Hladové hry začínají!

recenze

Hunger games: Aréna smrti - Suzanne Collins

Přežít může jen jeden
V troskách bývalé Severní Ameriky se rozkládá země Panem s nablýskaným hlavním městem Kapitolem a dvanácti okolními kraji. Kapitol jim vládne krutou a tvrdou rukou. Poslušnost si udržuje kláním Hunger games - zvrácenou televizní reality show, ve které každoročně jedna dívka a jeden chlapec z každého kraje nedobrovolně bojují o život. Vítězství znamená slávu a bohatství. Prohra znamená jistou smrt.
Šestnáctiletá Katniss chce zachránit svou sestru, která byla vylosována, a nabídne svou účast dobrovolně. Dokáže přežít v divočině, když se všichni snaží o to, aby nespatřila další úsvit? Do hry o přežití se přidávají i lidskost a láska. Hunger games začínají...

Suzanne Collins se proslavila antiutopickou sérií Hunger games, určenou široké škále čtenářů, po celém světě. V současnosti jsou dva ze tří dílů zfilmovány a sklízí úspěch. Původní knihy upadají do pozadí. Oprávněně?

Čtyřiadvacet splátců, krvavá show a jeden vítěz. Čas změnit pravidla.
Pokud vezmete do rukou knihu až po zhlédnutí filmu, budete překvapeni. O sérii jsem nic moc nevěděla a na film jsem se podívala celkem náhodně s kamarádkou. Nelíbil se mi. Mohu však všechny čtenáře, kteří se dostanou do stejné situace, ujistit, že kniha je úplně jiná.

Celý děj vidí čtenář z pohledu hlavní hrdinky Katniss Everdeenové, která se dobrovolně do her přihlásí, aby zachránila svou sestru před jistou smrtí v aréně. Pomocí ich-formy a přítomného času - což je velké plus oproti vyprávění v minulosti, protože vynikají napínavé scény a čtenář má pocit, že se to doopravdy děje - se čtenář ocitá v jiném světě, ve světě, kde je krutost každodenním jevem a lidé umírají jako mouchy.

Autorka pomocí Katniss, později přezdívané dívka v plamenech, popisuje velmi hluboké sociální rozdíly mezi porobenými kraji a hlavním městem Kapitolem. Zatímco v nablýskaném velkoměstě stačí zmáčknout tlačítko a na stůl vám během chvíle přinesou obrovskou porci luxusního jídla, v jednotlivých krajích musí ti nejchudší celý den lovit a i tak sotva utiší hladový žaludek. V Kapitolu se nosí mládí, výstřednost a hubenost. Dvanáctý kraj obdivuje každého, kdo se dožije šedin ve vlasech nebo si mezi prsty může zmáčknout nějaký tuk. Zatímco v Kapitolu se nebojí smrti a se smíchem uzavírají sázky na splátce her, vylosované děti z krajů jsou při Dni sklizně oplakávané.

I když je každému - a nemusí mít za sebou film, stačí se podívat, že existují další díly série - jasné, že Katniss ve hrách nezemře, stále převládá ono požadované knižní napětí, které vás nutí neustále rozečítat novou kapitolu. A další a další a najednou zjistíte, že hry skončily. Spád, který hry mají, je opravdu velkým plusem knihy. V očekávání však doufáte, že to dobře dopadne. Že vaši oblíbení hrdinové nezemřou bolestivou smrtí. Že Katniss zůstane sama sebou. Že se všechno změní. A taky že ano - Katniss je odhodlaná a i když ví, že je to velmi nebezpečné, snaží se ukázat tvůrcům her, že není jen figurkou na jejich poli.

Mladistvým vstup nakázán
Co dodává knize na významu je nejspíš i fakt, že v Hladových hrách na život a na smrt bojují mladí lidé. Chlapci a dívky ve věku dvanácti až šestnácti let. Nejsou to žádní hrdinové bojovníci, ale bezbranné děti, vyhublé, nevinné, bez větší šance na vítězství. A hry z nich udělají buď bezcitné vrahy, nebo vyděšené oběti. A nebo obojí.

Nestává se mi moc často, že bych si hlavního hrdinu, který vypráví příběh ve své osobě, oblíbila. U Hunger games to však neplatí, Katniss je správným příkladem ústřední postavy. Není to žádná hrdinka, kráska, oblíbenkyně. Živí rodinu, chodí lovit. Je dost výbušná, vyhublá a na okolí povětšinou nepříjemná. Ale má v sobě něco, co jí donutilo dobrovolně se přihlásit namísto své dvanáctileté sestřičky. Něco, čím si získala vysoká hodnocení porotců a pozornost sponzorů. Něco, díky čemu se jí podařilo změnit svůj osud...

A pak tu jsou další výjimečné postavy. Peeta Mellark, druhý splátce za dvanáctý kraj. I když jsem jeho střety v aréně znala z filmu, držela jsem mu celou dobu palce a občas jsem se zlobila na Katniss. Routu jsem si zamilovala stejně jako Katniss - dvanáctileté děvčátko, jehož jedinou výhodou je mrštnost a nenápadnost. Bolelo mě, když jsem byla svědkem její náhlé smrti. A byla jsem vděčná Katniss za to, co pro ni udělala.

Neodpustím si malý hlod do rozdílnosti filmu a knihy. V knize jsou totiž, oproti filmu, postavy opravdové. Cítíte s nimi bolest, radost, hlad, touhu, naštvanost a všechny ostatní pocity, které se jim honí hlavou, především tedy Katniss. Nic proti herečce Jennifer Lawrence - zkrátka filmová a knižní Katniss jsou dvě osoby. Ta knižní je víc představitelná, charakterní a prostorová, kdežto filmová mi připadala jako naprostý opak.

Nenechte se odradit
Určitě se najde spousta faktorů, které váhavým brání sáhnou po knize - ať už se jedná o filmem zkaženou chuť, o nedůvěřivost vůči označení "young-adult" nebo o domněnku, že jde o další bezduchý bestseller. A navíc mohu všechny s odporem ke krvavým scénám a násilnictví ujistit, že autorka takové věci nepřehání. Nepopisuje do detailu a když se zmiňuje, pouze tak, aby si čtenář dovedl udělat nenucený obrázek. Ne aby ho znetvořené tělo budilo ze spaní. Takže běžte do toho!

Mé hodnocení:
★ ★ ★ ★ ☆

Komentáře (0)