Bezejmenní

recenze

Bezejmenní: Minulost, která měla zůstat skryta (2019) / Arianachan
Bezejmenní
Kniha se skládá ze dvou anonymních deníků. První patří mladé židovské dívce, která popisuje útěk rodiny před válkou. Ani v maďarském Ungváru se jim ale příliš nedaří, jelikož žijí pod jednou střechu s nerudným strýcem, a navíc rodinu záhy potká obrovská tragédie. Na nábřeží se splaší koně táhnoucí vůz a do cesty se jim připlete právě hrdinka se svou matkou. Matka je na místě mrtvá a její dcera zůstane navždy zmrzačená. Po dalších peripetiích se rodina vrací domů do Haliče, kde poprvé naplno pocítí hrůzy války. Jejich dům je prakticky zničený a většina sousedů a známých po smrti. Ani ve městě se jim příliš nedaří a otec skončí za mřížemi. Rodina pak odchází na Moravu, kde dívka prožívá první lásku s mladým Pavlem Haasem, budoucím hudebním skladatelem.

Hlavní hrdinka je chytrá a samostatná dívka s talentem na jazyky, která si rychle získá srdce čtenáře. Její život je však poznamenán nejen jejím handicapem, ale též neustálým stěhováním, otcovými nelegálními obchody a s tím souvisejícími problémy se zákonem, vyrůstáním v ortodoxní židovské komunitě a rovněž neustálým hledáním vlastního místa ve světě.

Druhý deník pak patří nejmenovanému třebíčskému četníkovi a odehrává se v období první republiky. Mladý muž se má brzy ženit, řeší problémy s bydlením, a do toho navíc narazí na případ tak děsivý, že mu nedá spát. Touží objevit pravdu, ale většina svědků se již dávno odstěhovala nebo zemřela. A navíc mu nadřízení házejí klacky do cesty, jako by o řádné vyšetření případu ani nestáli. Dokáže se však svědomí mladého muže s něčím takovým vyrovnat?

Kniha se četla sama. Rozjezd byl sice trochu pomalejší, protože pro pochopení atmosféry příběhu a psychologického vývoje postav je třeba nejdřívě podrobně popsat kulturu, z níž pocházejí, a její zvyklosti. Poté už je to ale jízda, co vás strhne a nepustí.

Pokud nemáte rádi knihy s válečnou tematikou, nemusíte se tomuto příběhu vyhýbat, protože válka je pouze okrajový strašák, který jen dává události do pohybu, na bojiště se ale postavy nikdy nedostanou. Atmosféra válečných let je ale popsána naprosto perfektně.

A stejně tak ta první republiky, kdy si Češi jako nový národ nemohli dovolit mezinárodní skandál, protože určité zločiny se přece u nás nikdy stát nemohly, to byl případ jen "zkaženého" Německa. Člověku je až úzko z toho, že zločin nebyl nikdy řádně prošetřen a jeho pachatelé odešli od soudu s naprosto směšnými tresty. Kapitoly o tomto vyšetřování dýchají hutnou, mrazivou atmosférou, jež si v ničem nezadá s populárními severskými krimi.

Zvláštností této knihy jsou pak dobové noviné články, které autor směle předkládá čtenáři, budě v něm tak pocit, že se to všechno skutečně stalo! Ano, články jsou pravdivé a mluví o skutečných událostech, ale autor je dokázal naprosto bravurně propojit s osobami zcela smyšlenými. Jedná se tak o velmi propracované, dobře strukturované dílo. Obraz jedné doby, zachycení určitého úseku života dvou naprosto si cizích lidí, jejichž osudy se v jednom okažiku hrozivě protnuly. A nic už nezůstalo stejné.

Komentáře (0)

kniha Bezejmenní: Minulost, která měla zůstat skryta recenze