Filmová jízda

recenze

Klaun v kukuřičném poli (2022) 3 z 5 / assa
Klaun v kukuřičném poli

Musím říct, že tuhle oddechovku jsem přelouskal v rekordním čase.
Co se týče názvu, nebyl autor zrovna nápaditý, protože titul Klaun v kukuřičném poli zrovna neaspiruje na cenu za nejduchaplnější název knihy a evokuje mi to některé filmové názvy od studia Asylum. A tentokrát není na vině překladatel, který by si upravil název knihy k obrazu svému, jelikož se jedná o doslovný překlad z originálu.
Příběh začíná příjezdem otce s dcerou do malého městečka Kettle Springs, kde mají v úmyslu začít nový život a smáznout nelehkou minulost. Po několika stránkách jsem začal netrpělivě očekávat, odkud vyskočí třpytící se Edvord Kulen a na přebalu knihy hledal nápis „young adult“, který jsem před započetím četby nedopatřením přehlédl. Celou situaci naštěstí uklidnil citát od Cliva Barkera, což je pro mě záruka kvality a jelo se dál. A netrvalo dlouho a kniha se proměnila v čistokrevný slasher typu Vřískot, Halloween či Tajemství loňského léta. Když se následně děj přesunul na jednu dlouhou noční párty uprostřed kukuřičných polí, byly již mé zvrácené choutky zcela uspokojeny. Ale stále jsem trošku doufal, že kniha přinese něco víc. A jaké milé to bylo překvapení, když přibližně ve dvou třetinách knihy přišel nečekaný zvrat, který totálně rozsekal zavádějící slogan na obálce knihy.
O tom, že se jedná o odpočinkovou brakovou literaturu, nemůže být pochyb, ale čte se to sakra dobře a kniha je tak zábavná, že budete mít pocit, jako byste sledovali film.

Povinná četba pro ty, co mají strach z klaunů.

Komentáře (0)

Přidat komentář