Horké mléko

recenze

Horké mléko (2018) / MMacicekk
Horké mléko
Sofia se společně se svou matkou vydá do vyprahlého Španělska, kde chtějí navštívit věhlasného lékaře, který, jak obě ženy doufají, odhalí příčinu matčiny nevysvětlitelné choroby, která ji ochromuje po celý život. Sofia je z věčných matčiných nářků zničená, ale zároveň je jí matčina choroba únikem před vlastním neuspokojivým životem, neboť ve svých pětadvaceti letech se ještě nepostavila na vlastní nohy. Doktor Gómez má však zvláštní metody hraničící s fušerstvím a obě ženy pomalu ztrácí naději na matčino vyléčení. Matčin stav se pro doktora stává stále větší záhadou. Krize mezi matkou a dcerou se stupňuje, přičemž Sofie hledá únik v nezvyklém milostném dobrodružství. Najdou obě ženy k sobě nakonec cestu?

Horké mléko je již druhým u nás vydaným románem autorky Deborah Levy, ale prvním, který vydalo nakladatelství Slovart.

Autorka Deborah Levy se narodila v Jižní Africe, ale od roku 1968 žije v Británii. Píše romány, povídky, divadelní hry, ale i poezii. Levy je autorkou velmi ceněných románů, její román Doplavat domů získal v roce 2012 Man Bookerovu cenu, Horké mléko bylo v roce 2016 na tuto cenu nominováno.

Hlavní hrdinkou a vypravěčkou románu je mladá antropoložka Sofie Papastergiadisová, která se narodila matce Angličance a otci Řekovi, po němž také získala své příjmení, které si nechala i přesto, že se se svým otcem nestýká a neviděla ho již jedenáct let. S matkou, jíž oslovuje křestním jménem Rose, odjely do vyprahlého a slunného Španělska, kde si domluvily schůzku s věhlasným lékařem Gómezem, který je poslední nadějí pro obě ženy. Rose již léta trpí matoucím ochrnutím, u něhož se vždy po diagnostikování určité choroby objeví nový příznak, který onu chorobu vyloučí. Sofie se stará o Rose od svých pěti let a není tak divu, že už má dost jejích nářků a věčného stěžování. Kvůli matčině chorobě musela Sofie navíc přerušit doktorandské studium antropologie.

V knize vystupuje hned několik výrazných postav, které jsou nejen zapamatovatelné, ale každá z nich disponuje určitou zvláštností. Ani jedna z postav není obyčejná, nevystupují totiž v obyčejném románu. Obálka napoví, že kniha byla nominována na prestižní Man Bookerovu cenu, s čímž jsem ke knize i přistupovala - s patřičným respektem. U takových knih se vždy bojím, abych je správně pochopila a porozuměla jim.

Příběh mě bavil hned od první stránky. Sofie působila velmi ušlápnutě, není se svým životem spokojená, ale ve skutečnosti se jej ani nesnaží napravit. Dosud se nepostavila na vlastní nohy a zdráhá se převzít za svůj život odpovědnost. Brzy se seznamuje s Ingrid, s níž naváže pomíjivou a svůdnou milostnou aférku. Autorce se povedlo velmi přesvědčivě napsat niternou výpověď mladé ženy, kterou sužuje několik existencionálních problémů, ale především se bojí světa okolo sebe a je uzavřená do sebe. Přesto se jí podaří ve Španělsku nalézt určité radosti a potěšení.

Atmosféra horkého a slunného Španělska je velmi výstižně popsána a čtenář má pocit, jako by se na vyprahlém jihu ocitl s hlavními postavami. Koupání v moři znemožňují medúzy, které se postarají o popálení některých postav.

Kniha přinese nejedno téma k zamyšlení, nad kterým se pozastavíte, ale přesto jej třeba ani úplně nepochopíte. Vztahy mezi zúčastněnými jsou velmi zvláštní, a možná právě proto se budete chtít dozvědět, kterým směrem se uberou a jak takový příběh může vůbec skončit. Konec byl zajímavý, trochu šokující, ale přesto uspokojivý a řekla bych, že i správný (vzhledem k hlavní postavě a ke všem okolnostem). Přesto přese všechno mě jedna drobnost rozzlobila, něco, na co jsem čekala celou knihu a pak si to autorka nechala pro sebe.

Autorčin styl psaní neosloví každého čtenáře, některé pasáže můžou působit zdlouhavě a nudně. Tento pocit jsem měla opravdu jen minimálně, neboť se jedná o celkem útlou knihu, kterou jsem měla přečtenou ve velmi krátké době. Já osobně jsem moc ráda, že jsem dostala možnost si přečíst tuto knihu. V knihkupectví bych po ní nikdy nesáhla, takže děkuji nakladatelství Slovart, že mi poskytlo tuto příležitost.

Knihu doporučuji především fanouškům autorky Deborah Levy a těm čtenářům, kteří se nebojí cenami ověnčené knihy a dávají přednost příběhům, které jdou do hloubky.

Komentáře (0)

kniha Horké mléko recenze