Co vedlo k husitství a následné válce?

recenze

Spiklenci obruče a kladiva (2019) / MegasBrumlů
Co vedlo k husitství a následné válce?
Jan Bauer hned na počátku této knihy zdůrazňuje, že kniha se nechala inspirovat skutečnými událostmi z našich dějin, ale příběh je jedna velká fikce. Musím říct, že povedená a bavila mě.
O husitství a husitech toho moc nevím. Pamatuji si něco málo ze školy, ale to už jen mlhavě. Díky Janu Bauerovi se mi ale dostal do hlavy příběh, který se možná tak udál, ale možná i ne. Fantasie je mocná a když je založená na reálných jménech, datech a místech, tím více se nám přibližuje doba, která předcházela slavným husitských válkám.
Hlavní postavou našeho příběhu, dá - li se to tak říci, je Čeněk z Vartemberka, nejvyšší purkrabí jeho veličenstva Václava IV. . Ten je zděšen, když se dozví, že mistr Jan Hus byl upálen. Jeho myšlenky a kázání si rád vyslechl nejen on, ale i královna Žofie a spousta jiných a nebyl to jen chudý lid, ale našlo se mezi nimi i spousta urozených pánů naší země.
Tím se naše království rozděluje na dva tábory. Jedni smrt oplakávají, druhý ji podporují. Díky tomu se mezi lidmi podobojí rozpoutává nejprve tichá válka, která se mění na hlasité protesty. Hlavně poté, co je nakonec upálen i Jeroným Pražský.
Kališníci se bouří a tak se schází i tajný spolek Obruče a kladiva. Mezi nimi je spousta významných českých pánů a také jeden s páskou přes oko. Tmavý a nebezpečný, ale Čeněk ho pozve do svých řad. Jeho zkušenosti se mu totiž hodí a nejen jemu.
Jak nám dějiny a události následující ukazují, tak se lid bouří hlasitěji a hlasitěji. Na nátlak jsou vysvěceni nový kněží, kteří hlásí mezi prostý lid kališnickou víru. Do Prahy se tak díky tomu dostává i Jan Želivský. Ten okouzlí pražský lid tolik, že ho poslouchají div ne na slovo.
Čeněk z Vartenberka si začíná i s pár pány uvědomovat, že se jim věci pomalu vymkli z rukou. To co vypadalo dříve na běžnou rebelii a protesty se mění v jedno velké nebezpečí podněcované Janem Želivským a jeho stoupenci.
Celé to vyvrcholí tím, když je zatčen a uvězněn hejtman Mikuláš. Ten, který se před tím odvážil předstoupit před samotného krále před sv. Apolinářem, aby vyprosil změnu pro kališníky.
Snad pak díky nápadu - vnuknutí od Jana z Trocnova, se kazatel Jan Želivský na svém dalším kázání rozohní tak, že dá lidem příkaz, který byl ovšem přeci nenápadný, protože zabít je hřích. Lid se pak o neděli 30. července 1419 vypraví na pražskou radnici, kde je hejtman Mikuláš držen. Co se stane poté, známe z dějin velmi dobře. První pražská defenestrace vstoupí neblaze do našich dějin a dala by se počítat mezi první větší události, které předcházeli ještě větší obludnosti našich dějin - husitským válkám.
To už je král Václav rozezlen, ale dostává i strach. S doprovodem po bohu s Čeňkem se přesunuje na Nový hrad nedaleko Kunratic. Tam ještě stačí podepsat, i když už vlastně ani neví, co podepisuje nově zvolené pány v radě. Ti se hlásají podobojí.
Král umírá. Lid se bojí, že na trůn teď usedne Zikmund, mladší a nenáviděný bratr bývalého krále. Ten, který dal schválení k upálení mistra Jana Husa. Ten, který vyhrožuje českému království křížovými výpravami.
Po tomhle všem už i náš milý Čeněk ví, že je zle. Stačí ještě pomoci královně se rozloučit s mrtvým králem, kterého tajně převezou i s rakví z Vyšehradu na Pražský hrad a jí pak samotné pomoci uprchnout před rozvášněným davem.
Ostatně už v Praze není bezpečno.
Vše vrcholí tím, že lidé vypalují kostely a zabíjejí na potkání každého, kdo se jim ani trochu nezdá. Sám pak uprchne neznámo kam, protože i on sám ztrácí to, na čem mu nejvíce záleží.

Teď si možná říkáte, že jsem prozradila z knihy mnoho. Jenže dějiny dávné jsou již napsané a hlavní události si každý může vyhledat a ověřit si tak má slova. Nač tedy číst více?
Přesto myslím, že byste číst měli. Jan Bauer před námi na stránkách rozehrává příběh o lidech a věcech v tak živých obrazech, že je to být jako součást toho všeho. Předkládá nám postavy věrohodně s jejich kladnými stránkami, ale i nešvary, kdy se pro sprosté slovo nechodí daleko. Vyobrazuje nám lid, který se dokáže zfanatizovat tak, že následuje bezhlavě a bezmyšlenkově. Cítíte sílu davu a bojíte se následků stejně jako čeští páni.
Za mě tedy ano. Kniha se mi líbila a já se těším, kdy se zase s autorem setkám znova.

Komentáře (0)

kniha Spiklenci obruče a kladiva recenze