Fotografka a detektiv

recenze Půlnoční odhalení (2018)

Fotografka a detektiv
Jayne to nemá v životě lehké. Zažila si trauma a teď kvůli nedostatku finančních prostředku pracuje jako papparazi, což se jí hnusí. Jejím nejnovějším úkolem je vyfotografovat tajemného řezbáře R. S. Morgana a odhalit tak světu jeho pravou totožnost. Do cesty se jí však připlete bývalý detektiv Reed, jehož charisma nedokáže přehlédnout ani Jayne, která je k mužům nedůvěřivá. A i v Reedovi Jayne vzbuzuje city, jež byly dávno zapomenuty.

Pohledný a tajuplný Reed však není jediný, kdo zkříží Jayne cestu. Není v Maine ani den a už se jí začínají dít divné věci, které vyvrcholí jejím únosem. Není však jisté, jestli ji dohnala její minulost nebo se na obzoru objevilo nějaké nové, neznámé, nebezpečí a nedostatek důkazů její hledání zrovna neusnadňuje.

Delší dobu jsem už nečetla žádnou detektivku a tak, když jsem narazila na Půlnoční odhalení, bylo rozhodnuto. Podle anotace kniha vypadala jako skvělý detektivní příběh, a to bylo přesně to, co jsem potřebovala. Trocha tajemna, záhad a nebezpečí.
Půlnoční odhalení je psáno er formou, což je rozhodně dobrá volba, jelikož se v příběhu střídá několik pohledů na události. Největší prostor mají samozřejmě Reed s Jayne, ale nechybí ani myšlenky únosce a sem tam se hlavní úlohy zhostí i jiné postavy.

Přestože mám ráda, když je příběh vyprávěn z více úhlů, v tomto případě bych řekla, že to knize trošku uškodilo. Kvůli pohledu únosce se totiž prozradilo mnoho vodítek, které v důsledku vedly k tomu, že jsem měla jasno o pachatelovi dříve, než jsem měla. Takže i když jsem za tento pohled ráda, byla bych mnohem raději, kdyby byla daná osoba trochu tajemnější.

Je to sice detail, ale moc mi nesedělo, že byl právě tento pohled v jedné kapitole s Jayneiním a Reedovým. Myslím, že by to působilo mnohem lépe, kdyby měl pachatel vyhraněnou svou vlastní kapitolu. Ale zas až tak moc mi to nevadilo.

Na příběhu samotném se mi hodně líbí, že se nejedná pouze o detektivku. Vlastně bych Půlnoční odhalení nazvala romantickou detektivkou. Takové spojení moc často nevídám, rozhodně ne v poměru padesát na padesát. Byla jsem tedy příjemně překvapená.

I když je příběh krásný se zajímavým motivem a dost jsem si ho užila, musím mít pár výhrad. Asi tou největší je, že se všechno dělo šíleně rychle v dost krátkém časovém období. Tady by rozhodně neuškodilo, kdyby se autorka trochu více rozepsala a dala postavám trochu času. Věřím, že kdyby se kniha zpomalila, byla by mnohem lepší.

Dále je tu již zmíněná předvídatelnost. Přestože jsem na začátku měla na pachatele několik tipů, kvůli částím z jeho pohledu mi už dávno před koncem bylo jasné, kdo Jayne, a nejen ji, ohrožuje. I když musím uznat, že mě v jistém ohledu přeci jen trochu překvapila.

A pak je tu konec. Přijde mi, jako kdyby romantická část knihy byla uzavřená, i když dle mého názoru trochu jednoduše, kdežto ta detektivní zůstala tak trochu otevřená. Není to přímo špatně, ale docela ráda bych se dozvěděla nějaký opravdový závěr, nikoli jen polovičatý. Na druhou stranu to občas v životě dopadá přesně tak, jak to autorka ukončila.

Půlnoční odhalení mohlo být rozhodně lepší, ale i tak jsem si těch několik hodin ve společnosti Reeda a Jayne opravdu užila a rozhodně na Melindu Leigh nezanevřu. Naopak. Jsem zvědavá na její další knihy, ať už z této série, která, pokud jsem to správně pochopila, na sebe přímo nenavazuje, nebo z nějaké jiné. A pevně věřím, že se její knihy budou jen a jen zlepšovat.

Za poskytnutí knihy k recenzi děkuji nakladatelství Alpress.

autor: Kikina182 · 16.06.2018 v 17:50 · přečteno 186x

Komentáře (0)

kniha Půlnoční odhalení recenze