Bezcenný, nebo nezaplatitelný?

recenze

Nezaplatitelný (2015) 3 z 5 / Václav2015
Nezaplatitelný

Bezcenny, jak se tenhle titul jmenuje v polském originálu, neznamená v češtině bezcenný, nýbrž právě nezaplatitelný. Pojďme se tedy podívat, zda je tahle knížka – s nadsázkou řečeno – spíše bezcenná nebo jednoduše nezaplatitelná.
Nakladatelská upoutávka přirovnává autora k Danu Brownovi. Je tomu opravdu tak. Kdyby se najednou objevil profesor Langdon, vůbec by mě to nepřekvapilo. Tahle kniha ovšem nemá tak jednoznačného hlavního hrdinu. Hlavní postavy jsou vlastně čtyři. Je to jistě věc vkusu, ale ani jedna z nich mi pro mě nevychází tak sympaticky jako harvardský profesor.

První polovina knihy je strhující. Děj je napínavý, autor a jeho postavy trousí zajímavé postřehy. („Copak záleží na tom, co jsme za národ a jakou řečí mluvíme? Buď žiju, objímám svou ženu, houpu děti na houpačce přivázané ke stromu v zahradě, anebo ne.“ nebo „Existují ženy, u kterých muže ani nenapadne, aby je v baru oslovili, objednali jim drink a pokusili se s nimi strávit příjemný večer. Dokonce ani kdyby měly na sobě boty na jehlách a červené šaty s hlubokým výstřihem a oni měli alkoholem natolik otupený úsudek, že by si vedle každé jiné připadali přitažliví, vtipní, chlapáčtí a výmluvní. Ani v takovém případě tyto ženy neosloví. Stejně jako se žák základní školy neopře nonšalantně o stůl své učitelky a neprohodí: ,Tak co, královno mých snů? Jak jsi strávila večer?‘ Jisté věci se prostě nedělají.“ nebo do třetice: „Zezadu na něj kdosi zatroubil. Německy, jemně, znělo to jako: ,Nezlobte se, vážený pane, ale mám takový pocit, že jste si nevšiml změny světel,“ a ne jako polské: ,Tak jeď, ty zmrde, nebo to do tebe napálím. ‘“) Odbíhal jsem od knihy k internetu, hledal fotky lanovky na Kasprowy Wierch. Vystřídá se několik časových rovin, a přesto je vše zcela srozumitelné. Prostě šest hvězdiček z pěti.

Někdy po půlce ovšem děj, přes veškerou akčnost, začne drhnout, jiskřivých poznámek ubývá a klesající tendenci nasadí smutnou tečku naprosto nepovedený závěr. Poslední část, nazvanou Zrnko sváru, měl autor raději škrtnout. Je neuvěřitelná, přepolitizovaná.

Překlad Terezy Pogodové neklopýtá (jen nevím, zda „maršálek Göring“ byl úmysl nebo nechtěné ovlivnění polským prostředím). K úpravě e-knihy ve formátu MOBI, který jsem měl k dispozici, nelze mít žádné připomínky.

Ačkoli mé hodnocení možná vyznívá příliš kriticky, do svých čtenářských plánů však jistě zařazuji další tituly tohoto polského autora, již dříve vydané brněnským nakladatelství Host.

Sečteno a podtrženo: ani bezcenné, ani nezaplatitelné. Velmi solidní tři hvězdičky.

Komentáře (0)

Přidat komentář