RomanDušek RomanDušek přečtené 175

☰ menu

Poslední paní Parrishová

Poslední paní Parrishová 2018, Liv Constantine
5 z 5

Jestli se dá něco právem označit za psychothriller, tak je to tato kniha! Je to jedna z těch absolutně nejlepších knih, které jsem četl...! Této knize nejde nic vytknout! Příběh byl tak perfektně promyšlený, že to snad lépe již napsat nešlo...! Mé nadšení dosahuje vesmírných výšin! :-) Touto knihou si mne jak autorská, tak i sesterská dvojice Lynne a Valerie Constantineových naprosto získala a jen doufám, že budou psát takovéto příběhy až do vyčerpání těla, jelikož já jsem v tomto směru nenasytný jako Otesánek :-) Smekám svůj pomyslný klobouk!... celý text


Kečupová mračna

Kečupová mračna 2015, Annabel Pitcher
4 z 5

Nejvíce bodů v hodnocení si zasloužila postava malé Dorothy, sestry Alice (Alice = Zoe). Tato malá potvůrka, když byla na scéně, byla to legrace. Je škoda, že odsouzený Stuart Harris nemůže Alici odepsat. Bylo by zajímavé znát jeho názory, myšlenky, postřehy na to, co mu Alice píše.... celý text


Anonymní dívka

Anonymní dívka 2019, Sarah Pekkanen
5 z 5

Co mne v příběhu zaujalo: 1) shoda okolností, které stály za účastí Jessicy v průzkumu 2) co vše byla Dr. Shields ochotná udělat, aby se dopátrala toho, co potřebovala zjistit a neváhala za to utratit velké peníze 3) jako psycholožka dokázala s účastníky výzkumu patřičně manipulovat 4) Jessice se zalíbilo, že snadno přichází k pěkným penězům. Udivilo mne, že když už se jí to, co podstupuje, začalo zdát podezřelé, že neskončila 5) ačkoli jí Dr. Shields připravila o zaměstnání, nakonec složitou finanční situaci své rodiny vyřešila více než dobře! :-) 6) když Jessica byla u Tiffany doma a líčila jí, atmosféra byla díky Rickymu dosti napínavá 7) bylo zajímavé přečíst si některé věci z oblasti psychologie. Jak probíhají sezení s pacienty, co probíhá hlavou doktorovi a na základě jakých různých maličkostí se dají zjistit informace o pacientech 8) když se Jessica po mnoha letech přiznala rodičům, že ona může za zdravotní stav své sestry. Škoda že příběh nebyl vyprávěný z pohledu více postav. Tady si o to příběh přímo říkal... Příběh byl dobře promyšlený a musím uznat, že toto byl opravdový psychothriller! Konečně jsem se zase po delší době těšil na to, až se zase vrátím ke čtení.... celý text


