Strážkyně vlčí síly přehled

18.09.2021

Možná, kdysi, než jsme si vzali do hlavy, že tady tomu velíme, jsme věděli, že i když chodíme po dvou, můžeme ve spojení s ostatními bytostmi používat tlapky, ploutve a křídla. Někteří to ještě vědí. Není jich moc, ale bohudíky se najdou. Zvířata všeobecně rozumí daleko líp nám, než my jim. Možná to bude tím, že neznají pýchu. Pán, který napsal, že papoušci pouze opakují slova bez toho, že by rozuměli jejich smyslu, si asi s nimi nedal moc práce a přistupoval k nim s povýšenou arogancí. Každopádně nežil 10 let s naším korelákem, který bez problémů rozumí většině toho, co po něm chci, i když jako každé rozmazlené ptačí děcko, to ignoruje, dokud nezačnu řvát. Když zavolám „pojď sem“, pokud zrovna netrucuje, přiletí. A když on volá mě, nevříská jako já, když se dostanu do varu, ale volá na mě „pojď sem“.
Měla jsem to štěstí, že moji rodiče mě v mých handicapech nelitovali otevřeně. Učili mě, že pokud něco chci a z daného hlediska to nemůžu mít, musím to přijmout a umět se toho se ctí vzdát, nebo najít jiný způsob, jak se k tomu dostat.
Tím jsem jen chtěla říct, proč mi tato pohádka o dívce, co dokáže mluvit se zvířaty a splynout s nimi, nepřijde až tak pohádková. Spíš bych řekla, že je pro mě v mnoha směrech inspirativní.