Světlo věcí konečných přehled

Světlo věcí konečných
https://www.databazeknih.cz/img/books/47_/476613/bmid_svetlo-veci-konecnych-Sfq-476613.jpg 4 35 35

Licanius série

< 3. díl

Cesta, která začala Stínem věcí ztracených a pokračovala Ozvěnou věcí budoucích, se nyní završuje. Po zuřivé bitvě byla zpevněna a utěsněna Bariéra, která chrání Andarru — ale možná už je pozdě. Andarrou se nyní potulují nestvůry a Veneráti shromažďují svá vojska k poslednímu drtivému úderu. Wirr se v Ilin Illanu pokouší udržet křehké spojenectví mezi andarrskými mocenskými klikami. Pokud se mu to nepodaří, válka s temnými silami, stahujícími se k hlavnímu městu, je předem ztracena. Uvězněný a osamocený Davian mezitím v cizí zemi stojí proti zbylým Venerátům. Snaží se jim zabránit v tom, aby zmařili Ashinu oběť, stále se však potýká s vlastním osudem a se vším, co se dozvěděl o svém příteli Caedenovi, kterého se rozhodl osvobodit. Caeden pak musí čelit zákeřnému plánu, zosnovanému před mnoha staletími. Skličuje ho, jak to celé začalo, a tím spíš mu láme srdce, jak to musí skončit.... celý text

Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: , Host
Originální název:

The Light of All That Falls , 2019


více info...

Můj komentář

Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Světlo věcí konečných. Přihlašte se a napište ho.


Komentáře (7)

luculi
24.03.2024 3 z 5

Číst závěrečný díl bylo trošku náročnější. Jednak děj od konce předchozí knihy poskočil o velký kus, asi o rok, což mě vážně zamrzelo. A navíc byla velká část knihy poněkud pomalá a nudnější. Moc velký posun se nekonal, spíše drobné vysvětlující detaily, které měly asi zalepit mezery časového skoku a připravit půdu do budoucna. Bohužel to bylo ale spíše ke škodě než k užitku. Zvykla jsem si na jiné a akčnější tempo druhého dílu, které se postupně vyvíjelo, jenže tady se to nějak zvrtlo.

Ještě za polovinou knihy jsem byla stále ve stejné situaci. Neustále se řešila Caedenova minulost, se kterou se seznamovalo více a více ostatních protagonistů. Tak nějak se s tím smiřovali, protože se blížilo větší zlo, které bylo nutné porazit. Veškeré osazenstvo bylo roztříštěno na více místech, takže jsem vlastně čekala, až si vyřeší svou současnou situaci, opět se sejdou a ukončí nebezpečí. Jenže cesta každého z nich byla neskutečně dlouhá. Spojovala stále stejné informace, které jsem se dozvěděla už dříve, nepřinášela mnoho nového, natahovala text o další tuny odstavců a mnohdy dost zbytečně. Ve třetí čtvrtině knihy jsem začínala být už poněkud otrávená. Nevím, proč tohle autoři dělají, že se tak strašně rozmáchle rozepisují. Někdy je to bohužel na úkor spokojenosti čtenářů.

Mírně jsem bojovala s chápáním logiky některých věcí. Někdy určité aktivity při boji spojené s esencí probíhaly strašně jednoduše a nebyl problém konat tak velké skutky, že z toho zůstal rozum stát. Klidně zvládla jedna osoba i ničit celé civilizace, nebo zaútočit na město. Ale pak přišly momenty, kdy ani tu nejjednodušší věc nešlo vyřešit tak náhle jako dřív, protože zásoba esence byla na spodní hranici, téměř vyčerpaná. Takže jsem nechápala, jak si autor může neustále měnit pravidla, aby se přizpůsobil ději. Vytvářelo to dost velký zmatek a nepochopení. Další z věcí, co mi vrtala hlavou, tak samotný král. Nedostal téměř žádný prostor, přestože to byla hlava země. Tak nějak nepochopeně nechával hodně místa k velení a rozhodování svému synovci. A neposlední věcí bylo například i to, že v momentě, kdy mělo dojít k válce či bitvě, řešilo se nasazení vojáků jen z hlavního města. Neustále se sice mluvilo o zemi, musí se chránit země a její lid. Ale copak všichni vojáci byli jen v hlavním městě? To nemohli stáhnout další jednotky a posílit ho nebo rovnou hranice království? Měli nějak podezřele málo lidí k dispozici. Tady mi asi něco uniklo. Myslím, že takových nedotažených momentů bych našla více.

Tato série se mi opravdu líbila. Celá ta myšlenka, nápad, příběh, postavy. Bylo to skvělé, občas napínavé, výborně promyšlené. Přesto docházelo k nějakým nelogičnostem, zbytečnému protahování děje, zmatkům a nedorozumění. Mám pocit, že jsem toho dost nepochopila, že mi zůstaly určité mezery, které by potřebovaly doplnit. Třetí díl byl za mě dost slabý, především díky svému nekonečnému průběhu. Většina knihy toho čtenáři zrovna moc nedá, to hlavní přijde až téměř u konce. Tam se totiž konečně všechno spojilo. Především všechny ty časové roviny dokonale zapadly na místo. Což bylo zamotané, ale až geniálně. To jsem popravdě ocenila nejvíc, jak z toho vznikla určitá zacyklená smyčka. Mrzely mě ztráty některých postav a že jich nebylo zrovna málo. Mrzely mě některé nedořešené věci, pravdy, osudy lidí. Po všech těch popisech, které knihu tak strašně brzdily, zůstal konec hodně ochuzený. Počítala jsem, že v závěru bude všechno detailně vysvětleno a ukončeno. Ale zůstaly nějaké otazníky a otevřená vrátka. A i když byly poslední stránky úžasné, pocit ze zbytku knihy to nenahradí. Nicméně i tak si to někdy zkusím přečíst znovu a snad se mi podaří pochopit ten zbytek, co mi nějakým způsobem utekl.

evilunicorn
10.01.2023 5 z 5

S celou touhle sérií jsem strávil měsíc svého života, a sakra, to nebyl vůbec ztracený čas! Poslední díl je podle mě ze všech nejlepší, byť osobně nejsem velkým fanouškem cestování časem.. Tohle jsou fantasy orgie jak se sluší a patří.Všechno do sebe zapadá a i přes složitost celého příběhu je to neskutečně čtivé.. A Asha ve zlatavé zbroji z Esence? No, pojď mi!


whiolet
10.04.2022 3 z 5

Já nevím, nadšená z posledního dílu tedy moc nejsem. Děj byl utahaný, a ke konci už jsem fakt byla ráda, že to čtení mám za sebou.

všechny komentáře

Související novinky (1)

Knižní novinky (42. týden)

17.10.2021


Citáty z knihy (0)

Zatím zde není žádný citát z knihy.


Kniha Světlo věcí konečných v seznamech

v Právě čtených2x
v Přečtených41x
ve Čtenářské výzvě4x
v Doporučených7x
v Knihotéce64x
v Chystám se číst34x
v Chci si koupit20x
v dalších seznamech1x

Autorovy další knížky

James Islington
australská, 1981
2018  82%Stín věcí ztracených
2020  84%Ozvěna věcí budoucích
2021  87%Světlo věcí konečných