Když padne noc

Když padne noc 2016, Jenny Milchman
2 z 5

Nápad na knihu nebyl špatný. Ale v příběhu bylo pár věcí, které výrazně ovlivní mé hodnocení. Rád bych ještě zmínil, že příběh mě zaujal, ale mnohem více by knize prospělo pokud by dění bylo vyprávěno pohledem více postav. K tomuto příběhu se to úplně nabízelo! Nevím, proč tato možnost nebyla autorkou využitá. Rapidně by to zlepšilo výsledný dojem z knihy. No a teď hurá k tomu, co mi vadilo: 1) jak si Ivy neustále představovala, co by řekli její kamarádky: Jo, ono je moc fajn mít takové přátele, které znáte natolik dobře, že naprosto dobře víte co by v dané situaci řekli. Ale proč si to Ivy neustále představovala? Proč nejednala podle sebe?! 2) Harlan aneb Nadčlověk: Dobře, chápu, že ochránce musí splňovat určité fyzické parametry. Být silný a mít svaly, které budí respekt. No a určitou výšku. Ale to, co autorka udělala z Harlana, to bylo vážně až moc přehnané. Dotyčná nejspíše myslela, že když Harlan bude něco jako Hulk, že to bude pro její postavu v příběhu dostatečně velký a silný chlap. Možná i proto jsou jejich jména na H... Jako to, co Harlan dokázal, jak jej autorka popisuje co pro něj nebyl problém a pro jiné nepředstavitelná překážka, jeho výška, brutální síla a schopnost cokoliv zvládnout... Ne, tohle bylo vážně moc... Za to beru nejvíce bodů. 3) Nicholas a jeho schopnost předvídat: Jestliže Harlan měl brutální sílu, svaly a celkové fyzické parametry, tak Nicky nezůstane pozadu a bude mít taky nějakou schopnost. Což takhle předvídat to, co si ostatní myslí a díky tomu být vždy o krok napřed? To je nápad! 4) vždy šťastný konec: A je to tu zase... Ti spisovatelé se snad nikdy neponaučí... prostě vždy musí hrdinové přežít, ať se jim stane cokoli... V tomto případě jde o Bena. Tak nejen, že si nezlomil vaz, když byl skopnut ze schodů se zavázanými rukami a nohami, ale v okamžiku, kdy jej měl Nicky zastřelit ZBLÍZKA(!) tak jej místo toho, aby ho střelil do srdce, nebo do hlavy, aby to byla tutovka, tak ho střelí do břicha... Nepochopitelné... Hodně mi bylo líto Cassandry, jak jí matka neměla ráda a jak jí Nicholas ubližoval. Třeba při mytí nádobí, jak jí řekl, ať použije louh a ona si ty ruce zničila. Ač byl Harlan extra silný tak byl poměrně snadno manipulovatelný a nechápu, jak si nechal od Nicka všechno líbit. Sice chápu, že to byl jeho přítel, nicméně mohl mu říct na férovku, co si přeje, postavit se mu a mít taky trochu respekt. Když pak umřel, bylo mi ho líto. Hodně hezké bylo, jak neustále u sebe nosil malého medvídka od sestry. Jen škoda, že mu jej Ivy nestihla donést včas, když umíral... Celkově to hodnotím tak, že autorka knihu s velkým potenciálem, sama svou hloupostí odepsala...... celý text


Svobodomyslná

Svobodomyslná 2019, Kateřina Lieskovská
3 z 5

Neuvěřitelné, jak se někteří chlapi chovají vůči ženám, nebo i mladým holkám. Kateřina k tomu svému předchozímu partnerovi vzhlížela a i přesto, že ji několikrát uhodil, ponižoval, urážel a shazoval, vyhrožoval jí, tak i přesto se ho snažila mít ráda. Nepochopím, proč mu vadilo, když si na sebe vzala trochu líčidel a on jí kvůli tomu zabavil mobil, zahesloval notebook, nebo ji zmlátil. Té holky mi bylo vážně líto. Naštěstí se jí podařilo najít partnera, který jí vážně má rád a z těch slov, která v knize zaznívají z pera Kateřiny, je patrné, že je za tu lásku neskutečně vděčná a že jí stačí ke štěstí málo. Třeba jen koukat na západ slunce, držet se za ruku, nebo probouzet se vedle svého muže. Jediné, za co ubírám hvězdičky, je občas takové chaotické psaní, kdy autorka přeskakuje mezi dobou před současným partnerem a současností. Občas je to zmatečné...... celý text


