Irenko, už jsi... mrtvá?

recenze

Mrtvou neměl nikdo rád (2017) / katy238 (165 views)
Irenko, už jsi... mrtvá?
Irena, ústřední postava a následná ústřední mrtvola knihy, je vzorovou ukázkou slepice, zlatokopky a vypočítavé mrchy, kterou by každý, kdo s ní musí být déle než je životní nutnost minutí na ulici, zabil.

Když se tak jednoho dne stane, málokdo se diví a každý se začne ohlížet přes rameno, jestli na něj nepadlo podezření.

Rozjíždí se koloběh výslechů, podezřelí se hromadí a každý z Irenina blízkého okolí má výborný motiv. Irena totiž rozčilovala svou osobností každého a jako správná znuděná panička se nebála zabřednout mnohem hlouběji pro účely své zábavy, než bylo zdrávo. Ústřední postavu, policejní vyšetřovatelku, tak sledujeme, jak prochází ikonickými částmi Ostravy a hledá spojitost mezi podezřelými a vraždou, protože motivů má po kolena.

Slova nenávisti i obhajoby se začínají vršit a stačí jen vyčkat, kdo z nich udělá ten chybný krok. Jenže všichni mají chůzi více než jistou...

Mrtvou neměl nikdo rád je příběh několika ostravských týdnů, jedné vraždy a zástupu podezřelých, kteří courají po městě, po Karolíně (obchodní centrum, milované i nenáviděné) a po jiných notoricky známých místech každému, kdo minimálně jednou týdně zajede do centra Ostravy zautrácet, popít nebo prostě jen žít. Příběh nemá hloubku a i když odhalení vraha pro mě bylo nečekané (i když šok to nebyl, to bych přeháněla), čas s příběhem nebyl ztracený.

Rozhodování ústřední postavy o přesídlení do hlavního města je (bohužel) známé mnoha ostravským občanům a centrum je přirozené kolbiště mnoha z nich, snad i při těchto myšlenkách. A to je hlavní výhoda i problém knihy. Pokud neznáte Ostravu, nemáte její místopis vrytý pod kůži a její cestičky mezi starými domy, novými obchody a pod trolejbusovými trolejemi vám nejsou blízké jako vlastní cévní systém, kniha vám může být cizí. Pro mě samou bylo hlavní lákadlo (vyjma Čtenářské výzvy, ano) ten pocit možnosti sounáležitosti s hrdiny.

Chodíme stejnou cestou, Mariánky znám a jasně, tramvajovou trať kolem krajského úřadu znám zpaměti, však jak jinak ráno do roboty z Poruby? Či večer dom?

Pro zaryté Ostraváky má kniha skvělou přidanou hodnotu, za hranicemi města vidím podobnost s Vilou na Sadové, o které se vyjádřila v jednom malém rozhovoru prodavačka knih právě z Ostravy. Knihy tohoto typu jsou v Ostravě žádané, ale jejich prodej např. v Praze, je již raritou.

I tak, navzdory krajové vyhraněnosti, nepříliš hlubokému ději ani hrdiny, se kterými se nestihnete sžít (ani mě to nelákalo), je kniha zajímavým zpestřením ostravských ulic i zástupu knih, které se odehrávají v hlavním městě.

Jak zpíval Kryštof, Praha je dál. Je proto fajn mít Ostravěnku blízko v knize. I když šanci na globální úspěch jí to nedává.

Ale to se dá říci i o Ostravě a přitom kdo ji pochopil, ten ji nedá. A takový bude zřejmě i osud této osobité a trochu tvrdohlavé knížečky.

Komentáře (0)

kniha Mrtvou neměl nikdo rád recenze