p3tris přečtené 551

Návrat domů 2021, Stan Sakai

Ono je vlastně úplně jedno, jestli je Usagi barevný, nebo černobílý. Protože i když je kresba dokonalá, tak to hlavní vždycky spočívalo v příběhu. A ten Sakai sensei umí, jako nikdo jiný. Ano sensei, tedy něco jako "učitel" nebo "mistr". Tak ho v předmluvě trefně nazvala Peach Momoko. A pro mě to platí také, protože za tu dobu, co s Usagim trávím čas, jsem se toho o japonské kultuře dozvěděl možná více, než se všech filmů Akira Kurosawi. Tentokrát třeba o významu rodových znaků mon či výrobě a důležitosti rohoží tatami. Po odbočkách se znovu vracíme do hlavní linie příběhu, kdy se Usagi vrací domů. Jenže tam není jako člen poraženého klanu vítán s otevřenou náručí. A rozhodně ne každé dobrodružství, do kterého se zaplete, musí skončit happyendem.... celý text

Bombardéry druhé světové války 1996, Bill Gunston

Kniha má naprosto stejnou strukturu, jako ostatní "Ilustrované průvodce" autora. Jen s tím rozdílem, že není rozdělena na jednotlivé státy, ale všechny bombardéry jsou řazeny abecedně, bez ohledu na původ. Je samozřejmé, že do takto útlé knížečky se nemohl vejít nějaký vyčerpávající obsah, ale je věnována jen těm nejznámějším typům. S troškou nadržování anglosaským zemím, protože třeba britský, ne příliš známý Wellesley, nechybí. Zato chybí plno typů francouzských, včetně hojně používaných Bloch MB.200/210 nebo různých Potezů. Také malým letectvům nebyla věnována přílišná pozornost a tak se nic nedozvíme třeba o Fokker T.V. Což je trochu škoda. Na druhou stranu, kniha si rozhodně nehraje na nějakou vyčerpávající encyklopedii. A pokud se vám právě taková encyklopedie nechce vyndávat z knihovny a hledáte jen rychlou informaci o daném typu letadla, rádi po ní sáhnete.... celý text

Zero 2005, Martin Caidin

Kniha je zajímavá zejména z jednoho hlediska. I když je autor Američan, je napsaná spíše z japonského pohledu. Takže je plná citací slavných pilotů Saburo Sakaie (který i napsal předmluvu) a Minoru Gendy, konstruktéra Džiró Horikošiho, nebo důstojníků štábu. Dozvíme se v ní o vzniku a vývoji tohoto fenomenálního letounu od chvíle, kdy s přehledem vládnul obloze, až do doby, kdy už na nové spojenecké stíhačky nemohl stačit. Nejde však o strohý popis, ale o živé vyprávění obohacené právě historkami pilotů, nebo třeba popisem situace, kdy prototyp musela na letiště dotáhnou kára tažená kravami. Tahle útlá knížka krásně doplňuje třeba Zera nad Pacifikem a měl by si jí přečíst každý zájemce o druhoválečné letectví.... celý text

Štvanice 2021, Mirka Andolfo

Lesliin svět se zhroutil a ona musí utíkat za pomocí těch, kterým pravděpodobně vůbec nemůže věřit. Nebo může? Mocná organizace v čele s tajemným šamanem je jí stále v patách a nezastaví se před ničím. Ani před vraždou. A ještě navíc musí Leslie bojovat sama se sebou, protože na povrch se dere pradávné zlo, známé jako Albín, které se usadilo v ní samotné. Může tohle jedna mladá holka vůbec vydržet?... celý text

Tokijský ghúl:re 11 2021, Sui Išida (p)

Kniha, ve které je znovu upozaděna akce, aby jsme se posunuli zase někam dále. Což znamená, že jako u podobně laděných dílu, je potřeba věnovat čtení větší pozornost. Protože děj skáče sem tam nejen v místě, ale i v čase. Konečně se nám v sérii vyprofilovala hlavní záporná postava. A budete jí opravdu nenávidět, protože zneužívá nejen svoje postavení, ale díky novodobému "doktoru Mengele" i tvoří nové poloviční ghúly. Z dětí. O to více to bude mít Ken Keneki těžké, ještě navíc, když se konečně se svými city vyslovil Tóce.... celý text

