Všechno je v pohodě
Nina LaCour
https://www.databazeknih.cz/img/books/37_/379170/bmid_vsechno-je-v-pohode-jdY-379170.jpeg
4
103
26
Od té doby, co Marin nechala celý svůj předchozí život za sebou, nemluvila s nikým ze své minulosti. Nikdo, ani její nejlepší kamarádka Mabel, neví pravdu o tom, co se během několika posledních týdnů stalo. Dokonce i na univerzitě v New Yorku, tisíce kilometrů od domova v Kalifornii, stále touží po domově a snaží se překonat tragédii, která se stala. Nyní, během zimních prázdnin, když je v kampusu sama, přijíždí Mabel a Marin se musí vypořádat se vším, čím se tak dlouho trápila.... celý text
Literatura světová Pro děti a mládež Dívčí romány
Vydáno: 2018 , CooBooOriginální název:
We Are Okay , 2017
více info...
Přidat komentář
Marin se tváří, že má skvělý život. Žije na koleji v NY s kamarády, odstěhovala se z rodné Kalifornie. Dostihla ji minulost a tragédie s ní spojená. Do ní se vyprávění vrací a je to něco, co kromě Marin neví nikdo. Konec příběhu, ale i knihy uzavřela osobní vzpomínka autorky jak se vypořádala se smrtí dědy. Udělala to, co asi každá spisovatelka- prožívání svého trápení popsala prostřednictvím hlavní postavy.
Kniha se zabývala celkem těžkým tématem, které bylo velice zajímavě popsané.️ Dokážete si díky ní představit jaké to asi je. Vzbudila ve mě velmi moc pocitů ať už vzteku, lítosti nebo pochopení. Marin byla velice sympatická osoba a taktéž jsem ji chápala občas mě, ale neuvěřitelně štvala. Vyhovoval mi autorčin styl psaní. Opět se mi líbilo protínání se s minulostí a Mabeliny vzpomínky. Bohužel knize chyběla trocha nějaké akce? Pokud to tak jde říct. Velice se mi, ale líbily přímé řeči. Konec knihy byl takový zvláštní. Kniha, ale nebyla nijak zvláštní takže pro mě bohužel spadá do průměru.
Vcelku jednoduchý příběh o dívce, která si momentálně prochází těžkou životní situací. Nečekejte žádné extrémně šokující odhalení nebo jednu akci za druhou, ale to ani není cílem této knihy. Hlavní jsou tu emoce a to především hluboká prázdnota a osamělost kterou Marin cítí. Konec mě opravdu dojal.
Příběh o mladé dívce Marin, která jako dítě přišla o mámu a vychoval ji dědeček. Příběh o tom, jak člověk může cítit prázdnotu kvůli někomu, koho si skoro nepamatuje. Jak je důležité o tom mluvit. Jak je těžké vyrovnat se se ztrátou. Jak se dá na jednu věc nahlížet z různých perspektiv. Super young adult kniha prodchnutá melancholií, ale i laskavostí.
Námět byl dobrý ale zpracování mě neoslovilo. Příběh mi přišel nepromyšlený a pořád jsem čekala něco víc. Hezká obálka, četla se dobře, ale nijak víc mě nezaujala 3/5*
Velmi netypická YA kniha a vizuálně přitažlivá. Téměř po celou dobu čtení na mě z knihy doléhaly silné pocity melancholie a teskna. Příběh na vás přenese identické pocity, jaké zažívá naše hlavní hrdinka. Cítíte, že si toho nechává dost pro sebe a své pocity dusí v sobě. Postupně čtenář zjišťuje okolnosti ohledně úmrtí dědečka hlavní hrdinky, které ji donutily opustit rodné město a trávit veškerý čas na univerzitě daleko od domova.
