Někdy prostě prší přehled

https://www.databazeknih.cz/img/books/11_/113082/bmid_nekdy-proste-prsi-3Gs-113082.jpg 4 139 139

Koupit Koupit eknihu Antikvariát

Ve své první povídkové sbírce prokázal Michel Faber výjimečně živou fantazii, lásku k jazyku i podivuhodnou všestrannost. Jeho povídky jsou hravé a zároveň hluboce dojemné, satirické, a přitom upřímně lidské. Setkáme se v nich s Bohem, který najde Zemi na skládce, s láskou v sexshopu i s rybami, které plují ve vzduchu a číhají v uličkách. Michel Faber bývá přirovnáván k Ianu McEwanovi či Roaldu Dahlovi, ale už touto první sbírkou dokázal, že je to spisovatel naprosto originální.... celý text

Literatura světová Povídky

Vydáno:

2012 , Kniha Zlín
Originální název:

Some Rain Must Fall , 1998

více info...

Můj komentář

Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Někdy prostě prší. Přihlašte se a napište ho.

Komentáře (36)

30.01.2024 3 z 5

Eva2424

Z této knihy jsem rozpolcená. Autorovi nelze upřít působivý styl a schopnost upoutat pozornost, vzbudit zvědavost, mistrně vykreslit atmosféru a místy projevit i smysl pro humor. Ve skutečnosti se mi ale líbily jen dvě povídky: ta o panence Marii a Tunel lásky. Jinak ne. Už po první povídce jsem chtěla knihu odložit. Nemám ráda, když to na čtenáře spisovatel zkouší přílišnou brutalitou. Většina povídek sází na sex, pornografii, nějaký druh ponižování. V určité míře mi to nevadí, tady to už působilo prvoplánově. Škoda, že své umění krásně se vyjadřovat neprojevil Faber v umírněnějších tématech.

24.09.2023 4 z 5

SSTknihy

Velmi zvláštní sbírka povídek. Faberovi nelze upřít vytříbený jazyk a styl, hlubokou znalost psychologie, cit pro vykreslení atmosféry a prostředí. Povídky jsou často velmi smutné, s hrdiny, stojícími na pokraji společnosti, vlastních sil nebo životních zlomů. Příběhy jsou doslova nabité nápady, srší originalitou a záviděníhodnou fantazií. Až je toho někdy příliš. Skoro to zavání plýtváním a možná, že některé nápady měly zůstat ležet v šuplíku.
Sbírka je zvláštní i co se celkové vyváženosti týče - některé povídky jsou ucelené a opravdu skvělé (Někdy prostě prší, Tunel lásky, Někam do tepla a pohodlí), jiné jsou spíš jen zajímavými hříčkami (Příběh jedné hračky, Ninina ruka) a jiné v sobě skrývají potenciál pro delší dílo (Ryby, Ovce, Slečna Koulová a slečna Luntová). Stojí za přečtení, ale je to čtení náročné a zneklidňující.

04.08.2023

Vesper001

Nedočteno. Zpočátku jsem byla nadšená, první čtyři povídky jsou výborné, neotřelé, originální. Pak ale nastala sestupná tendence, která místy nabírala povážlivou rychlost. Originalita mi u některých povídek připadala vynucená, u jiných mě zklamal zcela nevyužitý potenciál nebo absence závěru - nepovedená snaha o otevřený konec. A pak tu byla místa, u nichž si říkáte, že tohle nechcete číst...

všechny komentáře