Moje meno je Červená přehled
Orhan Pamuk
Dej románu sa odohráva za vlády sultána Murada III. v priebehu desiatich dní v roku 1591 v zasneženom hlavnom meste Osmanskej ríše, v Istanbule. Podobne ako spisovateľ Italo Calvino, aj Pamuk rozpráva celý príbeh z rôznych perspektív a mnohohlasne. V románe sa stretávame asi s dvadsiatkou rozprávačov, popri ľudských bytostiach sú však medzi nimi aj menej tradiční hrdinovia: pes, strom, obrazy, červená farba, mŕtvola alebo kôň. Všetci sa snažia podať svoju verziu pravdy a presvedčiť o nej aj čitateľa, vďaka čomu sa stávame svedkami množstva príhod, ktoré sa navzájom popierajú alebo parodujú.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2018 , Slovart (SK)Originální název:
Benim Adim Kirmuzi , 2005
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Moje meno je Červená. Přihlašte se a napište ho.
Komentáře (51)
Kniha Jmenuji se Červená si u mě vysloužila několik prvenství:
1. Letos mnou nejdéle čtená kniha (strávily jsme spolu více než měsíc)
2. Kniha, která mi dala nejvíc zabrat
3. Kniha s nejvyšším počtem vypravěčů (napočítala jsem 20, kromě lidí vypráví i červená barva, mince, ďábel...)
4. Kniha, do které jsem si dala nejvíce lepíků
Jedná se o vrcholné dílo nobelisty Orhana Pamuka, odehrává se v zasněženém Istanbulu v 16. století. Autor nám velice detailně předkládá střet mezi malířstvím Západu a iluminací Východu.
Ti nejlepší iluminátoři zhotovují speciální knihu pro sultána. Jeden z nich je zavražděn a následně je zabit i Strýc, který měl organizací celé knihy na starosti. Pátrá se po vrahovi a jako vodítka jsou předkládány různé příběhy iluminace a pojednání z Osmanské říše, Persie a dalších končin. Do toho sledujeme milostnou linku Kary a Seküre.
Kniha je opravdu neuvěřitelně propracovaná a vyvedená do posledního detailu. Některé části vyprávění se krásně dotkly mé duše (miluju, když se mi to v knížce stane ). I přes úctu k autorovi a tomuto obdivuhodnému dílu, bych přece jen maličko škrtala, je to opravdu hutná bichle.
Musím vyzdvihnout překlad od Petra Kučery, ten byl také právě za tuto knihu oceněn Magnesií literou.
Vloni jsem byla nadšená z Pamukovy knihy Cosi divného v mé hlavě a v autorově tvorbě budu ráda pokračovat, ráda bych si příští rok přečetla knihu Sníh.
"Plakal jsem nad mrtvými, nebo nad tím, že jakýmsi podivným řízením osudu stojím i po tolika letech stále na začátku svého života?"
"Obraz je příběh vykvetlý v barvách."
"Pravé nadání a zručnost se nepokřiví ani láskou ke zlatu."
Vzal jsem si do Turecka na dovolenou k moři a četlo se to dobře, vždy když to začalo být únavné opakovaným popisem muslimského náboženského myšlení a malířských a iluminátorských technik,tak zrak se mohl odklonit a spočinout na kráse moře a jiných věcí kolem.Nebo se jít okoupat.Vyprávění o pronikání západního malířského stylu do muslimského světa a o pátrání po pachateli vražd je sice místy zdlouhavé s pasážemi, které se opakují z různých úhlů pohledů, přesto velmi zajímavé a knihu lze tématem konfrontace náboženského fanatismu s literárním a malířským uměním přirovnat ke knize Jméno růže.Za mě krapet lepší kvůli exotickému, mně neznámému prostředí.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Ocenění knihy (2)
2008 -
Magnesia Litera
(Litera za překladovou knihu)
2003 -
International IMPAC Dublin Literary Award
Kniha Moje meno je Červená v seznamech
v Právě čtených | 7x |
v Přečtených | 304x |
ve Čtenářské výzvě | 63x |
v Doporučených | 29x |
v Knihotéce | 142x |
v Chystám se číst | 208x |
v Chci si koupit | 22x |
v dalších seznamech | 7x |
Štítky knihy
16. století Turecko knihařství historické detektivky iluminace a ozdoby turecká literatura historické romány Magnesia Litera
Autorovy další knížky
2007 | Jmenuji se Červená |
2009 | Sníh |
2011 | Černá kniha |
2020 | Cosi divného v mé hlavě |
2012 | Muzeum nevinnosti |
Dobre sa to čítalo, zaujímavo to bolo zpracované, prostredie a doba tomu pridávali, ale celkovo to bola vlastne len obyčajná detektívka.