Identita

recenze

Nebeské komando (2019) / Márinka
Identita
Anotace:
„Kam jsem přišel, tam jsem byl doma.“ Leitmotiv životní filozofie hlavního hrdiny prostupuje celým dějem románu o životě Gustava Lindemanna. Ztráta matky malého Gustu citově poznamená. Nevlastní otec se k chlapci sice chová hezky, ale macecha řeší jeho vzpouru jen bitím a nadávkami. Slovo parchant pochopí Gusta až později. Utíká z domu, toulá se, a proto ho pošlou do Moravského Krumlova do ochranovny. Zde prožívá paradoxně nejhezčí roky svého života. Po skončení učňovských let ho německá policie přivede k odvodu, kde Gustav zjistí, že ho poručník přihlásil po otcově smrti k německé národnosti. A tak je během druhé světové války poslán bojovat za Říši na loď, ze které se málokdo vrací živý.

Románů o válce, včetně druhé světové, byly napsány stovky. Zdá se, že už žádný spisovatel nemůže přijít s „něčím novým“. Kdysi nám ve škole i v literatuře tuto temnou součást naší historie vykreslili takřka geometricky: na východě dobro, na západě zlo. Nic však není tak jednoznačné. Vždyť my tu máme i sever. Sudety. Prostor, kde po staletí žili Češi a Němci ve shodě a přátelství. Svou národnost neřešili. Je neuvěřitelné, co s lidmi dokázal udělat jeden zrůdný demagog.

S Gustou se seznamujeme v jeho čtyřech letech, kdy mu umírá maminka. Stesk po její vlídné náruči ho vyhání z domu. Otec ani macecha jeho útěky neřeší, ale škola nehodlá absence trpět. A tak končí v ochranovně, dnes bychom řekli diagnostický ústav nebo-li pasťák. Domů se vrací ve čtrnácti letech. Všechno je jinak.

„Žasnu, co se s vámi stalo. Někteří tady vyřvávají, jiní se bojí. Vždycky jsme tady žili v pohodě.“ Nechtěl jsem se s ním už dohadovat, ale to co říkal, bylo tak omezené, že jsem se musel ozvat.
„Nenecháme se ušlapávat od Čechů, je nás tady většina. Patříme k Říši.“ Stál rozkročený jako na tribuně, nabubřele opakoval frázi, kterou ho někde naučili, a už jen chybělo, aby se bil v prsa. Str. 51


Otec dal Gustu do učení k řezníkovi. Práce se mu sice líbí, ale nové události v něm probouzí staré touhy.

Ozvalo se ve mně nutkání zmizet. Něco mě táhlo pryč. Už jsem nebyl tím dítětem, které by mohlo přespávat v senících. Večer jsem přecházel po zahradě a potlačoval pocit uvězněného zvířete, které potřebuje svobodu. Jako bych volal nějakou příležitost a ona se brzy naskytla. Str. 76

Gusta se vydává na cestu, která ho zavede do mnoha koutů Evropy a čtenář má tak možnost nahlédnout na válečné dění ze zcela nových úhlů.

Anna Strnadová napsala poutavý román o osudech mužů, kteří se ne vlastní vinou ocitli v uniformě Wehrmachtu. I když se příběh odehrává v průběhu téměř dvou desítek let, děj plyne velmi rychle. Autorka dokázala najít správný poměr mezi popisem válečných akcí a osobními prožitky hlavního hrdiny. Příběh člověka, který si svou identitu musel vybojovat, vřele doporučuji.

Děkuji nakladatelství MOBA za recenzní výtisk.

Komentáře (0)

kniha Nebeské komando recenze