Nechtěj nic vědět

Nechtěj nic vědět 2013, Lisa Jackson
4 z 5

Příběh byl spíše psychologický thriller, než krimi. To, čím vším si musela Ava projít, co musela vydržet, to by většina lidí nezvládla. Únos dítěte, pojídání prášků za účelem uklidnění psychiky, které ve skutečnosti měly opačný účinek, neustálá psychická likvidace od členů rodiny. Bylo neuvěřitelné, kdo všechno se proti ní spojil. S jakými úmysly. A toto všechno odstartovala nehoda na moři, při které přišel její bratr o život a Jewel-Anne to poslalo na invalidní vozík. Kdo všechno jí dával za vinu smrt jejího bratra a zdravotní stav Jewel-Anne. Ava měla výpadek paměti, ale jak se postupně dozvídá určité věci z doby před havárií, vycházejí na povrch nepříjemné okolnosti početí jejího dítěte a další věci kolem její rodiny. Když vezmeme v potaz, že bydlí na odlehlém ostrově, odstřiženi od civilizace, s vědomím toho, že se na svobodě potuluje několikanásobný vrah a na pozemcích ostrova je opuštěná léčebna pro nebezpečné šílence, že absolutně netuší, komu může důvěřovat a ženy z jejího okolí začínají umírat, je to vážně psycho... Několikrát mne Lisa navedla na myšlenku, kdo by mohl chtít Avu tak hrozně zničit. Veškeré varianty, které přišli v úvahu, dávaly smysl. Ovšem ten/ta pravý/pravá pachatel/ka, co to měl/a na svědomí, mne vážně nenapadl/a. Jewel-Anne byla neskutečná potvora. Jak neustále byla na Avu nepříjemná, předhazovala jí za vinu smrt Kelvina a za svoje zranění. Co se týče Wyatta, ten se ani trochu nechoval jako Avynin manžel. A vůbec neberu v potaz to, jaké měl později úmysly. Khloe mi bylo líto. Ztratila víc, než by jiný zvládl. Kupodivu se zde Lisa velmi krotila s romantikou a erotikou. Což velmi kvituji. Na rozdíl od jiných jejích knih zde toho bylo opravdu poskrovnu. Dobrý příběh!... celý text


V pasti lží

V pasti lží 2018, B. A. Paris (p)
5 z 5

Posloucháno jako audiokniha. B. A. Paris potvrdila, že patří mezi špičku autorů v žánru psychothrillerů! Už její předchozí kniha Za zavřenými dveřmi byla bezkonkurenční. Říkal jsem si, že tou knihou si na sebe upletla bič, že si nasadila laťku moc vysoko, ovšem, jak je vidět, jí to vůbec nevadí. Ba naopak, ona dokáže tuto pomyslnou laťku posouvat stále výš...! Takže bude pro ostatní autory čím dál tím složitější, ba přímo nemožné, se jí vyrovnat, nebo jí dokonce předčit...! Autorce tleskám ve stoje a smekám za její další bravurní počin! A nepopsatelně moc se těším na její další knihu.... celý text


