Americká princezna.

recenze

Přátelé a známí už vědí, jaký jsem knižní maniak. Na gymplu už však má obsese literaturou není moc dobře přijímaná. V očích některých náctiletých jedinců, kteří knihu znají jen jako strašák k maturitě, jsem šílený nepochopitelný nerd. A abych jejich dojem o své osobě ještě podpořila, v září jsem nosila knížky neustále sebou. Ano. I do školy. Absolutně jsem se totiž zavalila zářijovými extra lákavými knižními novinkami (kdo by jim teď odolal?) a kvůli fatálnímu nedostatku času jsem četla i ve škole. Ve výuce, o přestávkách, na chodbě… V podstatě to ale bylo bezpečné, neriskovala jsem více než sociální sebevraždu v kolektivu. Jenže já riskovala ještě více, balancovala jsem nad propastí, pohrávala jsem si s osudem. Dělala jsem to, co je každému správnému knihomolovi zapovězeno. Četla jsem v autobuse. Začetla jsem se do záživné pasáže a naprosto jsem prošvihla svou výstupní zastávku u školy. Oči ze stránek jsem zvedla až ve chvíli, kdy se dveře autobusu nelítostně zavřely. Pak jsem musela jít pěkných pár minut pěšky ke škole a navrch vysvětlit své zpoždění učiteli. Důvod omluvy? Četla jsem Americkou princeznu.

Když Amerika zvítězila v Revoluční válce, nabídl lid generálovi Georgi Washingtonovi korunu. O dvě a půl století později sedí rod Washingtonů stále na trůnu.

Díky zákonu, že koruna se nepředává na nejstaršího syna, nýbrž na nejstaršího potomka, princezna Beatrice od mala vyrůstá s tím, že se jednoho dne stane první vládnoucí královnou Ameriky. Nesmí udělat chybu, musí být oddaná lidu, a pokud se bude muset někdy rozhodnou mezi srdcem a korunou, musí upřednostnit monarchistické povinnosti.

Druhorozená princezna Samantha naopak vyrůstá s představou, že je ta druhá. Ta, která nikdy královnou nebude. Nikdo se o ni nezajímá, a tak se ona taky o nic nezajímá.

Princ Jefferson je Samanthino dvojče, a jelikož se narodil o dvě generace po schválení výše zmíněného zákonu o dědictví trůnu, v nástupnictví je až třetí. Se svým dvojčetem Sam se vysmívají médiím, autoritám i povinnostem. Na rozdíl od sestry mu ale vše bez problému prochází a je miláček národa. Líbí se milionům dívek a dvě z nich nyní soupeří o jeho srdce.

Příběh královské rodiny vládnoucí Americe je takové zajímavé „pohádkové“ co by kdyby. Originální je nejen námět, ale i zpracování. Děj je vyprávěn z pohledu více postav a díky tomu je různorodý a čtivější. Každá postava přichází s vlastním pohledem na věc a vlastním životním příběhem. A při čtení se nikdy nenudíte. Nudné, nezáživné pasáže tam prostě nejsou.

Knížka je romantická, ale autorka se schopně zvládla vyhnout skoro všem pro tento žánr typických klišé, a když už tam nějaké byly, tak mi vůbec nevadily. Postavy mi byly sympatické, zvláště jsem si oblíbila Ninu a Samantu.

Americká princezna je čtivá, originální, romantická s vydařenými postavami. Takže za mě to rozhodně funguje a knížku určitě doporučuji, hlavně dívkám. Jen ji nečtěte v prostředcích hromadné dopravy. Já vás varovala.

Děkujeme společnosti Albatros Media a.s. za poskytnutí recenzního výtisku.

Komentáře (0)