Jako vejce cihle

recenze

Přiznám se, že i po několika letech opatrného kroužení kolem je pro mě žánr young adult oříškem. Některé knihy zde zařazené se mohou směle postavit vedle mnohem náročnějších žánrů, některým to pomáhá udržet se nad vodou, aby po ní sáhli zjevně méně kritičtí čtenáři (s ohledem na pubertální věk cílové skupiny si neodpustím ponuré hahaha). Ale nabízí skutečně široké spektrum témat, žánrů, možností a hlavně, příběhů.

Jeden z nich je právě i středně tlustá kniha s velkým odsazením v textu a s celkem vyvedenou obálkou. Zmizení Sáry Lindertové se pohybuje mezi dramatem, hororem, thrillerem, mystičnem a kravinou. Jenže i zde platí přísný úhel pohledu čtenáře, jak moc je ostrý nebo tupý (otupělý, to není tak arogantní). A pokud patříte zrovna mezi ty, kterým taková kombinace sedne, má kniha velkou šanci vás oslovit.

A čím konkrétně?

Příběh začíná vnitřními pochody mladé ženy Sáry Lindertové a její cestou z nudné práce. Práce na callcentru opravdu není ničím extra naplňující, pokud nemáte hodně velké štěstí (po skoro třech letech na této pozici tuto nejprve hlavní hrdinku a za chvíli ústřední linii příběhu, v jejím znechucení nad vlastní pracovní pozicí chápu). Sára tedy provede cestou z práce nákup, je svědkem šokujících selhání elektřiny a techniky a za stále hustšího křídlení vran kolem své hlavy se velmi nerada odebírá do hlubin metra odchytit si svůj spoj domů. Sára však vstoupí na nástupiště a od té doby ji nikdo nespatří…

Rychlý konec? Kdepak, tak velké odsazení textu kniha nemá. Přesouváme se do hlavy Klaudie, její sestry dvojčete, kterou od útlého dětství obou dívek trápí psychické problémy po záhadném zmizení jejich matky v metru, kterému byla svědkem. Klaudie se probíjí životem, jak to jde a jestli o něco nestojí, tak to je její něžné dvojče Sára, které je jí sice podobné fyzicky jako odraz v zrcadle, ale uvnitř jsou rozdílné tak, jak jenom to lze. Cynická, stále permanentně naštvaná Klaudie se trápí se svými mindráky a bojuje s mnoha démony a vysokou školou. Obojí je více či méně úspěšné a až do sestřina zmizení to příjemně nevybočuje z hořké linie života. Pak se ovšem kolesa osudu roztočí jinak, než jak si je vystavěla a Klaudie musí začít jednat.

Jednotlivé střípky Sářina života i duše se pomalu zjevují a rezonují Klaudií více, než přeskakující kolo vozu v metru a Klaudie sama se bude muset postavit démonům nejenom vlastním, ale hlavně těm, co pohltili její sestru neznámo kam.

Příběh dvou rozervaných dvojčat však není tím jediným, co kniha nabízí a podíváme se i do zakouřené kanceláře jednoho policajta, který toho má už dost a zároveň nemá dost nikdy. Policista Ehler, pátrač s povahovými vlastnostmi buldoka, dostane Sářin případ na starost a protože si v sobě nosí také mindráček (jako skoro každá postava v knize, asi je to tou Prahou, nevím…), související s jedním dávným nevyřešeným případem zmizení jiné dívky, rozhodne se Sáru najít stůj, co běž. A že se toho za Klaudií, jako za problémovou a nespolehlivou svědkyní, naběhá dost. Ehler tedy rozplétá nitky záhadného zmizení mladé ženy, rozhlédne se do minulosti svého města a s hrůzou zjišťuje, že osud Sáry není zdaleka ojedinělý. A městem se nesou zkazky o dalších zmizelých.

Je jasné, že několik dějových linií se musí v jednom místě propojit, což se také v závěru knihy stane a zde již nese kniha prvky mystična a hororu, ale i když se nám může něco z popsaného zdát jako přitažené za vlasy (jeřábem) a trochu moc (hodně), ono to funguje. Patří to k tomu. Kniha není klasickým psychologickým hororem, a právě díky svému příslušenství k oné skupině young adult si může dovolit trochu více popustit uzdu své fantazie, protože je to přece pro ty děti.

No, děti. Na dospělé to funguje taky a více než dobře. A byť jsou některé pasáže zjednodušené, není zde na dřeň rozebrána psychologie hlavních hrdinů, mnohé hrany jsou zbroušené a leckde se v ději může vyskytnout zkratka, sedí to. Takový ten příběh má být a pro jeho gradaci je to dokonce nezbytné. Tahle kniha nemá za úkol cokoliv pitvat, ale svézt čtenáře na horské dráze příběhu z dnešní Prahy a vyplivnout jej na konci lehce v šoku. A tohoto cíle se zhostila se ctí.

Zmizení Sáry Lindertové nepatří mezi ty nejsilnější knihy na světě a rozhodně se nestane ústředním tématem v intelektuálních kroužcích. Ale jako zajímavý příběh z podzemí Prahy stojí za to dát mu šanci a nechat se jím unést do temných tunelů metra i duše a pokochat se všemi příšerami, co zde mohou být.

A jsou. Všechny.

Komentáře (0)