Osamělá holubice přehled

16.06.2024

(SPOILER) !!!!! spousta SPOILERů !!!!!
tak to byl koncert ! to byla lahůdka ! na knížku jsem narazila na DK, v doporučovaných...a tak jsem po ní házela očkem, až ji JOTA vydala znovu. Na knižním festivale, druhý den, kdy JOTA mívá 50% slevu na vše, jsem po ní cíleně šla. A jako odměnu vychutnala po atestaci. Děcka... kovbojky mám a mívala jsem odjakživa ráda. A Osamělá holubice mě dokázala tak vcucnout do dějě, jak už dlouho nic ne. Vrátit do puberty, k westernům..
Začátek je ospalý a ulepený, jako horké texaské dny. Jelikož nemám ráda horko, borci okamžitě měli můj obdiv, jak jen dokážou žít a přežít v tak odporném počasí. Představa, že v tom hicu se ještě nalívám whisky, jako kapitán Gus, by mě piclo :D
Ihned ze začátku se seznámíme s přehršlí hlavních hrdinů, kde každý je svéráz a něčím zajímavý (řeba i tím, že je vlastně úplně obyčejný :)) Partu a hatcreekský ranč vedou dva bývalí hraničářští kapitáni, drsňáci ale i gentlemani, kapitáni Call a Gus... Po ospalém ozjezdu, kdy jsem si říkala, cože ty lidi na té knize tak vzalo, jsme se najednou octli na cestě do Montany...dlouhé, prašné a hrozivé... a já najednou byla součástí party. Dýchala jsem s nimi, zazívala rozmary počasí, bouře, nepohodu... Strnula nad smrtí, nad křehkostí lidského života, nad sílou přírody i nad zlem...
Jako ve Hře o trůny - střezte se oblíbit si někoho, protože už o několik stran může být po něm. Nečekala jsem takový úbytek teda...
Autor jednoznačně vládne perem. Pár slovy dokázal ve mě vyvolat tolik emocí. Zejména co se strachu týká (hadi v řece, grizzly, a hlavně lidské zlo...). Pasáže s Lorie a Modrým Kačerem jsem se doslova bála číst, co tam bude... sice popsáno suše (díky, že ne jak v "moderních" thrillerech, krimi a hororech, kde se v detailním popisu násilí kde kdo vyžívá), ale bohatě stačilo představit si její utrpení. Nebo bandička vrahounských bratří, se kterou se zčichne Jack Spoon...
Osudů a příběhů je nezpočet, a linky se navzájem ččasto prolnou, protože, jak se říká, "svět je malý"...
těžko by mi bylo jmenovat jednotlivé postavy...oblíbila jsem si je vlastně všechny...i tu blbku Lorie. Poma, Newta, Julyho, obzvlášť Guse a Deetse
(kluci, proč vám to ten autor udělal ???) i Pyskáče, Po Campa, Kláru a její dcerky... Málem jsem obrečela Janey, Roscoa a Joa... to byla epizodka, popsána stručně, až snově, a velmi mě vzala. Jak se do pár slov dá shrnout tolik bolesti a zla. Přála jsem jim úplně jiný konec.
Těšila jsem se s kluky, když už se konečně dohrabali do Montany...kde jsem úplně cítila svěží vzduch s příchutí sněhu, viděla ty pastviny, hory... a zároveň příběh spěchal do finále. Hodně otevřeného finále... Protože ono to vlastně pořádný konec nemá. A v komentářích jsem zjistila, že v originálu má knížka ještě další díly - u nás nepřeložené, což je škodda, protože určitě by jsem je potřebovala přečíst taky.
A teď stojím s Callem, hledím a hledám Strakatou fazoli... slunce zapadá, zvon zvoní a já přemítám, jestli ještě uvidím svého kluka. A nad pomíjivostí lidského života, zatím co cikád svrčí a prach ševelí v červánkách.....
Doporučuji všemi 10 !!!