Horká půda

Horká půda
Od autora, kterým je Thomas Enger, jsem četla pouze předchozí knihu (Instinkt dravce). Nebyla špatná a tak mě zajímala i novinka od tohoto Nora. Horká půda podle anotace vypadá zajímavě, stanou se nějaké věci, které spolu naprosto nesouvisí a už to člověka naláká k přemýšlení nad spojitostí a nakonec si knihu, chtě nechtě, musí přečíst, aby se dozvěděl, jak to tentokrát autor vymyslel.

Trochu mě mrzelo, že v každé knize, co jsem od něj zatím četla, bylo popsáno něco z těch předchozích knih, povětšinou pointa, takže číst dva první díly pro mě bude teď asi už bezpředmětné, když vím, jak to skončí. Jasně, to je ale spíše můj problém, začínat třetí knihou. Na jednu stranu je to vedené jako série, ale každý případ se vyřeší v jedné knize, do další s námi jdou jen postavy. S tím už jsem se setkala, ale ne vždy toho vyzradí tolik.

Zápletka mě zaujala, líbí se mi příběhy, kdy se to celé motá kolem jedné, většinou nechutně bohaté, rodiny, která, jak časem zjistíme, je naprosto prolezlá vším možným, co vás jen napadne. Zpočátku se jeví jako milí lidé a tak si mezi nimi najdete své oblíbence a pak jste překvapení, když všechno začíná vyplouvat na povrch.

Trochu jsem se bála, že naprostá nesouvislost postav a osob dle úvodu knihy vyústí v nějakou zbytečnou zamotanou pointu, ale nestalo se, zapadlo to do sebe pěkně a promyšleně. Hlavních postav tu máme víc, Henning i Nora řeší každý "svůj" novinářský případ, takže nás čeká klasické střídání po kapitolách, které končí v nejnapínavějším a nutí vás tak číst dál a dál.

Celkové shrnutí, prý má jít o jednoho z nejlepších autorů Norska. Pro Norsko mám slabost, takže veškerá přehlasovaná o a jména měst, lidí pro mě byla velkou lákačkou. Na druhou stranu četla jsem určitě i lepší knížka. Ale určitě se mi tohle dílo líbí o hodně víc, než Engerovo předchozí. Jestli můžu soudit, posunulo se to hodně k lepšímu. Jestli to takhle půjde dál, jeho pátou knížku rozhodně musím mít.

autor: rachel4439 · 03.08.2015 v 00:42 · přečteno 103x

Komentáře (0)