Spojenecké stíhačky druhé světové války 1996, Bill Gunston

Takže copy-paste z Německých letadel stejného autora, pouze s dovětkem týkajícího se odlišností této knihy : Tento komentář se nebude vztahovat pouze na jednu knihu, ale na všechny "Ilustrované průvodce" Billa Gunstona týkající se druhé světové války. Ty mají totiž stejnou strukturu a liší se pouze typem popisovaných letounů. Kapitoly jsou rozděleny podle států, které uvádí krátký popis organizace, filozofie či výzbroje jednotlivého letectva. Po něm následuje abecedně řazená encyklopedie letadel. Popisy jsou sice napsané stručně, ale všechny důležité informace v nich najdeme. Uvozuje je přehledná tabulka s rozměry, výkony, nebo datumy vzletů prototypů. Vše doplňuje bohatá fotodokumentace a ilustrace. V dodatcích nalezneme tabulky nejúspěšnějších spojeneckých stíhačů. Pro znalce letectví knihy asi nic moc nového nepřinesou, ale jako pomůcka, když potřebujete rychle najít nějakou informaci, se hodí. Pro nováčka můžou posloužit jako dobrý odrazový můstek k dalšímu bádání. Autor se nepřekvapivě zaměřuje hlavně na anglosaské stíhací letouny. I když se s hlavními typy seznámíme, některé trestuhodně pominul. U Britů například noční stíhací úprava Bristol Blenheim. U Američanů první za války operačně nasazený proudový Lockheed P-80, nebo F8F Bearcat, současníka F7F, který v knize je. U sovětských letounů nemám větších výhrad, možná by si zasloužila zmínku modifikace Pe-2 na těžký a noční stíhač Petljakov Pe-3, kterých bylo vyrobeno k 360. Ve francouzské části bych neopominul lehké a nepříliš úspěšné Cauldron C.714, které však zůstanou velmi důležité pro polský odboj, jehož piloti na nich létaly. Dále předválečnou, ale stále nasazovanou řadu Dewoitine D.500 a možná i moderní řadu Breugeot Br.690, která se dá jako těžký stíhač také počítat. No a v poslední kapitola věnované ostatním státům by si stránku zasloužil holandský Koolhoven FK.58 vyráběný pro Francii, a jugoslávský Rogožarski IK-3.... celý text

Prázdnota (light novel) 2021, Sui Išida (p)

I druhá kniha povídek ze světa Tokijského ghúla pěkně dokresluje hlavní příběh. Všech pět povídek je propojeno hledáním pohřešovaných dívek v osmém okrsku, které má nejspíše na svědomí ghúl. Takže se na scéně kromě komisařů z ÚPG objevuje pro sérii netypicky i policista Morimine. Ten se v první povídce pouští společně s Amonem do pátrání. Druhá povídka, ve které se ghúlí rebelka Asa sbližuje s lidskou stařenkou, mi připadla nejzajímavější, i když dějově trošku předvídatelná. V té třetí se fotografce Čie Hori povede vyfotit zpěvačku Micubu tak nešťastně, že na ní dostane Labužník chuť. Čtvrtá povídka na mě působila nejslabším dojmem a jde v ní vlastně jen o to, jak ostatním chybí Ken Kaneki. No a pátá, která měla být nejspíše komická, zapůsobila spíše tragicky. Protože posedlost inspektorky Misato Gori inspektorem Amonem hraničila skoro se stalkingem.... celý text

Gantz 30 2021, Hiroja Oku

Jubilejní třicátý díl se soustředí hlavně na postavy Kurona a Tae, kteří se snaží navzájem najít na nepřátelské planetě poté, co se jim podaří utéct ze zpracovny lidského masa. A s nimi i množství dalších nahých lidí. Nahota však nepůsobí eroticky, ale spíše znepokojivě a dehonestujícně. Možná i proto Oku rezignoval na vyprsené krásky na předělech kapitol. V mimozemském světě je člověk považován za zvíře a také proto skupinu přeživších většina obyvatel ignoruje, jen "deratizéři" se jí snaží zlikvidovat, a někdo člověka dokonce má jako domácího mazlíčka. O čemž se brzy přesvědčí i Tae. Jenže možná pro ní bude největším nebezpečím právě člověk ve společném teráriu. To však neznamená, že by na planetě neexistovala i jiná fauna. Autor povolil uzdu fantazie a vyřádil se v místní ZOO. Nebo v kanálech, které obývají prazvláštní brouci s chapadly. A ano, dočkáme se i tohoto klasického japonského fenoménu, tedy chapadel, zkoušejících zaplnit všechny tělní otvory. Navzdory tomu, že se děj posunul od černé koule do úplně jiných sfér, ubylo akce a nic jsme se nedozvěděli o zbytku skupiny, bavila mě třicítka o něco víc než předchozí díly.... celý text

