Český barbar Conan s větrem ve vlasech...

recenze

Vítr z hor (2019) / Veve721
Český barbar Conan s větrem ve vlasech...
Pohled na obálku knížky vyvolá dojem hrdinské fantasy na styl Barbara Conana a po dočtení můžu konstatovat, že v tomto případě byl první dojem zcela správný. Kdyby se mi někdo pokoušel tvrdit, že jde o doplňkovou knížku série o Conanovi, nejspíš bych mu to na drobný okamžik i uvěřila, protože hlavní hrdina Jon je podobný nepřemožitelný silák, kterého nepokoří ani hektolitry krve, kterou při svých dobrodružstvích ztratil, ani několikanásobná převaha nepřátel.

Příběh se odehrává ve smyšlených krajinách okupovaných Temnotou a jejími vyznavači. Přestože se mnoho původních obyvatel pokoušelo své domovy ochránit (samozřejmě s hrdinným Jonem v předních liniích), proti obřím opicím posedlým démony neměli šanci a upadli do otroctví. Kult Temnoty se usadil v hlavním městě Taaru a postupně šíří zlo do vzdálenějších koutů. Čtenář se seznámí s hlavním hrdinou v momentu, kdy utíká z otroctví a polomrtvý hledá úkryt v severských horách. Péče o něj se ujme mladičká dívka Ya-Na, která se do vlasatého svalovce na první pohled zamiluje. Ač Jon není vůči jejím citům imunní a opětuje je, nepřipadá si jako uprchlý otrok hoden svobodné ženy, která má ještě celý život před sebou. Jenže pak Ya-Nu unesou vojáci a on je nucený jít své lásce na pomoc...

Zhodnocení bylo poměrně tvrdým oříškem. Přemýšlela jsem nad třemi, čtyřmi, dokonce i pěti hvězdičkami, protože mě čtení opravdu bavilo, ale na druhou stranu vidím i prostor pro budoucí vylepšení. Styl psaní se mi líbil, dýchala z něj atmosféra poctivých dobrodružných fantasy legend, ke kterým Vítr z hor jasně směřuje. Oceňuji pokus o navrácení se k tak trochu "retro" hrdinům pro pořádné chlapáky. Zároveň je ale místy cítit, že jde o autorovu prvotinu - naprosto dokonalé akční scény s cákající krví a useknutými končetinami lítajícími vzduchem (které jsou zjevně Andyho silnou stránkou) se střídají s příšerně naivní romantickou linkou. Obzvlášť v případě Ya-Nina bratra Sala a jeho dívky. Jednu lásku na první pohled dokážu strávit, ale osudově se zamilovat po dialogu na půl strany vyznívá vážně nedůvěryhodně. Taky bych ubrala kurzívy i citoslovcí (Pcháá, Cháá,...) a dala bych si bacha na opakování informací. Ale jelikož bych si rozhodně ráda přečetla pokračování Jonova příběhu, hodnotím knížku 4 hvězdičkami jako motivaci pro autora vydat druhý díl, na který se už teď moc těším.

Komentáře (0)

kniha Vítr z hor recenze