Co se stalo v létě?

recenze

Všechno je v pohodě (2018) / Kikina182
Co se stalo v létě?
Marin odešla ze svého rodného města a schovala se na koleji v New Yorku. Už je to víc jak půl roku, co s nikým ze svého domova nepromluvila. Jenže teď se blíží Vánoce a Marinina kamarádka Mabel trvá na tom, že přiletí na návštěvu. Marin se tedy psychicky připravuje na to, jak přežít tři dny v Mabelině přítomnosti a Marin se musí nejen vypořádat se vším, co se v Kalifornii stalo, ale také se rozhodnout, jestli řekne Mabel pravdu. Jestli jí řekne, proč beze slova odešla.

Kniha se jmenuje Všechno je v pohodě a právě tenhle název je to, co mě na knize tak zaujalo. Nebo jedna z věcí. Přišlo mi to pozitivní a já v poslední době opravdu kapku (nebo spíše vodopád) pozitivity potřebovala. A pak se mi hodně líbila upoutávka, která zněla opravdu tajemně. Všechno je v pohodě tedy byla jasná volba.

Příběh je psán v ich formě z Marinina pohledu a jsou tu dvě časové linie. Jednak přítomnost, kdy se příběh odehrává v New Yorku v době Mabeliny návštěvy a pak minulost, která je právě z doby, než Marin odešla od všech a od všeho do New Yorku. A myslím, že v tomto případě to byl opravdu dobrý tah.

Celkově mi styl psaní nepřijde nijak výjimečný. Není na něm nic, co by odlišovalo autorku od všech ostatních autorů, a to ani v dobrém ani zlém. Je to vlastně takový neutrální styl psaní, který čtenáře podle mě nezaujme, ale ani neurazí.

Příběh samotný je důvod, proč jsem opravdu ráda, že autorka do knihy vložila dvě časové linie. Přítomnost mě totiž popravdě dost nudila. Mnohem víc jsem si užívala vyprávění o Marinině minulosti, které bylo přeci jen o kapku zajímavější a zábavnější.

Jinak příběh nebyl vůbec špatný. Vlastně tu bylo pár prvků, které jsem nepředpokládala a moc se mi líbilo, že je autorka do knihy zařadila. Jednak proto, že se témata, která autorka použila moc často nevyskytují a pak proto, že to knize dodalo opravdu zajímavou zápletku, v kterou jsem na začátku ani nedoufala.

Bohužel i tak nemůžu říct, že by byl příběh nějak výjimečný. Rozhodně má svoje klady, ale čekala jsem od něj něco mnohem víc. Vlastně jsem čekala něco úžasného. Sice se tak nestalo, ale přesto jsem si knihu užila. Navíc na to, že má kniha jen dvě stě stran je překvapivě dobře promyšlená Moc často se mi nestává, že by kniha s tak malým počtem stran vyprávěla příběh, který není příliš rychlý nebo málo popsaný. Už tohle je tedy podle mě docela úspěch.
Všechno je v pohodě je opravdu krásná kniha. Bohužel mi však nevyrazila dech, ale i tak bych řekla, že je lehce nadprůměrná. Nemyslím si, že se k ní v budoucnu ještě vrátím, ale i tak jsem ráda, že jsem si ji přečetla.

Autorka má však na svém kontě mnoho dalších knih (hodně z nich má na Goodreads lepší hodnocení, než Všechno je v pohodě) a pokud někdy vyjdou v českém překladu, tak je určitě zkusím. Nina LaCour má podle mě totiž opravdu skvělé nápady a bylo by škoda její knihy nezkusit.

Za poskytnutí knihy děkuji nakladatelství Albatrosmedia.

Komentáře (0)

kniha Všechno je v pohodě recenze