Německá, italská a japonská bojová letadla druhé světové války 1997, Bill Gunston

Tento komentář se nebude vztahovat pouze na jednu knihu, ale na všechny "Ilustrované průvodce" Billa Gunstona týkající se druhé světové války. Ty mají totiž stejnou strukturu a liší se pouze typem popisovaných letounů. Kapitoly jsou rozděleny podle států, které uvádí krátký popis organizace, filozofie či výzbroje jednotlivého letectva. Po něm následuje abecedně řazená encyklopedie letadel. Popisy jsou sice napsané stručně, ale všechny důležité informace v nich najdeme. Uvozuje je přehledná tabulka s rozměry, výkony, nebo datumy vzletů prototypů. Vše doplňuje bohatá fotodokumentace a ilustrace. V dodatcích nalezneme tabulky s počty sestřelů, vyrobených letadel nebo třeba hodnostmi. Pro znalce letectví knihy asi nic moc nového nepřinesou, ale jako pomůcka, když potřebujete rychle najít nějakou informaci, se hodí. Pro nováčka můžou posloužit jako dobrý odrazový můstek k dalšímu bádání. Co se týče konkrétně dílu "Německá, italská a japonská bojová letadla druhé světové války", je trochu škoda, že se autor zaměřil hlavně na ty německá. U Italů nejdeme jen ty nejdůležitější typy a zapomíná třeba na lehké stíhače řady SAI, bitevníky Breda nebo víceúčelové IMAM. U Japonců je pak situace ještě horší a jsou nám představeny opravdu jen ty nejzákladnější stíhací a útočná letadla.... celý text

Helfenburk v pověstech 2020, Ivan Hoyer

Jsem Vodňaňák a v Bavorově jsem nějakou dobu žil. Takže Helfenburk mám doslova "za humny" a dá se říct, že ho znám, jako své boty. A stejně tak znám příběhy o kočičím bále nebo o tajných chodbách, vedoucích až do Vodňan. Co já se jich jako dítě nahledal. Proto je veliká škoda, že i když jsou všechny pověsti napsané krásným "starým" jazykem, jsou tak krátké. Opravdu by si zasloužily více rozvinout. Zas na druhou stranu můžeme vzít s povděkem, že se muzeum a galerie vůbec tuhle knížečku rozhodly vydat. A také, že daly šanci mladé neznámé autorce ji ilustrovat. Pokud máte rádi historii našeho regionu, místo v knihovničce si určitě zaslouží.... celý text

Zkušební pilot 2008, Neville Duke

Nečekejte květnatou, téměř poetickou výpravu do válečných oblak, jako je tomu u Pierre Clostermanna, či napínavou četbu, jako u našeho Františka Fajtla. I když byl Neville Duke jedním z nejlepších stíhačů v RAF, je to strohý Angličan a ještě navíc technicky založený člověk. Takže jeho popis vzdušných soubojů je spíše strojové hodnocení situace. Přesto je z celé knihy cítit jeho láska k létání a letadlům. Zejména pak k typu Hawker Hunter, který pomáhal jako zkušební šéfpilot vyvinout. A jeho zážitky, někdy i velmi tragické, rozhodně stojí za přečtení. Více pozornosti by si určitě zasloužil překlad. Nejen, že zaměňuje "kulomety" za "kanóny", ale některé výrazy naprosto postrádají smysl. Příkladem budiž "výbušný" motor místo "spalovacího", nebo vysvětlení sonického třesku pomocí světla z "louče" místo z "baterky". Rozhodně by také prospělo nepřekládat označení jednotek, protože třeba "wing" znamená opravdu "křídlo", i když je ekvivalentem pluku.... celý text

Tokijský ghúl:re 10 2021, Sui Išida (p)

