Dobrodružné putování tajemně krásným světem matematiky...

recenze

Matematická kniha amerického autora Clifforda A. Pickovera, vydaná u nás v roce 2012, se nyní dočkala dotisku, který ukazuje na velký ohlas, s nímž se mezi českými čtenáři setkala. Dodejme, že plným právem, neboť se jedná nejen o mimořádně zajímavý a poutavý pohled na vědu, mnohými vnímanou jako strohou a suchou, ale i nádherně zpracovanou, řekl bych přímo skvostnou knihu, při jejímž vydání spojily své síly nakladatelství Dokořán a Argo a výsledek opravdu stojí za to.
Dlouhý podtitul „Od Pythagora po 57. dimenzi: 250 milníků v dějinách matematiky“ nám vlastně ve stručnosti sděluje, s čím se v knize setkáme, totiž s významnými matematiky, jejich neméně významnými objevy i nejrůznějšími těžkostmi a problémy, doprovázejícími vývoj matematického bádání od nejstarších časů až po dnešek. Důležité je, že autor nás po těchto krkolomných cestách, vyhrazených jen těm nejinteligentnějším mozkům, vede takřka za ruku, snaží se – a velmi úspěšně – podat sebesložitější záležitost tak, aby ji pochopil i „normální“ člověk bez matematické průpravy. Výsledkem je nakonec dobrodružné putování historií matematických objevů, které dokáže nadchnout i ty, kdo matematice zrovna „nefandí“.
Pokud se podíváme na konkrétní příklady, zjistíme, že v knize se nachází i mnoho hlavolamů, kuriozit, logických hříček a paradoxů, jež mají ovšem vždy za společného jmenovatele matematiku. Víte například, že hra Go je podle všeho složitější než šachy? Zatímco výkonné šachové počítače dnes bez problémů poráží nejsilnější velmistry, u Go je tomu naopak – dosud nebyl zkonstruován stroj, který by v této hře mohl soupeřit s člověkem. Jihoameričtí Inkové zase vyvrátili dlouho zastávaný názor, podle kterého se určitá civilizace může v oboru matematiky začít rozvíjet až poté, co objeví písmo. Inkové se svými kipu, což byly soustavy provázků s uzly, dokázali provádět složité matematické úkony a písmo přitom neznali. A co tzv. Möbiova páska? Německý matematik August Ferdinand Möbius na konci svého života přišel na paradoxní trik, který je přitom tak jednoduchý, že si jej může každý sám vyzkoušet: Vezměme proužek papíru (který má pochopitelně dvě strany), jeden jeho konec obraťme o 180 stupňů k tomu druhému a oba konce takto spojme. Zdá se to být neuvěřitelné, ale nyní má proužek papíru nikoli dvě, ale jen jednu stranu! Zmíním ještě rakouského učence Kurta Gödela (1906 – 1978), považovaného za největšího logika 20. století – ten dokonce přišel s mimořádně promyšleným důkazem Boží existence, který vychází z matematiky.
Jak již bylo řečeno, těch historických milníků a zajímavostí ze světa matematiky je v knize 250. A ať už se jedná o Aristotelův paradox, Eratosthenovo síto, Fermatovu spirálu, Buffonovu jehlu, Rittyho pokladnu, Feigenbaumovu konstantu či Kleinovu láhev, čtenář je matematikou, její složitostí i krásou, vždy znovu fascinován. Každá kapitola je navíc doprovozena nádhernou fotografií, což zážitek z četby jen umocňuje.
Matematická kniha je zkrátka unikátní publikace, kterou jistě ocení každý zvídavý a přemýšlivý čtenář.

Komentáře (0)