Čarodějnice, princezna a příšera

recenze

Princ Rhen se těšil až převezme vládu nad svým královstvím, ale když odmítl čarodějku Lilith, rozhodla se, že se mu pomstí. Už je to mnoho období, co se Rhen mění v příšeru a zabíjí všechny, kdo mu přijdou pod ruku. Snažil se to zastavit, ale ať udělá cokoli, ať se zabije jakýmkoli způsobem, pokaždé to začne znovu. Je jen jediný způsob, jak prokletí zrušit, musí najít dívku, která by se do něj zamilovala.

Jeho velitel stráží Grey se každé období objevuje v jiném světě a unese jednu dívku, která by se podle něj mohla do jeho prince zamilovat. Tentokrát však nedopatřením unese z D. C. dívku, která rozhodne nebyla jeho první volbou.

Harper si v žádném případě nenechá nic líbit. Útočí na své únosce a utíká ve snaze vrátit se zpátky domů za nemocnou matkou a bratrem, který je nejspíš v potížích. Když Rhen vidí, jaká dívka se tentokrát ocitla v jeho království, ztratí veškerou naději, že by se do něj mohla zamilovat. Už od první chvíle z ní totiž čiší nenávist vůči němu. Ale když už nedokáže zachránit jeho, možná by mu díky svému bojovnému duchu mohla pomoci zachránit jeho lid.

Temné a osamělé prokletí rozhodně není první retelling pohádky Kráska a zvíře, který u nás vyšel. Ale tenhle příběh je můj oblíbený a já se na každé nové převyprávění opravdu moc těším. A na tohle konkrétní jsem se těšila obzvlášť, jelikož hodnocení je v zahraničí opravdu vysoké. Navíc jsem od autorky četla její knihu Dopisy ztraceným, která je doopravdy úžasná. Takže jsem ani na chvíli nepochybovala o tom, že přesně taková bude i tato kniha.

Příběh je vyprávěn v ich-formě a střídá se v něm pohled Rhena a Harper. Většinou jsou retelingy vyprávěny jen z pohledu jedné osoby, takže tohle je opravdu skvělá změna. Navíc to knihu předvádí v úplně jiném světě, než kdyby byla vyprávěna jen z jednoho pohledu.

Stejně jako do autorčiny knihy Dopisy ztraceným jsem se o do tohoto příběhu okamžitě začetla a nedočkavě obracela stránky, abych se dozvěděla, co se stane dál. Možná mě o trošinku víc bavily kapitoly z Rhenova pohledu, ale celkově se jedná o skutečně skvělý a čtivý styl psaní.

Z příběhu jsem nadšená. Samozřejmě, že hlavní dějová linie je dost předvídatelná, jelikož je to pořád retelling. Ovšem i tak kniha skrývá mnoho překvapení. Některé jsou ve stylu klasické pohádky Kráska a zvířete, ale jiné by v této knize rozhodně nikdo nečekal.

Asi nejoriginálnější na téhle knize je to, že jsou tu spojeny dva světy. Jeden, který působí pohádkově a pak ten náš, který oproti němu působí naprosto obyčejně. To v žádném retellingu ještě nebylo a podle mě je to opravdu příjemná změna.

Navíc vzhledem ke konci knihy bych řekla, že ačkoli mohlo Temné a osamělé prokletí skončit prvním dílem a zůstat „jen“ převyprávěním Krásky a zvířete, tak autorka má s touhle sérií ještě mnohem větší plány. A tak nejspíš stejně jako u Sarah J. Maas je první díl této série retellingem, ale pokračovat to podle mě bude úplně jiným a originálnějším směrem.

Skvěle vymyšlené jsou taky postavy. Rozhodně se nedá říct, že by byly jednoduché. Každá z nich má celou škálu emocí a vlastností, přičemž se postupně odhaluje, kdo se vlastně skrývá pod maskou, kterou ukazují světu. Jsou popsané tak dobře, že mi připadá, jako kdybych četla o starých známých.

Temné a osamělé prokletí naprosto splnila moje očekávání. Je to opravdu úžasné převyprávění Krásky a zvířete, které v sobě ale ukrývá ještě mnohem víc. Už se nemůžu dočkat, až si budu moc přečíst pokračování. Tahle kniha je totiž naprosto úžasná a nedá se jí nic vytknout. A pokud je takhle skvělý už první díl, ani si nedokážu představit, jak by to mohla autorka ještě vylepšit.

Za poskytnutí knihy k recenzi děkuji nakladatelství Albatrosmedia - CooBoo.

Komentáře (0)