Její život v očích panenky

Její život v očích panenky 2016, Ingrid Desjours
1 z 5

Co tohle mělo být? Nenacházím slov... Mé zklamání nezná mezí... U čtení prvních několika stran, jsem si říkal, že to bude dobrý příběh, psaný celkem dobrým stylem. Ano, ono to tak skutečně i v reálu vypadalo. Jenomže když pak přišla pasáž o znásilnění Barbary v parku, tak od té chvíle jsem už jenom nevěřícně koukal na to, co mi to autorka předhazuje za příběh. Nespočetl bych, kolikrát jsem uvažoval nad tím, že knihu zavřu a už jí neotevřu. Jen jsem kroutil hlavou a nutil se pokračovat. Ani nevím proč jsem knihu dočetl a jen marně přemýšlím nad tím kde se ve mně vzala síla se znovu donutit knihu opět otevřít a otáčet stránky. Knihu mám tedy zdárně za sebou a již nyní mohou slavnostně slíbit, že se k ní již v budoucnu doopravdy nevrátím... Jasně, říká se, nikdy neříkej nikdy, ovšem v tomto konkrétním případě platí – UŽ NIKDY VÍCE!! Proč tolik negativ a taková kritika? Abych byl upřímný, nevím, jak to říct, ale tohle byl více než zvláštní příběh... Zde předkládám pár bodů které stojí za mým hodnocením: 1) Ze slušné dívky se stane lehká dívka: Jasně, bylo zde znásilnění v parku. Otřesný zážitek, který by zacloumal s každou dívkou, nebo ženou. Mimochodem, bylo to popisováno opravdu nechutně... Ale aby se po této události z jinak slušné mladé dívky stála prodejná holka, která zjišťuje, že jí tato nová etapa jejího života zcela naplňuje, začíná se k chlapům chovat více a více hruběji a partnery střídá častěji než ponožky, tak to se mi nelíbilo. 2) Mluvící panenka? Ne, tohle ne, prosím, to je na mě moc... 3) Jednání detektiva Percolése vůči ženám: Zde se takto choval převážnou část knihy. Poté, co poznal Barbaru, jsem ho nepoznával. Najednou z něho byla studna plná romantiky a lásky. Ovšem to, co provedl poručíku Margauxové první den, kdy na ní narazil, to bylo na pěst. To, jak mluvil s prostitutkami, ponechám beze slov... 4) Barbara si kupuje přízeň Raoula jen proto, aby byl její přítel: Tohle jsem tak trochu nepochopil. Barbara má dítě (otec je ten dotyčný co jí znásilnil) a ona pro něj shání jiného otce. Seznámí se s Raoulem. On je dítětem zaskočen a moc se mu to nelíbí. Ovšem aby jí Raoul neutekl, tak si jeho přízeň kupuje. Tu mu koupí motorku, tu zase něco jiného, jindy mu dá peníze. Pochopitelně vše je z prodávání jejího těla. A světe div se, ono se mu to líbí a tak s ní jakoby je. A po čase chce víc a víc. A Barbara ví, že jí ten hajzlík zneužívá, že jí nemá rád. Že z ní akorát ždímá peníze. Přesto s ním zůstává. Přitom by si mohla úplně v klidu najít normálního slušného chlapa, který by jí na rukou nosil. Proč byla tak hloupá? 5) Matka i Raoul jí nutí k prostituci: No, tak tohle bylo vážně silný kafe... Poté, co se k ní a její matce Raoul nastěhoval, jednoho dne jí Raoul překvapí tím, že řekne dost jasně, že se Barbara prodává. Zaslechne to její matka. A jelikož Raoul přijde o práci a líbí se mu, když jej rozmazlovala dárky, tak jí s matkou pomocí psychologického proslovu donutí v tom pokračovat...! Jasně, takže místo toho, aby se jí matka zastala a toho "jakoby přítele "který jí jen zneužívá, vyhodila, a Barbaru psychicky podpořila, že tohle dělat nemusí, že to není nutné, tak jí bude říkat, aby šla dál prodávat svoje tělo. My si tady s Raoulem zatím doma nacpeme bříška, dáme si nohy nahoru a ty se běž nabízet, ať nás můžeš živit. Jasný, pohoda... Ať již to samotné znásilnění, nebo následné sexuální scény se zákazníky, nebo Raoulem, byly popsány detailně a nechutně. Nečetlo se to snadno. Naopak krásné byly kapitoly věnované Barbaře a Marcovi. Romantika a láska zde přímo tryskala proudem.... celý text


