zdennyrakky přečtené 115

Jak chutná moc 1990, Ladislav Mňačko

Pátá postava 1994, Robertson Davies

Rozhodně výborná kniha, která stojí za přečtení. Některé charaktery a osudy mi ale přišly poněkud vyhrocené do neuvěřitelna (žena kazatele) a někdy jsem naprosto nerozuměl jednání hlavního hrdiny (např. proč odešel ze vztahu se svou někdejší ošetřovatelkou a dost ji při tom zranil). Naopak mnoho velmi silných momentů - například jak přiznává, že ve válce zabil člověka a není na to vůbec hrdý. Místy mi tahle kniha připomínala můj milovaný Poslední kabriolet.... celý text

Noční kořist 2000, Irwin Shaw

Vynikající čtení - do vlaku, na dovolenou, pro volné chvíle... Občas se příběh ponoří trošku hlouběji, ale nijak zvlášť. Řekl bych, že tahle kniha představuje kvalitní, inteligentní zábavu. Ostatně pokud se dobře pamatuji, autor sám přiznává, že právě tak ji zamýšlel.... celý text

Prezidentův vězeň 1989, Vladimír Škutina

Poprvé přečteno cca ve 12 letech (objeven u rodičů v knihovně výtisk z r. 1969), podruhé teď v 38 - ale mám pocit, že to první přečtení bylo včera, tak hluboko se do mě mnohé zarylo, byť jsem tehdy spoustě věcí nemohl rozumět. V každém případě: nesmírně poučná kniha a pro mě naprostá srdcovka.... celý text

Dívka, moře a noc 1981, Jacques Sternberg

Snad jediná fantasy kniha, kterou jsem kdy četl :-)

Ztracené ráje 1975, John Boynton Priestley

Bůhvíproč jsem si vybral tuhle knihu v bedně knih k rozebrání. Vypadala úplně stejně nelákavě jako v tuhle chvíli tady na Databázi knih :-) Nicméně ji řadím mezi nejlepší, které jsem kdy četl. Kluk přijde o rodiče a ujme se ho podivný strýček, který je principálem varietního souboru a kouzelníkem. Mladík se od něj rychle naučí všemu možnému z kouzelnického řemesla, a že je to hodně drsná škola, strýček se s nikým nemaže. A setká se v souboru se spoustou pozoruhodných osobností (v kladném i záporném slova smyslu), které autor geniálně charakterizuje. Zamiluje se do mladičké tanečnice a zároveň se nechá strhnout do téměř skandálního milostného poměru s mnohem starší a "zkušenější" členkou souboru. To je ale jen nejhrubší kostra příběhu, děje se tam toho nesmírně moc; víc už ale neprozradím :-) Kniha je psána srdcem, a navíc úžasně čtivě - jistě i zásluhou překladatele. Teď mám v ruce jiný, údajně nejlepší román od téhož autora (z téže bedny :-)), tak jsem zvědav.... celý text

Pár minut na památku 1986, Naira Gelašvili

Vynikající milostná novela. Přirovnal bych ji k Segalovu Příběhu jedné lásky. Kromě skutečně strhujícího milostného příběhu a mistrovských psychologických charakteristik postav je úchvatná také tím, že zavádí čtenáře do exotické Gruzie, a to do starobylého města, bývalého kláštera, které je dnes - pokud se nepletu - jednou z památek zapsaných na seznam UNESCO. Stojí za to vygooglit si fotky tohoto místa.... celý text

Sto dvacet krásek 1967, Mirko Pašek

Přinejmenším dobrá tramvajovka. Pěkně napsaná a z textu je cítit, jak jej autor cizeloval, aby sedělo každé slůvko. Byla to snad jediná kniha, kde jsem nenarazil na sebemenší nesrozumitelnost. Občas mi třeba něco nebylo úplně jasné, ale bylo to proto, že autor prostě nechal všechna kolečka do sebe zapadnout až o kousek dál. Perfektně stavěné věty, dobrá slovní zásoba, vynikající znalost všeho, o čem se v knize píše - autor nás postupně zavede kamsi na sever Afriky, do Paříže, do New Yorku, k Niagarským vodopádům, do Cannes, na Korsiku - a je jasné, že tam všude skutečně byl a popisuje vlastní zážitky. V jiných knihách mi popisy přírody, měst apod. spíš vadí, protože zdržují děj, ale tady ne, autor všechno popisuje neuvěřitelně sugestivně. Vlastně je to tak trochu cestopis. Ale taky tak trochu detektivka, místy téměř napínavá :-) Nechybí ani psychologie postav, většinou ovšem dost bizarních a jen s několika málo výjimkami silně negativních. Někde autor dosahuje kvalit srovnatelných málem s Otou Pavlem - vyprávění je mimořádně laskavé, moudré a úsměvné (např. o tom, jak se Vilda zaučuje ve francouzských hotelích). Takovým místům i některým popisům krajiny bych klidně dal pět hvězd. Co mě ovšem velmi zklamalo, byl konec. Směrem k němu děj jako by směřoval k nějakému výraznému závěru, ze kterého by čtenář načerpal nějakou životní moudrost, a místo toho kniha prostě skončila. Najednou tu byl konec, tak nějak podivně urychlený a naprosto banální. Velká škoda! Kdo ale nečte knihy jen kvůli závěrům, ten si touto může velice zpříjemnit např. cestování, čekání u lékaře nebo chvíle před usnutím.... celý text

