Funebračka aneb "Dexter v sukni"

recenze

Přítelkyně smrti (2016) 4 z 5

/ evasamankova

Když máte všechno, jste šťastní a někdo vám to ve vteřině sebere, co uděláte? Buď podlehnete ztrátě a už se možná nikdy zcela nezvednete ze země, nebo se pomstíte… Každopádně nic už nikdy nebude stejné…

Temné příběhy s rozpolcenými hlavními hrdiny jsou v poslední době v knižním světě výsadou převážně severských autorů. To, že to umějí i jinde, dokazuje rakouský spisovatel a fotograf žijící v Innsbrucku Bernhard Aichner. Ten kvůli rešerším pro svoji sérii Funebračka pracoval půl roku jako pomocná síla v pohřebním ústavu.

První kniha z této série nazvaná Přítelkyně smrti vyšla nedávno i u nás. Čtenář se tu seznamuje s mladou majitelkou pohřebního ústavu Brünhildou Blumovou, které nikdo (na její přání!) neřekne jinak než zkrátka „Blumová“. Včetně vlastního manžela či tchána. Blumová, ač jí bylo dáno do vínku hodně neradostné dětství, žije nyní spokojený život, v jaký nikdy ani nedoufala. Má harmonické manželství a dvě malé dcerky.

Všechno se ale hroutí ve chvíli, kdy jejího manžela Marka srazí autem neznámý řidič, jenž z místa nehody ujede. Zdrcená Blumová truchlí… Její úhel pohledu na tragédii se mění, když přichází na to, že Markova smrt vůbec nebyla nehodou, ale naopak chladnokrevnou vraždou. Její manžel jako policista byl s velkou pravděpodobností na stopě pachatelům, kteří kdesi ve sklepě věznili a týrali lidi… Blumová se vydává po stejné cestě jako Mark… a bere spravedlnost do vlastních rukou. Je odhodlaná nalézt odpovědi na všechny otázky, a zlo potrestat zlem…

Blumová sedí na motorce. Musí toho fotografa najít. Je jedním z pěti mužů, kteří nesou vinu za Markovu smrt, klíčem, který otevře dveře. Mark uvedl do pohybu balvan a ten ho převálcoval. Někdo je za to zodpovědný, dal příkaz k likvidaci. Mark musel zemřít. Vypátral muže s fotoaparátem, muže, který tisíckrát stiskl spoušť. Fotografoval, užíval si to, pět let dokumentoval tu hrůzu. Navždy zachytil výkřiky a zoufalství uvězněných…

Sto šedesát kilometrů za hodinu po horské silnici. Ani na vteřinu nepociťuje strach. Jen vztek. Nebojí se smrti ani těch mužů. Cítí jen nenávist a silnici pod sebou, pneumatiky a vše, co je před ní, co přijde. Sölden. Co leží za ní, život s Markem. Všechno, co provedli Dunje, to násilí a bezmoc. Blumová je najde. Zjistí, kdo seděl v tom roveru. Nepřestane se vyptávat, zakousne se a nepustí.

Pokud lze Blumovou k někomu přirovnat, pak by to byl expert na krevní stříkance a sériový vrah Dexter Morgan, známá postava z knih amerického spisovatele Jeffa Lindsayho, podle kterých byl natočen i velmi úspěšný seriál. Jen snad s tím rozdílem, že Blumová z vraždění nemá vnitřní požitek jako Dexter, ale bere to jako nevyhnutelnost - potrestat ty, kteří ublížili jiným…

V pasážích, kdy se Blumová věnuje své „pohřebnické činnosti“, autor v žádném případě nezapře své na vlastní kůži získané poznatky. Místy je děj velmi morbidní, žádá si otrlejší žaludek, ale přesto se Aichner nesnaží šokovat účelově a lacině. Mnohem víc, než Blumové řezničina a zbavování se těl, totiž čtenáře v prvé řadě upoutá autorův vypravěčský styl. Ten se vyznačuje velkou strohostí a úsporností. Je hodně minimalistický, občas až heslovitý. Nejen krátké kapitoly, ale i krátké věty, často pouze o jednom slově.

A právě forma vyprávění může být pro mnoho čtenářů kamenem úrazu. Je třeba si na ni zvyknout. Pokud se vám to nepodaří, je téměř jisté, že knihu zhodnotíte jako celek čistě negativně. Pokud ale Aichnerovi přijdete na chuť, oceníte nakonec jeho vyváženou stručnost, stejně tak i um vystihnout podstatu děje i emoční roviny hlavní postavy, a schopnost do toho vložit ještě i nemalý díl výrazné lyriky.

Samotná zápletka příběhu je poměrně jednoduchá, Aichner se nesnaží zbytečně převracet děj, aby šokoval. Na to má ostatně jiné páky. Po celou dobu se ubírá v narýsovaných kolejích, až do velkého finále, které některé čtenáře překvapí, a jiným naopak potvrdí jejich domněnky.

Přítelkyně smrti je temný thriller se značně vtíravou atmosférou, jenž se odehrává v rychlém sledu a brnká na čtenářovu morbidní strunu. Pro milovníky napětí čtivé, napínavé, mrazivé a rozhodně povedené…