Cesty zpět nás zničí

recenze

V moci zla (2020) / Jack333
Cesty zpět nás zničí
Vymanit se z prostředí, ze kterého pocházíme, není leckdy snadné. Někdy zcela nemožné. Nemůžeme totiž zapírat naše rodinné vazby, jen je přijmout a naučit se s nimi nějak žít. Ale co když to nezvládneme? Může nás náš původ zničit?

Kate Burkholderová se již po osmé snaží se svým původem bojovat prostřednictvím práce, ve které pomáhá raději svému okolí než sama sobě. Tentokrát musí se svou kůží doopravdy na trh. Na newyorském venkově dojde k úmrtí mladé dívky Rachel Eshové, jež žila mezi amiši. A právě tam by se měla vypravit a být jednou z nich. To, proti čemu vždycky bojovala, by měla zažívat znova. Dokáže to? Vyrovná se s tím? Nemůže podlehnout svodům minulosti, které jsou tak silné?

S Kate se stává amišská vdova, na kterou se už i tak budou dívat skrz prsty, ale to ji tak nevadí. Vybavena ochranou v podobě zbraně i telefonu proniká postupně do uzavřené komunity, jež vede biskup Schrock. Ten se snaží lidem vštípit, aby se za žádnou cenu neodkláněli od Ordnungu, ale ne všichni se toho zde drží. Svobodní i ženatí muži na skútrech, kteří podléhají svým pudům, jednají v neprospěch celé komunity. Všichni se bojí a je jasné, že se zvěrstva stupňují. Pomůže někdo Kate? Anebo sama ztratí sílu vůbec cokoliv udělat?

Linda Castillo má nejspíš mnoho trumfů. Nepoužívá žádné drsné vyprávění, jen strohý popis, který je leckdy opepřen o emoční pochody jednotlivých hrdinů. Dokáže s námi čtenáři pěkně manipulovat, což dělá příběh ještě čtenějším. Možná je škoda, že jedna situace neskončila malinko jinak, aby byla více uvěřitelná. Ale to mi vůbec požitek z knihy nezkazilo, už aby byl přeložen další díl.

*
Muž se zvedne na kolena, přetočí ji na záda a obkročmo ji zasedne. „Náno pitomá“ křičí. „Koukej zpátky na skútr.“
Plivne mu sníh do tváře a křičí něco jazykem, který nepoznávám. Chlap se rozmáchne a vrazí jí políček.
Hlavou se mi honí stovky scénářů. Jde o nějaký manželský sport? Jsou opilí? Nebo se tu děje něco divnějšího? Nakrátko zvažuji, jestli nemám zasáhnout. V takovém případě bych pochopitelně riskovala odhalení. Jenže nemůžu jen tak stát a dívat se, jak ji ten hajzl bije. Ušetří mi další rozhodování, protože v tu chvíli ji udeří podruhé.
Vyskočím. Opustím úkryt za stromem a zahvízdám.
*

Komentáře (0)

kniha V moci zla recenze