Ještě že nejsem kat

recenze

První dojem: Už z obrázku na obálce knihy je patrné, že se jedná o historický román. Trochu zvláštní název, který má, řekla bych, dvojí význam, navnadí jistě každého. Proč by autor nechtěl být katem? I to se v knize dozvíme. Kniha mě však zaujala díky autorovu jménu, protože mám pana Vondrušku coby spisovatele i coby člověka ve velké oblibě. Vyplatilo se vsadit na kvalitu knih pod jeho jménem...!

Děj: Staré město pražské už dlouho nezažilo tolik vzruchu - bezmála pět vražd, intriky a rozpory mezi staroměstskými konšely, rychlá výměna kata, návštěva královského podkomořího nebo podsvětí gangu hazardních hráčů spustí nečekaný sled nevšedních událostí. Vyšetřování vražd se ujme staroměstský rychtář Jan a do čtyř dnů musí tyto mordy objasnit, aby na město nebyla povolána inkvizice. Mezitím jsou však zabiti další lidé, do Prahy přijede Janův synovec Petr a konšelé se vzájemně shazují a bojují o zvolení do příští staroměstské rady. Může se vůbec podařit nalézt v tom zmatku pravdu a potrestat správnou osobu? Jak si osud pohraje s Petrem, kterého vyloučili z jezuitské koleje v Litoměřicích?

Oblíbená postava: V knize vystupuje značné množství postav a tak se není čemu divit, že mi ani jeden hlavní hrdina nijak zvlášť nepřirostl k srdci. Avšak velkým plusem bezpochyby je, že mě žádné postavy nevytáčely a že obecně byla atmosféra kolem nich, jejich vystupování a chování přijatelné a uspokojující mou choleričnost a kritičnost. :D Ale docela jsem si oblíbila Světlanu, dceru rychtáře Jana, a Madgalénu, ovdovělou katovku. :)

Můj dojem: Tenhle román vážně stál za to. Napínavé, dobrodružné, uvěřitelné, plné originálních zápletek a naprosto běžných středověkých intrik. Pokud máte o poměrech společnosti v renesanční Praze trochu přehled, tahle kniha vám prohloubí znalosti, pokud je v tomto období neorientujete, díky příběhu pana Vondrušky jistě velmi rychle nenásilnou formou pochopíte, jaký to byl život. Skvělá knížka, kterou všem doporučuji. A výsledek vás opravdu překvapí, až si řeknete, že vám to mělo dojít dřív. Česká historická detektivka jaksepatří!

Úryvek: "Podle církevního práva máš pravomoc něco takového dosvědčit," přikývl Wolfram. Už se trochu uklidnil. Byl bledý, trochu zaražený, ale hovořil naprosto soustředěně a věcně. "My ti tohle právo neupíráme. Ty nám ale neupírej soudit světské zločiny. Svědectví téhle dívky musíme odmítnout. Je jeho sestřenice. Brání Petra a koneckonců i svého otce. Ne, takové svědectví není věrohodné."
"Církev má důkazy, že mluví pravdu."
"Chceš říci, že jsme odsoudili nevinného?"
"Už dlouho jsem si nebyl ničím tak jistý."
"Ani já si už dlouho nebyl ničím tak jistý," opáčil chladně Wolfram. "Rozsudek jsme vynesli, nyní ho rychle prověříme a zítra se bude konat poprava. Už jsme poslali pro kata do Berouna. Je to naše věc, rozumíš, ctihodný děkane?"

Hodnocení: 8,5/10

Doporučení: Knihu, jak už jsem zmínila, vřele doporučuji všem. Na své si přijdou milovníci historie, detektivek, příběhů ze života i příznivci napětí a kvalitní literatury.

Komentáře (0)