Moje Pacifická hřebenovka

Moje Pacifická hřebenovka 2019, Monika Benešová
5 z 5

Vynikající! Tahle holka psát umí! Příběh byl psaný jak vtipně, tak i poutavě! Ale Monika věděla, jak ten humor servírovat. Nepřeháněla to s ním, jako jiné autorky. Samozřejmě, kniha nepatří do kategorie zábavné literatury, i tak se u ní člověk zasměje! :-) Monika má výborný smysl pro humor a hlavně vtipné hlášky! Moc ji obdivuji! Nejen za to, že se dokázala celému národu svěřit se svými střevními problémy, ale i za to, co dokázala! Ač neměla žádné zkušenosti s takovými to pochody, fyzickou kondici nabírala krátce před odletem a i vybavení patřilo k obyčejným, poprala se se všemi nástrahami, které jí na cestě potkali. Pochopitelně zpočátku měla podporu Rosti, ovšem ten posléze dal přednost jiné účastnici, do které se zakoukal a Monika tak byla chtě nechtě nucená jít sama. Ale zvládla to v pohodě! A dokonce nezpanikařila ani v okamžiku, kdy se setkala s divokými zvířaty. A takto bych mohl pokračovat dál... Vážně smekám před autorkou! Má můj nejhlubší obdiv a uznání! Zpočátku popisuje i své strasti se spolužačkami i to že bývala rozmazlená a snadno se urážela. Podle toho, jak příběh plyne dál, se tomu jen těžko věří... Tahle holka vystupuje velmi sympaticky!! Líbí se mi, jaké má životní cíle a jak si nastavila žebříček hodnot poté, co absolvovala tento pochod. Během čtení jsem čím dál více zjišťoval, že tato dívka je přesně má krevní skupina! Být na Vysočině, rád bych se s ní seznámil, jelikož mě naprosto okouzlila! :-) Super knížka!! Psaná perfektním stylem!... celý text


Má je vina

Má je vina 2015, Clare Mackintosh
5 z 5

Hodně silný příběh...! Autorka se nebála zařadit dopravní nehodu s 5-ti letým Jacobem hned na začátek. Popisování samotného nárazu auta do dítěte bylo vcelku podrobné a nečetlo se to snadno... Zvlášť, když se malý Jacob krátce předtím samou radostí svěřoval mamince se svými zážitky ze školy. Autorka též dokázala krásně vystihnout psychické rozpoložení Jenny a její utrpení po oné nehodě. Její myšlenkové pochody a celkový stav. Příběh byl perfektně promyšlený a v žádném případě neubíral na tempu a dramatičnosti. Ba naopak, řekl bych, že o napínavé a hrůzné pasáže nebyla nouze ani v nejmenším a postupně jich přibývalo. Především v okamžiku, kdy se na scéně objevil Ian Petersen. Co se z něho vyklubalo za hajzlíka, to svět neviděl...! Nejdřív se tváří jako velmi slušný chlap. Ale jeho myšlenky směřovaly pouze jedním směrem - k intimnímu vztahu se studentkou. Nedokázal myslet na nic jiného, než jak vypadá její tělo a jak by si s ní užil...! Jakmile Jennu získá, je tento vztah odsouzen k zániku. Ta holka by dokázala svému partnerovi nabídnout krásný vztah, ale nesměla by potkat takového tyrana. Číst pasáže, kdy Ian popisoval jak Jennu vnímal, jak ji postupně systematicky ničil, trestal za každou pitomost a poté i mlátil a ne zrovna málo, nebylo jednoduché. Ian bez jakéhokoli zatajování Jennu podváděl a bylo mu to jedno. Člověk si jen říká, jak se může někdo takto chovat k ženám. Jenna se uměla tak krásně radovat z čehokoli a dávat najevo svou radost a během chvíle zažila něco hrozného. Škoda, že od něho neutekla dřív. Ray má můj obdiv za to, že nepodvedl svou ženu s Kate, i když k tomu měl velmi blízko. Ale dokázal se udržet. Tleskám!! Bethan si mě získala za svůj přístup k Jenně. Od samého začátku, kdy se viděli poprvé, až k odhalení Jenniny dopravní nehody, se k ní chovala velmi přátelsky. Darovala jí i nějaké své věci do jejího nového bydlení. Bezva ženská! Zarazilo mne, jak se lidé ve vesnici pak chovali vůči Jenně a Iestynovi s jeho ženou. Když Jenně odmítli prodat nákup v obchodě a Iestynovi vzít jeho výrobky do obchodu. Neskutečný... Patrick byl taky senzační chlap. Ve vztahu s Jennou na ni netlačil. Sice jí dal najevo, co si o té nehodě myslí, ovšem pak se přišel omluvit a stál při ní. I když jí hrozilo vězení. Když ho Jenna odmítla kvůli Ianovi, aby mu neublížil, bojoval o ní. Tak se to má dělat. Myslím, že Jenna našla správného partnera. Ke konci knihy Claire čtenáře dokonale šokuje, s jakým přijde odhalením. Perfektní knížka!! :-)... celý text


