Deníky Zdenky Kaizlové

recenze

Kniha deníků mladé desetileté dívenky, která se jmenuje Zdenka Kaizlová. Žije jen s maminkou, otec ji zemřel. Od dívky jako je ona – od dívky z vyšší pražské společnosti se očekává, že si bude psát deník. Zdenka je velmi inteligentní děvče, ve škole má velice dobrý prospěch, má kamarádi, chodí na tělocvik, v zimě chodí bruslit, v létě jezdí s maminkou do Louňovic. Později se její maminka znovu vdá a Zdence se narodí sestra. Ze sestry má velikou radost, hrají si spolu, říká jí „moje malé štěňátko“. Zdenka svůj příběh vypráví v rozmezí deseti let. Vypráví své každodenní zážitky, kde byla, co dělala, jak s maminkou a chůvou navštěvovala divadla, jak trávila prázdniny v Louňovicích, píše o svých kamarádech a také se dozvíme, koho v danou chvíli měla Zdeňka ráda.
Můžeme si všimnout vývoje psaní dívky. Od mladičkého popisování každodenního života až po dospělou ženu, která to má v hlavě srovnané a tíha války na ní dopadá jiným způsobem. Hlavně poté, co chlapec, o kterém říká, že ho má ráda, odejde do války. Píší si spolu dopisy a Zdenka doufá, že se jednoho dne vrátí a vezmou se. Bohužel, její přítel se z války nevrátí. Zdenku to velice bolí, ale snaží se zapomenout. Nejvíce jí v tom podpoří maminka. O mamince říká, že je to její nejlepší přítelkyně.
Na konci knihy, tedy vlastně na konci deníku se dozvíme, že se Zdenka nakonec vdá a bude žít šťastný život.
Kniha se mi zas až tolik nelíbila, asi jsem od ní čekala něco víc. První část, kde je popsán její otec a matka, jak se poznali, kdy přišla Zdenka na svět, jsem přeskočila, to mě vůbec nezaujalo, protože tam vesměs byly samé letopočty a ty jsem po přečtení věty stejně hned zapomněla. Na druhou stranu se mi líbilo, že vydavatelé zachovali vše, tak jak to Zdenka opravdu napsala. Pozměnili pouze slova ze zastaralých výrazů do dnešní podoby. Například když nemohli něco přečíst, nebo si nebyli jisti, dali slovo do hranaté závorky. Na konci byl rejstřík s poznámkami, protože v deníku se jich objevuje opravdu mnoho. To bylo také fajn, protože když jsem nevěděla, co dané slovo znamená, mohla jsem se podívat do vysvětlivky. Největší plus, které ode mě kniha má jsou autentické fotografie a obrázky. Dovytváří příběh společně s textem.
Knize jsem dala 3 hvězdičky z 5.

O vánočních svátcích roku 1909 si začala desetiletá dcera zesnulého rakouského ministra financí Josefa Kaizla Zdenka psát deník. Poslední stránky popsala v červnu 1919. Deníky jsou unikátním svědectvím dospívání dívky z lepších sp... více

Komentáře (0)