Do podzemí a labyrintem ještě dál aneb jak jsem si trochu zaplavala v knize

recenze

Nemetonburk aneb Tajemství ve skále (2003) / Jolilinka (184 views)
Do podzemí a labyrintem ještě dál aneb jak jsem si trochu zaplavala v knize
S touto knihou s prazvláštním názvem jsem se setkala stejně jako s Rafaelovou školou od stejné autorky pomocí kamarádky.

Když jsem se setkala se svou kamarádkou a spolužačkou Luckou, téměř okamžitě jsme se zakecaly o Rafaelově škole a toto téma nám vydrželo ještě spoustu dní. Pak Lucka začala číst i Nemetonburk a nezapomněla mě s ním seznámit.

Nemetonburk je jedna z nejnapínavějších knih, jaké jsem kdy četla, a pokud má někdo otázku, jestli je to dobře nebo špatně, kdyby to náhodou bylo napínavé až příliš, tak samozřejmě dobře. Nemetonburk mě polapil hned na začátku a kolikrát jsem napětím málem nemohla dýchat.

Ale začněme trochou kritiky. Stejně tak jako u Rafaelky, i tahle kniha na mě byla místy trochu moc složitá, a to mnohem víc než u Marinina příběhu. Kolikrát jsem ani v nejmenším nepochopila, co se tam právě stalo, jak se to stalo, proč se to stalo a z poloviny jsem ani nerozuměla tomu, jak to dopadlo. Ale myslím si, že tahle výtka je z velké části můj problém, možná že kdybych se nad tím vším trochu pozastavila, pochopila bych to lépe. Bohužel ještě stále netuším, co vůbec Giovanni dělal v labyrintu ani co jsou to ti permoníci nebo jak to vůbec dopadlo s tím jejich učitelem, myslím, francouštiny, který jim zadal tu hádanku, která se řešila již na začátku knihy. Mám v tom opravdu zmatek s velkým Z, takže knihu nemohu dost dobře posoudit. Rozhodně si to jednou přečtu znova, snad to bude lepší.

Áňu mám ráda díky jejímu charakteru, rozhodně s ní však nesdílím její potřebu vypadat pořád k světu a, promiň, Ani, její láska k Danielovi mi přišla legrační :)

Toma jsem si taky celkem oblíbila, přestože mě nemálokrát pořádně našval. A Anička si takové hnusné chování podle mě nezasloužila. Ale dobrý, přežít se to dá. Navíc mě velmi překvapilo (a líbí se mi to!), že paní Štulcová mu dala osobnost sice sprostého, ale matyku a rébusy zbožňujícího kluka. Holt, realita je jiná, jsem zvyklá na to, že i na gymplu u nás kluci v matyce parádně plavou :)

Jinak se mi kniha velice líbila, byla opravdu napínavá a zábavná, ale plný počet dát nemůžu. Hlavně z důvodu, že v téhle knížce jsem zas pro změnu plavala já :)

Komentáře (0)

kniha Nemetonburk aneb Tajemství ve skále recenze