Čtenářská jízda jak má být!

recenze

Kouzelné přání (2016) / Mojepočteníčko
Čtenářská jízda jak má být!
Wow! Tak tohle teda byla jízda, fakt! O Vánocích tematicky laděnou četbu nevyhledávám, ale pohádkami nepohrdnu. A tak jsem tentokrát sáhla po knize spisovatele Chrise Colfera – Země příběhů, Kouzelné přání…

Alex a Conner jsou sourozenci – dvojčata. Každý z nich je jiný, přesto jsou si v mnohém podobní. V den jejich dvanáctých narozenin na ně doma čeká překvapení v podobě babičky, ke které s rodiči jako menší jezdívali často na výlety. Spolu s báječnou večeří a dortem odněkud vykouzlí i velkou, starou pohádkovou knihu, ze které jim spolu s jejich otcem často předčítala. Alex je nadšená, že se v představách opět shledá se svými oblíbenými hrdiny a knihu odnese k sobě do pokoje. To ovšem netuší, jaké dobrodružství na ni i Connera čeká.
Oba se totiž ocitnou v zemi pohádkových příběhů. K tomu, aby se dostali zpátky do světa lidí potřebují získat několik předmětů, které jim má díky kouzlu návrat umožnit.
Alex i Conner musí prokázat velkou dávku odvahy. Zažijí nebezpečí, spoustu dobrodružství a nakonec i jedno obrovské překvapení…

O Zemi příběhů jsem slyšela hodně. Ale že to bude až taková šílenost, to jsem tedy opravdu nečekala! Autor všem dobře známé pohádky posunul v jejich dějích zase o kousek dál, propojil možné i nemožné a mnoho věcí dokreslil, dovysvětlil.
Děj měl spád, pohádkový svět mi nebránil v představivosti, hlavní hrdinové byli sympatičtí. Já osobně si oblíbila spíše Connera, i když byl větší realista než Alex a neustále nad něčím remcal. Prostě jsem v něm našla kus sebe.
Jasně, objevila bych pár věcí, nad kterými by se dalo pozastavit, drobnosti, jenž by se dali vytknout, ale je jich tak málo, že snad nestojí ani za řeč. Kniha je určena čtenářům od devíti let, proto je samozřejmé, že lecco prokouknu dřív než děti. Tento příběh je pro mě čtenářským překvapením letošního roku a už se moc se těším na další díly!

Komentáře (0)

kniha Kouzelné přání recenze