Byla jsem otrokyní v satanské sektě

recenze

Recenze moc často nepíšu, ale u této knihy pouhý komentář nestačí. Předně bych chtěla říct, že novinářka, která ji napsala, by si zasloužila něco jako Evropskou Pulitzerovu cenu za dílo, které informuje širokou veřejnost o děsivých skutečnostech, a to hned ve dvou dějových rovinách: První je ta, která syrově a bez příkras líčí odvrácenou stranu "naší reality": život v zajetí fanatiků satanské sekty, a druhá, která popisuje psychickou poruchu, disociaci v mnohočetnou osobnost.
Za sebe můžu komentovat takto: "To nevymyslíš". Psychické a psychiatrické nemoci jsou stále velkou neznámou, protože mozek a vědomí jsou stále neprobádané hlubiny. A navíc: jestliže za touto "nemocí" nestojí mozek, ale duše, a mozek je pouze "zprostředkovatelem", není toto důkaz o tom, že je "něco mimo nás", mimo tento svět, čas a prostor, když v "jednom těle" může být tolik "osobností", ať už z jakéhokoliv důvodu?
I tato myšlenka mě při čtení této sugestivní a zdrcující knihy napadla. Neboť jsem přesvědčená o tom, že to muselo být něco "vyššího", co nedovolilo Angele L. zemřít v důsledku nevýslovných muk, násilí, utrpení a hrůzných zážitků, které musela snášet celá léta od svých rodičů a ostatních příslušníků satanského kultu. Tato kniha navždy změnila můj názor na dnešní svět. Do smrti mi zůstane vrytá do paměti, a jsem naprosto přesvědčena, že vypráví skutečný příběh, o to strašnější, že se odehrává v 90. letech min.století, tedy relativně v nedávné době v zemi, která nám "z východu", byla vždy dávána za vzor! Vyspělé, dokonalé Německo!! Ale přitom prohnilé odspodu až nahoru, po nejvyšší politické špičky. Naprostý nezájem a neschopnost vyšetřovat tuto hrůznou kauzu, lhostejnost zainteresovaných pracovníků, neschopnost ochránit oběť nelidského týrání před spáry satanistické chobotnice, která má snad dokonalejší prostředky jak italská mafie, dokonce korupce v nejvyšších řadách německé policie, to všechno svědčí o tom, že tzv. institut právního státu je pouhý výsměch všem naivním lidem, kteří věří ve spravedlnost a demokracii!! Nechápu, prostě nechápu, že tento "systém" není schopen strůjce těchto zločinů proti lidskosti, tyto kruté sadisty, vrahy nemluvňat a malých dětí zastavit a potrestat - ovšem trest smrti je pro ně příliš krásný!! Já bych je všechny nechala podstoupit středověkou torturu, nejméně týden je udržovala při životě a pak by skončili na hranici, upálení za živa!! Jedině takto by bylo vykoupeno nezměrné utrpení, které oni způsobili svým dětským obětem!! Děsí mě představa, kolik tisíc dětí je denně takto uneseno, vězněno, sadisticky mučeno, zneužíváno a nakonec obětováno ve jménu Satana!! A teď už vím, že se to neděje jenom v USA (tam je možné cokoliv, viz. genom kolonistů, kteří utvářeli novodobou civilizaci Američanů) , vzpomeňme např. nedávno zveřejněnou aféru PizzaGate, pedofilní zločineckou satanistickou organizaci, v níž je zapojen nejvyšší politický, filmový a hospodářský establishment USA, ale bohužel i v "křesťanské, civilizované Evropě"! Vzdávám hold statečným jedincům, kteří měli odvahu jít se svou kůži na trh a riskovat i své životy při konfrontaci s tímto "fenoménem", aby zachránili ubohou Angelu L. ze spárů satanistů. Její psychoterapeutka se jí věnovala cca 9 let, aby ji zbavila nejhorších můr, a pak už tu hrůzu nebyla dále schopna unést. Úřednická bezcitná mašinérie, která dlouho odmítala uznat Angelu L. za oběť, trpící doživotním posttraumatickým syndromem, a která jí odepírala invalidní důchod (jak by to asi probíhalo u nás, že?). Už to, že její rodiče, to byl opravdu "výkvět výkvětů". Škoda, že autorka trochu více nerozebrala sociální prostředí, odkud oba pocházeli. Její otec, skrytý pedofil, který ji začal zneužívat , když ještě ani neuměla mluvit. Její matka, podle mě primitivní, hloupá sociopatka se sadistickými sklony, která by jako vzor mohla sloužit dozorkyním SS v ženských koncentračních táborech. Její starší bratr, z něhož vyrostl rovněž narcistický sadista a satanista, bez špetky empatie.
Vskutku, rodinka k pohledání!!
Proč někdo musí zažívat na tomto světě tak bez přehánění nelidský, krutý osud??
Tato otázka pro mě zůstává bohužel nezodpovězena, ale o to více jsem ráda za svůj nezajímavý, fádní, všední, chudobný, ale přesto v porovnání s výše popsanými fakty šťastný a spokojený život.
Knihu jsem hodnotila z hlediska vypovídací hodnoty, nikoliv obsahově.

Komentáře (0)