Nadechni se

Nadechni se 2017, L. S. Hawker
5 z 5

Skvěle vymyšlený příběh! Už na samém začátku jsem byl rozhodnutý, že udělím vysoké hodnocení. Čím vším si musela Petty projít, jaké nástrahy překonávala a jak si se vším poradila navzdory tomu, že byla 18 let odříznuta od světa, to smekám! Žasl jsem nad tím, jakým způsobem měl Pettyin otec vycvičené psy a jak připravil svou dceru na to, kdyby se musela někdy sama bránit! Spokojenost a vřele doporučuji! Nebudete zklamáni!... celý text


Dcéra močiarneho kráľa

Dcéra močiarneho kráľa 2017, Karen Dionne
5 z 5

Nevím, kde začít... Je toho tolik, co bych chtěl zmínit. Tak předně musím napsat, že příběh byl skvěle napsaný!! Bylo to tak realistické, že jsem myslel, že je to psané ženou, která si tím vším prošla. Především ta část odehrávající se v močálech, byla senzační! Bylo moc hezké dívat se na příběh očima malé a postupně dospívající dívky, která znala jen svět v bažinách a přírodu. O okolním světě měla jen pár informací z časopisů starých 50 let. Přesto byla spokojená. I když neměla žádné kamarádky, neměla si s kým pořádně povídat, hrát si,... Nepotřebovala žádný mobil, internet,... Za to ale znala přírodu, zvířata, stromy, rostliny, jak nalíčit past, jak stopovat, lovit a chytat ryby. Jediné lidi, které viděla, byla rodina, která si udělala výlet k vodopádům. Byla z nich natolik unešená, že si vytvořila imaginární kamarády, kteří symbolizovaly děti z té rodiny. Prožívala s nimi různá dobrodružství, povídala si s nimi. Sice vše jen ve svých představách, ale byla to její forma, jak určitým způsobem nebýt sama. Bylo mi hrozně líto, jak komplikovaný vztah měla se svou mamkou. Helena neznala okolnosti toho, jak se dostala její mamka do močálů. Že tam není od samého začátku. Ale že byla unesená. Její matka, ačkoli by ráda, nedokázala si k Heleně vytvořit takový správný vztah. Ale bylo moc pěkné, že se snažila udělat jí dort, nebo vyrobit jí panenku. Helena tu panenku nedokázala tolik ocenit, protože se jí moc nelíbila. Ale její matka se snažila. Pro ni to taky nebylo jednoduché. Byla unesená jako dospívající dívka. Odtržena od rodiny, kamarádek,... A najednou měla začít žít daleko od rodiny, v močálech, učit se vařit, šít, začít se starat o domácnost a to vše po boku cizího chlapa, kterého předtím nikdy neviděla a který ji velmi tvrdě trestal. Nepoznala lásku. A s tímto zlým mužem měla dítě. Tak bylo jasné, že si k Heleně nenajde cestu hned. Helenka měla moc ráda svého otce, protože jí učil všemu, co bude potřebovat pro život v přírodě. Učila se velmi rychle a brzy začala být stejně dobrá jako její otec. I když byl i na ní velmi tvrdý a zlý, pokaždé mu dokázala odpustit a těšila se ze společných chvil s ním. Tím se čím dál víc oddalovala své mamce. Naštěstí díky Johnovi, který k nim přijel na sněžném skútru, si brzy uvědomila, že otec je vážně zlý člověk a s mamkou utekli. Helena měla těžký přechod do normálního života mezi ostatní lidi, do světa, kde je spousta techniky. Musela se učit vše od začátku. Ale zvládla to. Bylo dost hnusný, že Heleniny prarodiče zneužili návratu své dcery po mnoha letech k mediálnímu zájmu a s tím souvisejícímu prodávání rozhovorům médiím. Helena z toho neviděla jedinou korunu. Její matka se uzavřela do sebe a brzy zemřela. Což bylo smutný. Vynikající část byla věnována tomu, jak se Helena snažila dopadnout svého otce, když utekl z vězení. Krásné využití jejich dovedností, které jí sám naučil. Nakonec použila jeho zbraně proti němu. Zasloužil si to, pacholek. Celkově naprosto super příběh! Popisování přírody, různých technik stopování, lovu, ale taky popsání mnoha živočichů, nebo rostlin, které jsem neznal. Na to, že si autorka příběh vymyslela, to napsala více než věrohodně!! Knihu mohu s největší radostí doporučit!... celý text


