DMITRY GLUKHOVSKY – TEXT

recenze

Autor postapokalyptické sci-fi série Metro se pustil do thrilleru ze současné Moskvy.
Měla jsem za to, že není nic nudnějšího než příběhy odehrávající se z velké části formou textových zpráv a konverzací v aplikacích sociálních sítí. A opět se potvrdilo, že neexistuje špatný žánr a styl psaní, pokud je zpracovaný dobře.

DĚJ: Iljovi je 27 let a vrací se domů z vězení, kde si nespravedlivě odseděl sedm let. Návrat domů ale provází jedna rána za druhou. Matka zemřela, a protože otce nepoznal, je najednou úplně sám. Jeho přítelkyně na něj přestala čekat už dávno a nejlepší kamarád si s ním najednou nemá co říct. V jeho hlavě, nyní otupené alkoholem, se zrodí nešťastný nápad. Vyhledá policistu, který mu při zatýkání v nočním klubu vložil do kapsy balíček s drogou a dostal ho tak do vězení. Ilja přitom jenom chránil svou dívku, kterou chtěl ušetřit potupného prohledávání. Mladý policista ho tedy připravil o 7 let života jenom z ješitné pomsty. Ilja se na oplátku pomstí jemu. Jakmile mu stane tváří v tvář, chladnokrevně ho zavraždí. Jeho mrtvolu ukryje a nechá si jeho mobilní telefon. Aby jeho smrt co nejdéle utajil, začne si na něj hrát. Pročítá staré konverzace, aby se zorientoval, a reaguje na došlé zprávy v telefonu, mailu a všech používaných internetových aplikacích. Postupně si začíná uvědomovat, koho zavraždil. Petr Chazin byl zkorumpovaný policajt a bezcharakterní děvkař. Byla tu i jeho přítelkyně, kterou snad měl rád. Když se Ilja dostane k jejich konverzaci, dojde k nečekanému poznání. To, že někoho zabil, neomlouvá ani to, jaký člověk to byl. Po každém zůstane prázdné místo. A pravdu nelze tajit donekonečna.

DOJMY: Hodně depresivní čtení. Ať je na pozadí zrovna třeskutý, všude zalézající mráz, nebo zaprášené vedro k zalknutí, život je vleklý a namáhavý a bez lásky matky a jiné obyčejné bytosti se stává nesnesitelným. Jakmile se dostanete do telefonu jedné hamižné policejní krysy, padne na vás beznaděj a chuť knížku zahodit. Ale děj je rozehraný hodně napínavě a je škoda nedočkat se pointy. Při katastrofě, ke které nakonec musí dojít, a nebude to pro vás překvapením, vystoupí poměrně pozitivně. Za hříchy se platí a zkratové jednání může zničit život nejenom vám, ale řetězově narůstajícímu počtu lidí.
Jak jsme osamělí. A přitom nepostradatelní.

DOPORUČUJU!
P.S.: Dámy, podívejte se na nějakou autorovu fotku. Je to výjimka potvrzující pravidlo, že spisovatelé jsou zajímaví jenom mistrovstvím slova. Glukhovsky je štramák!
www.romantickyzapisnik.cz

Komentáře (0)