Jak prodat svůj pozlacený trus

recenze

Jak prodat vycpaného žraloka za 12 milionů dolarů (2010) 4 z 5 / DriftBooks
Jak prodat vycpaného žraloka za 12 milionů dolarů

O ekonomii v tom pravém slova smyslu jsem se nikdy moc nezajímal. Maximálně v intencích své výplaty kontra toho, co bych si chtěl koupit a na co skutečně mám... Ovšem s přibývajícími léty se člověk začně zamýšlet i nad věcmi, které tento přízemní pohled přesahují. Proč věci fungují jak fungují, či spíše proč vlastně nefungují, když nám moudré hlavy vykládají, že to zaručeně musí fungovat. A při té příležitosti zákonitě narazíte na jiné - alternativní - moudré hlavy, které zhruba ví, proč to fungovat nemůže a začnete díky nim objevovat jakýsi "myšlenkový underground", a pak je pouze na vás na kterou stranu se přidáte.

Můj zájem o alternativní ekonomii nastartoval filmový dokument Základní příjem, následovaly knihy Nadi Johanisové a dalších a já začal objevovat svět, který mi byl doposud zcela cizí.

Na knihu Dona Thompsona "Jak prodat vycpaného žraloka za 12 milionů dolarů. Prapodivné zákony ekonomiky současného umění a aukčních domů", kterou letos vydalo nakladatelství Kniha Zlín jako e-knihu, jsem tedy shodou okolností narazil právě v tomto období a dá se říci "naštěstí" v tomto období, protože jindy by mě asi nezaujala.

Takže - Damien Hirst v roce 1991 naložil žraloka tygřího (kterého koupil od australského rybáře za 6000 liber) do formaldehydu v akváriu pět krát dva krát dva metry. Dílo nazval Fyzická nemožnost smrti v mysli někoho živého a prodal jej za 50 000 liber obchodníkovi s uměním Charlesovi Saatchimu. Ten si počkal třináct let na zhodnocení, a dočkal se: v roce 2004 utratil finančník Steven A. Cohen za žraloka zhruba dvanáct milionů dolarů.

Don Thompson se v knize snaží najít odpovědi na otázky, proč je někdo ochoten dát tolik peněz za něco takového, jak je vlastně definováno současné umění, jak získávají díla svou cenu a nechá nás nahlédnout do zákulisí tohoto značně pofidérního byznysu. Thompson knihu představuje jako „záznam celoroční průzkumné výpravy do hlubin trhu se současným uměním po Londýně a po New Yorku“.

Ne - nemohu říci, že bych se dozvěděl nějaké mě extra neznámé informace. Ani v knize neobjevíte tajemství jak zbohatnout při obchodování s uměním. A není to ani recepis jak se stát bohatým umělcem. Ale rozhodně je to zajímavý pohled do tohoto - obyčejnému člověku zcela vzdáleného - světa. Pohled do zákulisí aukčních prodejů, uměleckých veletrhů, do fungování galerií a hlavně ukázka toho, jakou roli v tom hrají peníze. Asi nebude pro nikoho překvapením, že tu hlavní. Umělec a jeho dílo je tu vlastně jako druhotná položka. Je to zboží, které si buď zrovna někdo oblíbí, nebo je zcela zavrženo. Není v tom lidský rozměr, ale většinou pouze chladná a vypočítavá kalkulace.

Není totiž důležité dílo samo o sobě, ale to, co se kolem něj děje. Kdo slavný si ho koupí. Nebo naopak kdo slavný ho zrovna prodává. Zda je umělec dostatečně kontroverzní a objevuje-li se v bulvárním tisku... A vlastně není vůbec důležité, aby dílo namalovat sám známý umělec - stačí jen podepast něco, co vytvoří jeho asistent. Nejideálnější je, když je dílo natolik nesmyslné, až se všichni stydí říct, že mu nerozumí a ono nakonec získá auroelu geniality. Pak ji můžete prodat třeba za dvanáct miliónů dolarů. Právě jako Hirst svého vycpaného žraloka. Jo vlastně - důležité je onomu nesmyslu dát ještě nesmyslnější jméno...

Přesto není umění komoditou, na které se dá zbohatnout, ačkoliv obecné povědomí je právě opačné. To, že na některém obrazu vyděláte miliony většinou také znamená, že u dalších o miliony přijdete. Trh se současným uměním je prostě ruská ruleta. Je jenom na odvaze či hochštaplerství jednotlivých sběratelů, kolik (a za kolik) patron jsou ochotni nabít do revolveru své ješitnosti či vášně.

Je to především zpráva o snobství a o tom, jak je ono snobství lehké využít, či zneužít. Kupci totiž ze všeho nejvíc potřebují ujištění, že "když si to dílo pověsí na zeď, přátelé a známí se jim nevysmějí... Sběratelé si vybírají značkové galerie, nakupují ve značkových aukčních síních, navštěvují značkové prodejní výstavy a vyhledávají značkové umělce. V současném umění jste nula, dokud se nestanete značkovým zbožím.“ Je to zpráva i tom, jak je současný model ekonomiky pokroucený, když světové finance ovladá pouhé promile lidí, kteří se svým chováním vysmívají jakékoliv logice. Uzavřel bych to slovy jednoho aukčního komentátora (malinko parafrázuji citaci z knihy), že "trh s uměním je místo, kde dospělí jedinci ve vzájemném souhlasu mohou provozovat iracionální akty soukromého charakteru".

Celá kniha má lehce bulvární nádech (a možná právě proto se dobře čte i naprostým laikům) a v pozadí jako by člověk cítil, že autora především fascinuje hra peněz a jejich výše, nikoliv svět umění jako takový. Pokud tedy chcete kradmo nakouknout do světa bohatých sběratelů, případně váháte-li, co si pověsit na zeď svého panelákového bytu, aby se vám sousedi nesmáli - určitě si knihu přečtěte...


Don Thompson: Jak prodat vycpaného žraloka za 12 milionů dolarů. Prapodivné zákony ekonomiky současného umění a aukčních domů.
Překlad: Alice Hyrmanová McElveen
Kniha Zlín 2010, 2014 (e-kniha)
368 stran
viz http://www.knihazlin.cz/tema/jak-prodat-vycpaneho-zraloka-za-12-milionu-dolaru

Komentáře (0)

Přidat komentář