Knížka má neskutečně atraktivní obal. S obsahem už to tak slavné není. I když má kniha jen 200 stran, tak mi přišla děsně zdlouhavá. A taková celkově prostě průměrná - od počátku jsem očekávala nějakou pecku, obrovské wow, protože prostor pro tajemnou minulost tu byl. Ale ve skutečnosti? Vztah mezi holkama byl jasný od první zmínky o příjezdu kamarádky. A zbytek byl takový divný, nezajímavý... Autorka měla velký potenciál, protože vykreslila úžasně tu tíživou atmosféru malého kolejního pokoje, lepkavý smutek... ale prostě ta pointa mi přišla málo. A klišoidní happy end už to jenom zabil. Slabší průměr.
Knížku jsem před časem viděla pomalu u každého druhého bookstagramera, tak se mi do ní moc nechtělo, ale onehdy jsem ji zahlédla v knihovně a řekla si, že ji aspoň zkusím. A můj bože! Že jsem to neudělala už dřív!
Zpočátku, když se dovídáme, že hlavní postava Marin tiskne citáty a každý jiným písmem, nebo že na stole má žluté misky a kytku, tak jsem se začala oddávat myšlence, že to bude jedna z těch knih o ničem, kde se kromě detailních popisů nic zajímavého neděje, ale chyba lávky. Pokud od knihy očekáváte nějakou akci, budete zklamaní, jde o velice intimní, komorní příběh bolesti, zrady a ztráty. Je to prostě depka. A upřímně si myslím, že knihu skutečně pochopí a docení hlavně ti, kdo si někdy podobný stav zažili, kdo ztratili někoho velmi blízkého, kdo někdy zažili skutečný smutek a žal, který až fyzicky bolel.
Hlavní postava mi nepřišla bůhví jak sympatická, ale paradoxně musím říct, že jsem se s ní místy dokázala ztotožnit - asi proto, že jsem před časem prožívala něco podobného a poznávala se v ní.
Střídání časových linií tu mělo logiku a musím říct, že - ačkoliv nejsem velkou fanynkou tohoto fenoménu - mi v tomto případě docela sedělo.
Vadila mi LGBT linie příběhu. Ne proto, že bych s tím snad měla nějaký problém, to vůbec, ale přišlo mi, že tohle téma v knize vůbec nemuselo být, úplně v pohodě by se příběh obešel i bez toho, aniž by jakkoliv utrpěl.
Konec byl na mě trochu moc teatrální happyend, čekala jsem sice šťastný konec, ale představovala jsem si ho malinko jinak, nepatrně střídměji, ale lhát nebudu - slza dojetí mi ukápla, to jo.
Moc se mi líbí zvolená grafika.
Sama jsem překvapená, jak moc mě kniha oslovila, ale vzhledem k těm pár výtkám (viz výše) to na plný počet není, ale i tak - na prvních stránkách jsem si říkala, jestli to vůbec bude aspoň na jednu hvězdu.
Tahle kniha není pro všechny. Pokud jste nikdy nezažili velký smutek, ztrátu nebo bezmoc, nejspíš vám hlavní hrdinka nesedne a příběh ve vás moc nezanechá. Mně osobně ale knížka opravdu chytla. Krásně melancholická, melodická a jemná atmosféra, s jednou zlomenou dívkou a jejím příběhem vytvořily úžasný čtenářský zážitek. Jazyk, kterým je kniha napsána, úplně úžasně podtrhl veškeré detaily knihy. Ráda si od autorky přečtu něco dalšího. 4,5*
Děj se popravdě hodně, hodně táhl a dost často se mi stávalo, že jsem nad knihou zůstala nechápavě sedět. Nejsem také úplně spokojená se strohým skákáním od jednoho tématu ke druhému, jelikož to byl jeden z těch důvodů, že jsem nad knihou nechápavě vrtěla hlavou.
