Kontrapunkt přehled
* antologie
https://www.databazeknih.cz/img/books/40_/402996/bmid_kontrapunkt-GAk-402996.jpg
5
4
4
Kontrapunkt - osm variací na téma lásky a nenávisti / vybrala a uspořádala Jarmila Fromková. Osm novel známých sovětských spisovatelů o osudech lidí z doby Velké říjnové socialistické revoluce a zápasů občanské války: 1: Zmije (Alexej Tolstoj), přeložila Jarmila Fromková. 2: Divoké srdce (Arťom Vesjolyj), přeložili Jaroslav a Vlasta Tafelovi. 3: Dluh (Vsevolod Ivanov), přeložila Naděžda Slabihoudová. 4: Jedenačtyřicátý (Boris Lavreňov), přeložila Taťjana Hašková. 5: Poušť (Andrej Platonov), přeložila Anna Nováková. 6: Konec malého člověka (Leonid Leonov), přeložila Alena Morávková. 7: Příboj v zálivu útěchy (Alexej Novikov), přeložila Vlasta Tafelová. 8: Pěšinka (Michail Šolochov), přeložila Jarmila Fromková. Ilustroval Adolf Born. 2., upravené vydání.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Kontrapunkt. Přihlašte se a napište ho.
Komentáře (1)
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Kontrapunkt v seznamech
| v Právě čtených | 1x |
| v Přečtených | 6x |
| v Doporučených | 1x |
| v Knihotéce | 11x |
Autorovy další knížky
| 2009 |  Thriller |
| 2008 |  Tichá hrůza |
| 2020 | Nejkrásnější dárek |
| 2015 | Dárek z pravé lásky: 12 zimních políbení |
| 2016 | Lesní lišky a další znepokojivé příběhy |
Předrevoluční kvas, bílí versus rudí, kozáci proti bolevikům Téměř všechny povídky jsou na toto téma, ale každý autor je pojal po svém. Někteří téměř neutrálně, jiní naprosto jednoznačně straní novým zítřkům, ale přesto jsou všechny povídky naprosto skvělou ukázkou autorské invence a literárních výšin ruských autorů, byť s jistým přerodem a posunem směrem k autorům sovětským. Ach, opravdu, kdyby dnešní autoři uměli takto psát! Na knihu narazíte leda tak v nějaké zastrčené, zaprášené poličce posledního anikvariátu, nebo jako já v nějaké knihobudce, na chudinku přes 60 let nedotčečenou, čtenářsky nepolíbenou, zjevně ani neprolistovanou. Tedy znovu: kde se učili dnešní preferovaní autoři? Proč se knihy mnohých téměř nedají číst? Jistě, tyto povídky se svým způsobem dají brát jako propaganda, ale co my dnes víme? Jaká vlastně byla ta doba tenkrát? Že by všichni ti utiskovaní byli jen nástrojem nějaké propagandy? A opravdu netrpěli? Netoužili po změně? Po spravedlnosti? Kde je pravda? Ptejme se. A i když tu správnou odpověď asi nedostaneme, možná se k ní alespoň přiblížíme. Ale pochopíme?
Prvních pět povídek zaslouží absolutorium, pera poslední tří možná lehce skřípou, Šolochovov za jeho mrkající rudou hvězdičku s pěti cípy by zasloužil za ucho.
A doslov Jarmily Glazarové je opravdu poplatný době a lepší ho nečíst. Ale jinak: lidé, bděte (a čtěte)! I kdyby na chleba nebylo...