Vyděrač z poblouznění 1963, Ernst Sommer

Veliká škoda, že autor i tato jeho kniha jsou pozapomenuty. Hlavní hrdina románu, Viktor, má mnoho společného s autorem: je to Sudetský Němec, ve své vlasti úspěšný advokát, který ale kvůli 2. světové válce musel uprchnout do Anglie, ve které pak zůstane i po válce. Všechno ostatní je ale u Viktora určitě jinak :-) V Anglii se mu jako právníkovi nedaří, a proto přijme nabídku a ujme se jistého případu coby vyděrač. V této roli se mu ovšem zalíbí, je to skvělá záplata na jeho předchozí frustrace. Jednou ovšem sám tvrdě narazí. Způsobí smrt nevinné ženy, a to mu vrátí jeho původní citlivost a touhu po spravedlnosti. Závěr neprozradím, je naprosto nečekaný a naprosto strhující. Kniha je fantasticky čtivá, určitě díky skvělému překladu z němčiny. Nejvíc se mi na knize líbí, že je možné číst ji jako napínavý román (téměř detektivku) anebo jako literaturu faktu - autor tu téměř dokumentárně zachycuje situaci v poválečné Anglii a Evropě vůbec. Viktorův příběh je sice hlavní linií, zároveň je ale kniha pestrou mozaikou spousty dalších příběhů, což jí ale jinak neubírá na ucelenosti. Podle mě je naprosto geniálně koncipovaná. Psychologické charakteristiky postav jsou strhující. A přestože je plná špíny (celá se vlastně týká zločinu, duševních poruch atd.), její poselství je jednoznačně pozitivní a závěr je doslova katarzí. Absolutně doporučuju k přečtení a moc doufám, že se kniha dočká dalších vydání.... celý text

Jeden deň 2011, David Nicholls

Kdo má rád inspirativní příběhy obyčejných lidí, jejichž povahy a rozhodování v různých životních situacích jsou mistrně vyprávěny, tomu tuhle knihu velmi doporučuji. Kdo je alergický na kýčovitost běžných milostných románů, ten se této knihy - soudím podle sebe - nemusí vůbec bát. Pátou hvězdu nedávám jen proto, že si ji šetřím na dejme tomu na pět svých úplně top knih. Tuhle přeci jen řadím o levlík níž - hlavně kvůli poněkud umělému závěru. Chápu ale autora, že je asi moc těžké takhle plynoucí příběh nějak uzavřít...... celý text

Jako jed 1982, Karel Zídek

P.S. Zaujala mě tak moc, že pro ni před sedmi lety hlasoval v anketě Kniha mého srdce. Od té doby jsem přečetl spoustu dalších a dnes bych určitě upřednostnil některou jinou, ale...... celý text

Díra v duši 2003, Tiffanie DeBartolo

Ačkoli jsem chlap a milostné romány nesnáším, tuhle knihu mám jako jednu z nejlepších, které jsem kdy četl. Především je to nesmírně hluboká a pravdivá sonda do dvou lidských duší a jejich životů.... celý text

Pan Kaplan má stále třídu rád 1995, Leo Rosten

Jedinečně zábavná kniha, která je především mistrovským dílem prof. Antonína Přidala. Bohužel jsem četl napřed ji a pak teprve otevřel první kaplanovskou knihu v překladu Pavla Eisnera - a ta už mě nebavila ani trochu. I rozhlasová adaptace, třebaže s vynikajícím Miroslavem Donutilem, mi připadala jako chabý odvar geniálního Přidalova Kaplana na papíře.... celý text

Soukromá linka důvěry 1984, Émile Ajar (p)

Před pár dny jsem slyšel, že Češi jsou společně s Maďary nejhorší ageisté v Evropě. A takhle kniha je podle mě vysloveně antiageistická - provokuje k zamyšlení nad fenoménem stáří, nad hodnotou člověka bez ohledu na věk a na to, v čem spočívají skutečné hodnoty života. Autor samozřejmě nezahrnuje čtenáře žádnými moudry, takovou knihu bych odložil ještě před razítkem :-), a dokonce ani hrdinové knihy nejsou žádní zlatoústí světci - jsou to normální lidé z masa a kostí, kteří se v mnohém mýlí, hřeší, dělají chyby atd. Kniha přesto promlouvá velice moudře a zároveň baví. Jen místy jsem měl pocit, že by mohla odsejpat trochu svižněji, možná i být kratší, a ne nejlepší dojem jsem měl z překladu. Skoro až blábolovitost některých pasáží ve mně budila podezření, že si s nimi překladatel nevěděl úplně rady. Takových ale bylo jen pár míst, jinak se kniha četla opravdu dobře, a to i v MHD :-) Tedy ještě jednou: velmi doporučuji, ale 4 hvězdy musí stačit.... celý text

Mladí lvi 2006, Irwin Shaw

Nemůžu si pomoct, ale tahle kniha mi velmi připomíná Poslední kabriolet. Rozdíl je samozřejmě v tom, že tahle kniha je přímo o 2. světové válce, zatímco v Posledním kabrioletu představuje válka "pouze" hlavní, ale zdaleka ne jedinou etapu děje. Pokud jde o čtivost a řekněme výpovědní hodnotu, považuji obě knihy za srovnatelné. Myšlenkově jde Poslední kabriolet řekl bych ještě o fous holub, ale opravdu jen o fous. A není tam to, co mi občas malilinko překáželo tady, totiž určitá vykonstruovanost děje (některá setkání, která by ve skutečnosti byla velmi málo pravděpodobná, scéna, kdy se hloupí důstojníci od proviantu objeví zrovna ve chvíli, kdy mohou být využiti jako sebevražední figuranti pro odhalení německého kulometu, apod.). Takže: kniha opravdu skvělá, těch 500 stran rozhodně stojí za přečtení, vřele doporučuju... ale pět hvězdiček si pošetřím pro případ, že bych náhodou někdy narazil na nějakou ještě dokonalejší knihu.... celý text