Co se mi ale líbilo, byl příběh. Sice ne nějak náročný a propracovaný, ale to mu ještě dodává na opravdovosti. I popisy a přirovnání, které autorka používá, se mi zdají originální a nápadité. Jsem spokojená i s koncem, jenž byl tak trochu neukončený a hrdinka se ze všech svých problémů zázračně nevyhrabala. Bylo to emotivní a až bolestně pravdivé.
Kniha v sobě nemá žádný extra příběh, ale právě to je na ní tak kouzelné. Je to velmi krátká a smutná knížka, kterou máte přečtenou za pár hodin, ale nezanechá vás chladným.
Suché, nudné. Knížka se dala podle mě pojmout mnohem lépe. Pochopila jsem, o co se autorka snaží, pobužel to nevyšlo. Přechody k tématům jsou strohé a někdy nelogické, postavy až a to i na hlavní nejsou moc uvěřitelné.
Zaujala mě anotace, ale kniha ne. Byla to nudná kniha, kde děj se vůbec nehnul z místa. Za mě zbytečná kniha.
Kniha mě nudila, má málo stránek a tak jsem jí přečetla skoro hned, ale znovu si jí určitě nepřečtu.
Za mě nedočteno... Od začátku jsem měla problém se do příběhu vžít, takže jsem skončila někde na straně 60, přeskočila na další kapitolu a na další a pak jsem se přistihla, že jsem na poslední straně...
Do děje mě to nevtáhlo, bylo to pro mě nezajímavé a nudné... Ale i tak věřím, že si kniha své čtenáře najde :-)
Většinou knihy s homosexuální tématikou nečtu. O téhle jsem to bohužel vůbec netušila. Rychle jsem jí proletěla. Nějaký příběh tam byl. Ale moc mě neupoutal. Nebylo to nic, co by se mi vrylo do paměti
Námět a obálka knihy byly slibné. Kniha je vhodná pro mladší čtenáře. Děj bohužel plyne dost pomalu a zápletka mě dost zklamala.
Netušila jsem, že mě tato kniha tak emocionálně zničí. Hlavní hrdince zemřel dědeček, takže se vypořádávala se stejným problémem, jako já a bylo to na mě moc silné. Ta první polovina. Ta byla skvělá, četla se úplně sama a v noci jsem nešla spát, abych nemusela přestávat číst. V druhé polovině už se příběh ale příliš táhl a ztrácel své kouzlo.
Je moc fajn, že ne všechno z young adult se točí kolem milostných trojúhelníků, poblázněných puberťaček nebo jiných světů, a že se tato kniha soustředí na vážnější témata.
Knížka na jeden večer, pěkně napsaná, plná tajemství a melancholie. Nic výrazného ani stylem, ani příběhem, ale i přesto, že cílovou skupinu věkem míjím, docela pěkně jsem si početla. Mladším čtenářům bych ji rozhodně doporučila.
Všechno je v pohoděKniha Všechno je v pohodě je v
| Právě čtených | 1x |
| Přečtených | 135x |
| Čtenářské výzvě | 11x |
| Doporučených | 5x |
| Knihotéce | 83x |
| Chystám se číst | 97x |
| Chci si koupit | 31x |
| dalších seznamech | 3x |
Kniha o osamělé dívce, které se nedaří zpracovat velikou tragédii, s níž se nedokáže nikomu svěřit. O děj tu nejde, text je hlavně psychologickou studií. Vzhledem k tématu je to napsáno velmi čtivě, smutek je lepkavý a dusivý, ale nikdy ho není příliš a mlhou beznaděje občas prosvitne trocha světla.
Je to jedna z knih, u které je čtenářský dojem do značné míry určen aktuálním naladěním pokud jste si něčím podobným nedávno prošli nebo tím procházíte právě teď, je pravděpodobné, že pro vás bude silným zážitkem. V opačném případě se nejspíš budete nudit.
Maybe she thinks I'm being dramatic. Maybe I am. But I know that there's a difference between how I used to understand things and how I do now. I used to cry over a story and then close the book, and it all would be over. Now everything resonates, sticks like a splinter, festers.