Se sérií Sui Išidy je to jako na houpačce. Díly plné akce střídají takové, kde se spíš konverzuje a posouvá děj. Takové je i desáté pokračování Re. Akce se sice také dočkáme, ale není jí zdaleka tolik, jeho v předchůdci. Ken Kaneki upevňuje pozice pro uskutečnění svého plánu na uzavření míru mezi lidmi a ghúly. Využívá tak útok pierotů na ústředí UPG ve většině okrscích. Kromě starých nepřátel se ale musí utkat s elitními inspektory. Jak už je u autora zvykem, skáče z místa na místo i během jednoho komiksového panelu, takže kniha vyžaduje stále udržení pozornosti čtenáře.... celý text

Lovci jeskynních medvědů 1976, Josef Augusta

Tato kniha se od těch ostatních, které jsem od profesora Augusty zatím četl, v lecčems liší. Ten základní rozdíl spočívá v tom, že se zabývá pouze jedním obdobím a dokonce jedním druhem, a to člověkem neandrtálským. Zabývá tak, jak ho viděla tehdejší věda. Musíme si totiž uvědomit, že od jeho objevení do napsání knihy uběhla skoro stejná doba, jako od její napsání do dnes. Takže některé teze musí být zákonitě překonané. Druhým rozdílem je to, že přímo na povídku rovnou navazuje popis antropologického nálezu, který je většinou delší než samotná povídka. V ostatních knížkách býval až součástí dodatků. Ty zde nalezeme také, ale zejména část napsaná Emanuelem Vlčkem patří už do literatury odborné. Takže přečtení celé knihy pro mě bylo trochu hůře stravitelné. Samozřejmě absolutní hodnocení patří nepřekonatelným ilustracím Zdeňka Buriana.... celý text

Zvrácená 2021, Haruto Rjó

Zvrácená je naprosto typický japonský horor. A to ty "typický" si podtrhněte, protože v něm jsou snad všechna klišé, které se v japonských hororech vyskytují. Dívka, které zakrývají, kromě oka, vlasy celý obličej. Lezení po stropech a zdech. Naháněčka ve školní chodbě bez osvětlení. Skupina teenagerů v opuštěné psychiatrické léčebně... a tak bych mohl pokračovat. Jenže Rjó je poskládal tak hezky k sobě, že vám to vlastně nebude vůbec vadit. A budete postavám fandit, i když víte, že nemají žádnou šanci. Jediné, co mi vadilo, je to, že jsme se nakonec vlastně nic nedozvěděli o prapůvodu toho zla, které se vtělilo do "malé sestry". Ale třeba se dočkáme v nějakém pokračování. Zfilmování by rozhodně nedělalo vedle všech Kruhů a Temných vod ostudu. Bonusové povídky mají rozhodně také něco do sebe. Chodba plná loutek v opuštěném domě je námět na horor jako dělaný. A v té druhé si, pravděpodobně po přečtení Misery nechce zemřít, Rjó smlsnul na redaktorech vydavatelství.... celý text

Encyklopedie komiksového filmu 2020, Petr Cífka

Jelikož jsem dítě osmdesátek, měla by mi více sedět předchozí Encyklopedie akčního filmu stejného autorského týmu. Jenže já kromě Ramba a Komanda hltal i Hvězdné války, Batmana a Supermana. Dávno před jejich komerčním boomem. Zkrátka jsem byl vždycky trochu geek. A korunu tomu nasadily třeskutě vtipné sloupky o komiksu pánů Kopřivy a Pavlovského v časopisu Score. Už začátkem devadesátek jsem tak znal Akiru nebo Sin City. Dokonce jsme měli Millerovu kresbu na demu mé tehdejší teenagerské metalové kapely. Takže nehltám každou komiksovou premiéru v kině, ale pěkně s odstupem starého Metuzaléma je po očku sleduji. A hodně z těch filmů se pak stane mými opravdu oblíbenými. Tím vším chci říct, že mám k této knize dost blízko. Ale i po sundání růžových brýlí je zkrátka vtipná, čtivá a plná zajímavých informací. Což je přesně to, co jsem od ní čekal. Takže zase za plný počat a těším se na další. A znovu poznámka na závěr, i když už je obálka tentokrát trochu lepší, pořád to není žádná sláva.... celý text

Tokijský ghúl:re 9 2021, Sui Išida (p)

