže žádné scény a hurá na to!

Když jsem nedávno zahájila svou oblíbenou činnost, tedy návštěvu knihkupectví, na první pohled jsem se zamilovala. A ano, ti bystřejší z vás už tuší, že tím vážně nemyslím nějakého ztepilého jinocha (leda kdyby to byl Sherlock nebo Doctor), nýbrž knihu.

Upoutala mě hned na první pohled, jednoduchý název, prostá obálka – přesto dohromady jaksi děsivé. Zkrátka, nějak podvědomě jsem cítila, že patříme k sobě, a když jsem si přečetla anotaci, moje nadšení neznalo konce. No řekněte, kdo by nebyl u vytržení z knihy, kde máte pohromadě apokalypsu, její jezdce, divné děti, konspirační teorie a celosvětové zděšení – no píseň pro moje uši.

Bylo nebylo, jednoho krásného dne se čtyři letadla nad čtyřmi kontinenty rozhodla, že si prostě havarují a zabijí všechno živé na svých palubách. Globální panika je na světě a všichni se dožadují odpovědí. Kdo to udělal? Teroristi? Bylo to počasí? Zásah z hůry? Nebo mimozemšťani?

No vyšetřovatelé netuší a jaksi se zdá, že nic z toho, ta letadla prostě spadla. Vskutku žádná sranda, jen zděšení, hysterie a panika. A o to pak větší, když se ukáže, že každé z letadel mělo jednoho přeživšího.

Tu nevysvětlitelnou katastrofu jako zázrakem bez úhony přežily tři děti – médii zvané Trojice – a jedna Texasanka. Pamela, jak se žena jmenovala, ovšem už takovou kliku jako děti neměla. Měla jen čas na to, aby zanechala zmatenou a přesto nebezpečně děsivou zprávu.

Jak by se po takovém zjištění dalo čekat, mediální pres jede na dvě stě procent a dál živí zděšení. Všichni se ptají jen na jedno, jak je možné že to ty děti přežily? A ano, právě tehdy přichází na scénu oblíbení konspirační teoretici a náboženští fanatici.

Jedni je vidí jako mimozemšťany, kteří přišli zmasakrovat zemi, druzí jako zázrak, a další dokonce jako samu předzvěst apokalypsy – jako její jezdce. Jeden by řekl, že to jsou jen zblblí pámbíčkáři, jenže fakt, že se děti výrazně změnily, a že ani jejich příbuzní si jimi nejsou moc jistí, to tvrzení jen podporuje.

Řeknete si, stejně je to blbost, jezdci mají být čtyři a děti jsou jen tři, ale zastánci této teorie věří, že přežilo i čtvrté dítě, že se pouze ztratilo, a že jako čtvrtý jezdce někde v ústraní snová svoje velkolepé entrée.

No, nebudu lhát, když řeknu, že jsem knížku přečetla za jeden den. Jinak to ani nešlo. Nedalo se ji odložit a nečíst, zkoušela jsem to, jenže pak jsem se zase v myšlenkách zaobírala jen a jen Trojicí.

Úžasné, děsivé a v neposlední řadě originální. Autorka totiž využívá nevšední techniku knihy v knize, kdy skrze spisovatele Elspetha Martinse a jeho knihu vypráví šílený příběh o smutku, hysterii, politice, náboženství, duševních nemocích, konspiracích a strachu z neznáma.

Trojice má všechny atributy kvalitního thrilleru a k tomu ještě přidává něco navíc. Je to vyspělé a propracovaná, nejde tu o prvoplánovou senzaci a zděšení, což dělá knihu o to víc atraktivní – a taky děsivou.

Inu, byla to láska na první pohled, která se navždy zapsala do mého srdce!

Komentáře (0)

kniha Trojice recenze