Ančutku do každé rodiny!

recenze

Světla nad močálem (2021) / teryy95
Ančutku do každé rodiny!
SPOILER ALERT

Když jsem obdržela elektronickou reading copy od @humbook, vůbec jsem nevěděla, do čeho se pouštním. Věděla jsem jen, ze se jedná o další hvězdu inkoustu. A Lucie Ortega ji má oprávněně. Do bludiček, ančutek a Nemoje jsem se zamilovala na první dobrou. Cítila jsem z toho trochu Medvěd a slavík vibes - to asi ten slovanský folklor (Kostěj, Morana).
Co se tyče samotného příběhu, první pětině knihy nemám absolutně co vytknout - představil se nám tu krásný nový svět pod močálem. Setkali jsme se strigou, psí hlídkou a černými vílami. To se mi líbilo moc. Kniha pro mě začala váznout, když se Lena vrátila do lidského světa, aby uchvátila Lukáše. Chápu, že byla bludička (skoro) a měla nějaké schopnosti, ale když vám někdo, koho jste viděli jednou v životě zaklepe na dveře, že si potřebuje nabít mobil, vážně ho necháte u sebe následujících x dni bydlet? To mi nadávalo smysl.
Potom se věci zvrtly a Lena se musela vrátit do temného navu. Tam se mi to moc líbilo. Ale víc je někdy méně. Autorka se tu snažila nacpat tolik zádrhelů a zápletek po cestě, až mi to přišlo moc překombinované - David ve věži, Kora ala černá víla, závod o život k ostrovu. Co musím vyzdvihnout je sbírání lidských odštěpků, to se mi moc líbilo a klidně bych nápad v knize více rozvedla. Další věc, se kterou jsem měla problém byla romantická linka mezi Nemojem a Lenou. Nemoj se mi zamlouval už od začátku, ale nějak jsem mu proste nevěřila, že je do Leny tak udělaný. Na závěr bych ráda ještě dodala, že kniha tu pojednává o závažném tématu sebevraždy a varování by možná bylo na místě.
Suma sumárum se mi kniha moc líbila a klidně bych uvítala další příběhy ze světa Temného Navu, či o Nemojove minulosti.

Kniha vychází u albatrosu 15.4. 2021

Komentáře (1)

kniha Světla nad močálem recenze

Pog
19.04.2021

Možná upozorni, že recenze obsahuje spoilery :D