A Kostky (NE) byly vrženy...

recenze

Zloděj osudů (2021) 5 z 5 / Mojepočteníčko
Zloděj osudů

Dokážete si představit, že by vám někdo naplánoval život na padesát let dopředu? Že by vše záviselo na jednom jediném hodu několika malých kostek? Schválně si to zkuste - každé číselné hodnotě na několika hracích kostkách určete nějaký význam. A pak jimi hoďte...
Poznala jsem Hru o trůny a zamilovala si jejich složitost a spletitost. Na první dobrou. Stejně tomu tak bylo s knihou Zloděj osudů.
Příběh je rozehraný do několika stran. Při čtení máte možnost putovat z místa na místo a poznávat velkou spoustu postav, které děj utváří. Nemusíte se bát - zorientujete se velmi brzy a pokud přece jen ne, pomůže vám seznam na konci knihy. Začetla jsem se prakticky hned a to se mi běžně nestává. Už tohle o něčem určitě svědčí.
Líbil se mi autorův způsob vyprávění - čtivý a dynamický. Správě dávkované napětí i zvraty. Postavy, které nejsou klasickými hrdiny v pravém slova smyslu - silní a neporazitelní od samého začátku. Naopak. Jsou to lidé s různými charaktery i povahami. Takové, které děj bude postupně rozvíjet a formovat. Svět plný velkých mágů, bohů i obyčejných lidí. Politika, intriky nebo láska. Tohle všechno vám tenhle spletitý příběh může nabídnout. A ještě mnohem víc.
Co závěrem? Těším se na další díly - moc! A rozhodně doporučuji :)!

Komentáře (0)

Přidat komentář