Andělská tvář

recenze

Kniha Andělská tvář byla mým prvním setkáním s paní Hanou Marií Körnerovou a jejím vypravěčským nadáním pro romantické příběhy. Koupila jsem ji už hodně dávno a ani si nevzpomínám proč. Mám to vydání knihy s filmovou obálkou, tak možná proto :).

Příběh mladé a naivní dívky Charlotty Collierové, která se „šťastnou náhodou“ stane manželkou šlechtice – hraběte Raoula de Mornay, možná někteří znají ze stejnojmenného filmu, ale zatímco film se moc nepovedl, kniha je skvělá! Paní Körnerová píše moc hezky, má bohatou slovní zásobu a cit jak pro romantiku, tak pro dramatické chvilky.

Děj knihy začíná požárem kláštera a záchranou mladé dívky. Tou dívkou je Charlotta a zachráncem neznámý mladík. Pak se ihned přeneseme do městečka Saint Michel, kde paní Collierová s dcerou tráví už nějaký čas na návštěvě u své přítelkyně paní Pinaudové, manželky místního soudce. Collierovy dámy jsou na pokraji chudoby a ve městě t o nich začíná být pomalu známé, lidi si šuškají, paní Pinaudová začíná být vůči oběma chladná a dokonce i služebnictvo jakoby trpělo hluchotou. Atmosféra se náhle otočí, když Charlottu vyzve na místním bále k tanci nečekaně se objevivší hrabě Raoul de Mornay – ve filmu mistrně stvárněn Filipem Blažkem. Vypadá to, že hrabě se navzdory neutěšeným finančním poměrům dívky zamiloval. A taky ano. Svatba následuje neuvěřitelně rychle. Veřejné mínění se obrací a Charlotta, najednou oblíbená a vyhledávaná, se stěhuje na zámek Mornay. Zdá se, že jejímu dokonalému štěstí nestojí nic v cestě, jenomže omyl. Na zámku poznává bratra svého muže – Filipa, nebezpečného, možná šíleného muže…

Příběh dokonale ukazuje falešnost maloměšťáků, kteří ochotně pohrdnou chudým člověkem a lísají se k bohatému a výše postavenému. Potkáme také spoustu ryzích charakterů, za všechny mohu vzpomenout třeba oddaného služebníka Ludvíka. A samozřejmě, protože se jedná o romantický příběh, nechybí ani láska :). Hlavním motivem knihy je ale záhada, kterou Charlotta po nastěhování na zámek začíná pomalu rozplétat. Jedná se o pečlivě skrývané rodinné tajemství, a i když by se mohlo zdát, že při čtení vypadá vše naprosto jasně, nemusí tomu tak být.

Paní autorka napsala své postavy s neuvěřitelnou péčí a ani ty záporné nejsou nedotažené nebo odbyté. Největší záporná postava je popsána naprosto precizně. Stejně tak kladná není nekonečně dokonalá, má své chyby. Co mi přišlo nejdříve neuvěřitelné, byla Charlottina bezbřehá naivita a důvěřivost, ale vezmeme-li v úvahu, že prožila většinu života v klášteře, mohlo by to tak i být. Svůj vývoj ovšem Charlotta dostane a postupně přijde jak o naivitu a důvěřivost, tak o iluze o lidech kolem sebe. Osobně jsem si docela oblíbila i ženskou záporňačku číslo jedna – Margot Pinaudovou. Ve filmu ji precizně zahrála Dana Morávková. Každá kniha potřebuje nějakou vypočítavou a falešnou potvoru a Margot byla dokonalá :). Postavy obou mužů Raoula a Filipa de Mornayových, byly každá svým způsobem okouzlující. Ovšem ve filmu se mi pan Pomeje jako Filip vůbec nelíbil.

Celkově se kniha řadí k mým nejoblíbenějším romanťárnám, protože paní Körnerová netlačila na pilu a nechala lásku mezi svými hrdiny vykvést tak nějak postupně a zároveň zabalila svoji lovestory do napínavého kabátu. Všemu pomáhá také přitažlivé prostředí francouzského venkova a nižší šlechty. Doporučuji k přečtení všem, kdo mají rádi dobře napsané zamilované příběhy a trošku napětí v historických kulisách.

Komentáře (0)