Jak je v sérii zvykem, některé knihy posouvají děj a věnují se hlavním postavám a některé jsou plné akce. Tahle je ten druhý případ. Tedy ne, že by se neodehrály některé zásadní zvraty, ale jsou schovány mezi údery a kryty. A to je možná trochu problém, protože Išida kreslí akci pěkně, ale někdy dost nepřehledně. Takže čtenář musí udržovat stále plnou pozornost, když se děj přesouvá na jiná místa i v půlce kapitoly, nebo dokonce stránky. Možná i pro to se za mně jedná o jednu ze slabších částí a těším se na další, třeba trochu klidnější díl.... celý text

Balónky oběšenců a další hororové příběhy 2019, Džundži Itó

S Itóem mám jeden zásadní problém už od Ryb. Jeho kresba mi totiž na první dobrou připomíná obaly amatérských metalových kapel. Jenže opravdu jen na první pohled, protože čím více se do ní ponořuji, tím více si mě získává svojí propracovaností a detailem, až mě úplně dostane. Co se týče scénářů, nezapře se jeho asijský původ. Dokáže totiž vytěžit maximum i z toho nejbizardnějšího nápadu. A že nad nimi občas zůstává rozum stát. Někdy jde o téměř psychologický horor jako třeba Deska z bazaru nebo malíř, jindy o nechutnost jako Tuk. Ale vždycky jsou skvělé. Rozhodně už se nemohu dočkat souborného vydání Spirály.... celý text

Okko: Cyklus země 2020, Hub (p)

Příběh je znovu rámován vyprávěním starého mnicha Tikku, který jako chlapec putoval s lovcem démonů jménem Okko a jeho nesourodými společníky. Když je během odpočinku ve městě napaden Naburo dvěma mahócukai (čaroději), vydává se skupina po jejich stopách do sedmi horských chrámů. Jako průvodce se k ní přidává ještě žena, přezdívaná "Po-ko-si-la" a později i jednoruká samurajka Secuko Bašimon s doprovodem arkebuzníků. Ta má totiž s tajemnými mnichy se znakem havrana vlastní nevyřízené účty. Kniha vrcholí akčním finále s dobýváním pevnůstky, do které se zapojí i bojový oblek bunraku a magie. A jehož vyvrcholení má na svědomí nečekaný hrdina. Největší devizou je Hubova kresba, která je na rozdíl od podobných příběhů v asijském podání hodně detailní. I když to zprvu tak nevypadalo, Cyklus země mě bavil možná i víc než Cyklus vody a na další pokračování se opravdu těším.... celý text

Okko: Cyklus vody 2017, Hub (p)

Můj pohled bude trochu nestranný, protože na čestném místě domácí filmotéky se skví jména jako Okamoto, Kobajaši, Misumi a samozřejmě i Kurosawa. Stejně tak celou jednu poličku v knihovně zabírají příběhy králičího ronina Usagiho. I když se hodně liší, má ronin Okko k Usagimu asi nejblíže. Ano, pojetí kresby jsou úplně odlišné. Tam, kde Sakai využívá (donedávna) černobílou manga kresbu, nastupuje Ham s precizním vykreslením každé scény ve stylu evropské komiksové školy. Nicméně se děj obou odehrává ve středověkém Japonsku, ale plném různých démonů, bůžků a nadpřirozených sil. Stejně jako Sakaiův Sasuké se i Okko živí jako lovec démonů. Průvodcem v příběhu se stává malý rybářský chlapec Tikku, který se pod přísahou přidává k Okkomu a jeho přátelům v hledání sestry "Rybičky". A cesta je dovede do odlehlého panství, jehož majitelé nejsou čím se zdají být. Děj je napínavý až do poslední stránky, postavy nejsou černobílé a já se těším da další dobrodružství ve znamení elementu země.... celý text

Ekhö: Zrcadlový svět 7 a 8 2021, Christophe Arleston

Poprvé jsem byl z návštěvy Ekhö mírně zklamán. Anglickou kulturu, potažmo Londýn, mám moc rád a pobavili mě narážky na Gringottovu banku nebo butik "Sex" Malcolma McLarena a Vivienne Westwoodé. Vlastně poprvé také Mravena nemusela hostovat ve svém těle žádnou jinou entitu, ale jen sama sebe. I když po požití LSD, což bylo celkem osvěžující. Jenže celá zápletka se ztrácením se čaje jako hlavní linka moc neobstála. A to samé se dá říct i o příběhu o ochutnávači vín z New Yorku, vrcholícím dosti bizardním soubojem obřích monster. Naštěstí kresba je pořád hravá a já si další sešit určitě koupím.... celý text