34 dní

34 dní 2018, Anita Waller
5 z 5

Perfektně promyšlený příběh! Co všechno zůstalo dlouhá léta pod povrchem a pak jedním odchodem z manželství postupně vycházelo na povrch...! Čeho všeho je člověk schopen, když je vystaven enormnímu psychickému tlaku, kterému čelí řadu let... Když zbývalo posledních 10 stránek, říkal jsem si, že bude zajímavé, jak to všechno autorka završí. A to, co přišlo, byla fakt síla...! To, co se stalo kvůli hádce mezi Jennou a Annou, mi vyrazilo dech a bylo mi pak šíleně moc líto Michaela. Protože on je příklad toho, jak se má chovat chlap k ženě. A že čekání na svou lásku se vyplatí. Jenny mohla být ráda, že z toho vyšla ještě tak dobře...! A přátelství, které na konci vzniklo? Pěkné! Co mě překvapilo, bylo, že autorka popisovala pouze to, jak se odehrávaly jednotlivé životní příběhy konkrétních postav. Ale samotnému vyšetřování vražd věnovala absolutní minimum prostoru. A to ještě tím stylem, že informace byly podávány prostřednictvím detektiva Anně. Žádný pohled na vyšetřování tak, jak je zvykem. Z pohledu detektivů. Ale jo, já to vítám. Četl jsem to takto ve většině detektivek a thrillerů a tohle byla příjemná změna. Knihu mohu s radostí doporučit!... celý text


Dva prstýnky

Dva prstýnky 2013, Millie Werber
5 z 5

Tak jako kniha Mělké sibiřské hroby, i toto je dosti silný příběh! Je stěží uvěřitelné, čím vším si obyčejní lidé museli projít...! A bylo jedno, zda se jedná o malé děti, dospívající, dospělé, nebo staré. Ty otřesné zážitky, které v knize Millie popisuje, mi až vyráželi dech! Smekám před ní klobouk, že jako náctiletá dívka vše dokázala ustát! Bylo mi hrozně líto, že přišla o Hanieka! Když bylo popisováno, jak se lidé báli o své poslední, drahocenné věci, které u sebe měli a schovávali je na všemožná místa, která by jejich cennosti uchránila, bylo to dojemné! Zvlášť ženy byly okolnostmi nuceny najít skrýš pro prstýnky, fotografie nebo hodinky v útrobách svého těla. Až tak daleko je zahnalo zoufalství. Jedna pro druhou byla ochotna toto podstoupit. O knize a příběhu bych mohl vyprávět delší dobu. Těch věcí, které mne šokovali, rozesmutnili, dojali,... je více. Ale chtěl bych podotknout následující - mluva Millie prozrazuje, jak hodné, prosté, milující děvče to bylo a jaká je to žena. Už jenom z těch slov je to patrné. O to více mne mrzí, že takovíto lidé (a nejen oni) si museli tímto hnusem projít! Mrzelo mne, jak se Brina chovala k Millie. Tohle si nezasloužila ani v nejmenším!!... celý text